Zesilovač s germaniovými tranzistory (odděleno)
Moderátor: Moderátoři
Zesilovač s germaniovými tranzistory (odděleno)
Von se na to fakt nikdo nezeptá?
Jsem zvědavej bastlíř, co to bude až to bude, k čemu takový retro matroš? jestli je možno prozradit více. Dík
matmafek píše:Mi-ro: Na retrokonstrukce. Ty vykonovy na zesilovače z knihy od Ing. Milana Syrovátka. A ty VF na různý konstrukce z AR B. Mám hodně staré literatury a mám v tom zálibu
. Asi tak.
Ok, chápu a dík za odpověď. Kdybych někde něco ze sortimentu vyhrabal, ozvu se.
matmafek-u, pokud v tom lítáš až takhle a budeš nějaký germania shánět, poptej se u precizka (Aukro) - má pestrý výběr - nových, nepoužitých. Jedná se o velice seriózního prodejce!
Věřím, že elektronky mají v zesilovačích nějaké opodstatnění, ale germaniové tranzistory? Neslyšel jsem o tom.
Vyzkoušeno to ovšem nemám , jen jak jsem koupil, tak prodávám.
Má to podle mně svoje určité opodstatnění, pokud se jedná o klasické minimalistické tří - čtyř tranzistoroví zesilovače , 1 křemíkový tranzistor jako budič, druhý případně jako nadstavení klidového proudu a na výstupu dvojice výkonových germaniových trandů. Germaniové výkonové trandy totiž díky velmi malé rychlosti a trochu jiným charakteristikám zkreslovaly mnohem příjemněji než křemíkové, nepřidávaly do zvuku tolik nepříjemných vyšších harmonických.
I když můj první ubastlený výkonový zesilovač kdysi byl právě s germaniovými GC511/521 . Stejně jako jeden z prvních zesilovačů, na kterém jsem poslouchal muziku , v magnetofonu Tesla B58.
Germania umí i malá napájecí napětí. Nejdou do výšek, nejsou tak náchylná k rozkmitávání.
NPN (řada 10xNU70 (řada 10xNU71 byla spíše pro průmyslové použití)) poměrně šumí oproti PNP (GC50x, OC170 atd.), PNP v germaniu Tesla uměla.
VF tranzistory (GFxxx) nic moc, GSxxx jsou spínací.
Z výkonových OC26 a OC27 jsou OK, podobně řady xNU73 a výkonové xNU74. Těmto výkoňákům velmi prospívaly malé odpory mezi B a E, kterak zvyšovaly průrazné napětí Uke.
GC51x/GC52x pro malovýkonné konce nic moc, s teplotou cestovaly pracovní body, takže v bázích termistor. Litoveláci jeden čas používaly tzv "Lízinu", KC50x či KC14x v předzesilovači a GC v konci, no, bylo to poplatné tehdejší době. Problém bylo párování, zesílení NPN a PNP mělo obvyklý nepoměr 1:2.
Jinak germania jsou háklivá na chlazení, mají menší tepelné rezervy. Před nedávnem jsem ze šuplíku vytáhl germaniový zesík s konci 7NU73, i po letech se dá poslouchat.
Po něm jsem kdysi stavěl něco se spínacími KU602, bez šance na slušný výsledek.
Jak je psáno výše, křemík rád zakmitává. Stavba zesíku na zelené louce vyžaduje určitou zkušenost, vyplatí se osvědčený návrh včetně DPS, na rozdíl od germania.
Pokud není v šuplíku zásoba germania, asi bych se podržel integrovaných obvodů a invenci zkoušel na monočipech použitých v doplňcích (indikátory, blikače, barevné kreace atd).