Topení plynovým kotlem.
Moderátor: Moderátoři
Topení plynovým kotlem.
Kondenzační kotle jsou totiž primárně určeny pro podlahové vytápění. Pokud budete chtít vodou o teplotě 53 °C topit v radiátorech, musíte jejich velikost podle normy ČSN 060210 zdvojnásobit. Nebo musíte jít cestou podlahového vytápění v celém objektu a investovat do projektu, do stavebních a topenářských prací a samozřejmě do vložkování komína a do nového kotle. Náklady jsou až děsivé. A skutečná doba návratnosti nákladů vysoko překračuje obvyklé představy.
Na poslední chvíli jsem si tedy nechal namontovat nový atmosférický plynový kotel. Snad mě přežije. Ještě vymyslím, co s Destilou, čerpadlem, pokojovým termostatem a týdenními spínacími hodinami.
Není to zase taková kovbojka. Teplotní spád 80/60 je projektovaný pro rozdíl teplot venkovní/vnitřní přes 40°C. Vzhledem k tomu, že průměrná zima u nás je 5° a déšť, je možno teplotu výstupní vody snížit právě o ten rozdíl 25°C. Samozřejmě pokud udeří mrazy, kotel nedokáže barák vytopit, ale to zase řeší ekvitermní regulace, kdy se drží stálý rozdíl teplot mezi topnou vodouxteplotou místnosti a teplotou místnostixvenkovní teplotou (zjednodušeně, lze si to představit jako napěťový dělič, kdy horní napětí je teplota topné vody, mezi odpory je teplota místnosti a vespod je teplota venku, odpory jsou tepelné odpory radiátor vs. místnost a místnost vs. venek) . Prostě když mrzne, zvýší teplotu otopné vody. Ekvitermní čidlo stojí pár stovek, popř. protože jsme na bastlírně, lze obvykle nahradit vhodnou kombinací NTC a odporů za pár kč. Trošku dražší může být termostat, který musí kotli říkat, jaká je aktuální a žádaná teplota v místnosti (obvykle přes sběrnici opentherm). Ale některé kotle jsou dodávány již s tímto termostatem (např. Baxi luna3 comfort HT).
Ve výsledku pojede ten kondenzační kotel při napojení na starou otopnou soustavu 80% času v optimálním módu s teplotou topné vody do těch 55°C a pokud udeří kruté mrazy, pojede se stejnou účinností jako běžný kotel.
Pořídil jsem teď kotel Proterm Medvěd KLOM 30, protože umožňuje modulaci výkonu, snadnou změnu teploty otopné vody 45 - 85 °C.
Udávaná účinnost 90 - 92%.
Pokud se účinnost kondenzačního kotle spočítá podle stejné metodiky - kdy účinnost nemůže přesáhnout 100% - pracují tyto kotle při teplotě topné vody 80 °C v rozmezí 92 - 96% podle typu. To se dá snadno dohledat u výrobců. Včetně marketingových tahů s využitím kondenzačního tepla vody ve spalinách, které platí jen při teplotě vratné vody pod 30 °C. A to by se ještě mohlo diskutovat o povinném vložkování komína (cca 1000 Kč/m) a vybudování odvodu kyselého kondenzátu do odpadu. Kýbl není řešení.
jirkati píše: Nějaké řeči o tom, že stejně jsou teplé zimy jsou mi k ničemu.
Právě že nejsou. Nebo máš nonstop celou zimu -18°C? To není o tom, jestli jsou teď zimy teplejší nebo ne, ale že soustava je naprojektovaná na spád 80/60 pro -18°C, což je nejhorší případ. A i kdyby přišla tuhá zima, tak nebude stále -18°C.
Co se týká zim je sice pravdou, že ani u mně na kopci netrvají mrazy přes 20 °C nikdy déle než týden. Ale komu ještě nezamrzla na severní straně baráku v 60 cm tvárnicové zdi voda k WC nebo kdo nevyjel týden z baráku autem kvůli dvoumetrovým závějím v délce 500 m silnice, tak neví jak vypadá opravdová zima. A že nebyla vloni ani předloni není důležité. Kvůli 10 cm sněhu bych nepořizoval sněhovou frézu. Za šest roků stála jen vloni.
Uznávám, že i 5% účinnosti na plynovém kotli je znát, ale kdo zná ceny kondenzačních kotlů kolem 25 kW tak ví, že začínají na 50 000 Kč a rostou do nebe. 5% účinnosti je u mně prodělek cca 1600 Kč za rok. Tak kde je ta fantastická návratnost?
24kW, kondenzák, i s tím termostatem na ekvitermu v ceně
Každopádně komín a odpad, to je věc jiná. Před měsícem jsem rodičům kopal přes 2 chlévy odpad z kotelny do septiku právě kvůli kondenzátu.
Já se živím vývojem domácí automatizace (mj. řízení plynových kotlů, termostaty...) u Siemensova největšího konkurenta, takže bych řekl, že nejsem zase tak mimo obraz.