Ako zistiť napätie Li-Ion akumulátora?

[PotPalo]

Zdravím všetkých koumákov,

mám tu niekoľko batérií zo starých notebookových akupackov. Problém je že obal nemám, len samotné články Li-ion 18650. Dá sa nejako zistiť či sú 3,6V alebo 3,7V? Označenie nič moc, napríklad na niektorých je len IDSFK6, google sa nechytá.

Tiež či sa dá niekde kúpiť nabíjací modul pre 3,6V Li-Ion (4,1V), lebo čo som pozeral, všade majú len pre 3,7V (4,2V) a to by 3,6V akumulátor mohlo poškodiť.

A tretia otázka: ako je to s nabíjaním a životnosťou? Niekde som sa dočítal že je ideálne nabiť Li-Ion batériu na 80% (tj keď dosiahne 4,2V). Moduly z ebay tak aj nabíjajú, ak stúpne napätie na aku na 4,2V, vypnú nabíjanie a rozsvietia ledku "nabité". Rôzne nabíjačky z internetu aj potom nabíjajú, 4,2V držia, prúd si reguluje akku (odpor pri nabití, postupne stúpa).

[sr71]

doteď jsem si myslel že všechny Li-Ion jsou 4,2V (koncové nabíjecí napětí)

[PotPalo]

Ono sa to označuje rôzne, kedysi značené 3,6V majú koncové napätie 4,1V, novšie 3,7V majú 4,2V. Teraz som začal pochybovať o tých 4,1V, neviem či neboli tiež 4,2.

[mi-ro]

Taky si myslím, že Li-Ion články budou mít vždy stejné napětí. Je to dané elektrochemickým procesem a těžko to změnit. Pokud někdo uvádí různé hodnoty, je to různými teoriemi o nabíjení, vybíjení nebo měření těchto článků.

[BOBOBO]

Však u dobíjení autoaku se palubní napětí zvýšilo o 0,5V .

[nokijec]

Opravdu existují články na koncové nabíjecí napětí 4,1V a 4,2V.
Jak je rozpoznat neporadím.Něco málo má na svých stránkách Belza.

[Habesan]

Rozdíl mezi Li-Ion 4,1 a 4,2V je daný rozdílem mezi LiCoO₂ a LiMn₂O₄.

[mi-ro]

Aha, tak to jsem netušil že jsou články s různým chemickým složením. To ale nevyvrací moje předchozí tvrzení, že napětí článku je dané elektrochemickým procesem který ovšem LZE změnit.

[Otkundes]

V sekci Poradna na serveru battex.cz, je uvedeno (kopíruji):
Jaký je rozdíl mezi Li-Ion akumulátory s napětím 3,6V a 3,7V?
Žádný. Podle českých a zároveň evropských norem (ČSN EN) by mělo být značeno jmenovité napětí Li-Ionových akumulátorů 3,6V a při sériovém zapojení akumulátorů by se mělo jednat o násobky napětí 3,6V. Setkáváme se však s výrobky, kde jmenovité napětí je značeno 3,7V a jejich násobky. Jedná se většinou o americké značení dle normy ANSI, ale akumulátor nebo baterie je totožná. U starších baterií je možno se setkat ještě s hodnotami 4,1V nebo 4,2V na článek, toto jsou hodnoty konečného nabíjecího napětí daných článků, nikoliv napětí jmenovité.
Podobný problém je i u NiCd a NiMH akumulátorů, kde jmenovité napětí dle ČSN EN je 1,2V a dle amerických norem (ANSI) 1,25V. Takže 8-mi článkovou baterii dle ČSN EN označíme jmenovitým napětím 9,6V a dle ANSI norem jmenovitým napětím 10,0V.

[PotPalo]

Ale podľa http://www.belza.cz/charge/liion2.htm nabíjač Li-Ion zase:

Bez připojeného akumulátoru zkontrolujeme výstupní napětí, mělo by být co nejpřesněji 4,2 V (nebo 4,1 V u starších článků).

Kedysi sa tradovalo že Li-Ion mali max. napätie 4,1V, zatiaľ čo Li-Pol mali 4,2V. Novšie Li-Ion majú tiež 4,2V. A na tom presnom konečnom napätí sa všade trvá, takže ten rozdiel tam bude hrať určite nejakú tu rolu.

[Otkundes]

Občas sice z telefonu vyberu "baterii" a nabíjím ji regulovatelným zdrojem přes žárovku, při současném sledování napětí na článku, až na těch 4,200 V, ale přiznávám, že nejsem v oboru Li-Ion technologie kovaný.
Jestliže však vezmu v úvahu, že praktická životnost článků této technologie je někde mezi třemi až pěti lety, tak jaképak dělení na starší a novější články, uváděné v popisu konstrukce nabíječky z roku 2003?
Pokud budete chtít kompletovat ze starých článků novou baterii, budete se muset zaměřit především na zbytkovou kapacitu každého, různě opotřebeného a různě starého článku. Provést kapacitní zkoušku. Pak podle toho vybrat do příští baterie články, se shodnou kapacitou. Jestli budete opatrný a budete nabíjet na 4,1 V/článek, nebo si stanovíte maximum na 4,2 V/článek, již u těchto článků ze starých vyřazených baterií, není podstatné. Stejně jsou na konci své životnosti a po relativně krátké době je vyhodíte...
Akumulátorové články 18650 jsou normalizované. Stačí si stáhnout a prohlédnout katalogový list, s nabíjecí a vybíjecí charakteristikou, od jakéhokoli výrobce - a neuděláte pak chybu.

[rnbw]

Ak su to tie clanky odo mna, tak su tam niektore fakt stare zo zaciatkov li-ion v notebookoch. Vsetky uplne vadne (bez napatia) som vtedy vyhodil, ostatne som skusal na reg. zdroji nabijat, ale nie doplna.

[PotPalo]

Áno, sú to tie.

Tiež tu mám aj celé akkupacky z notebookov, a asi polovica z nich podľa násobku napätia uvádzanom na nich (10,8V) je 3,6V na článok.

A ešte spomeniem, že práve experimentujem s oživením úplne vybitých článkov z 11,1V akkupacku. Konkrétne dva paralelne spojené (značka LG), mali napätie 0,04 V. Oživil som ich s 20mA, až nad 3 V, potom som nabíjal ďalej 1 A, ale nevedeli sa donabíjať, na 4,2V som sa nedostal ani po 17 hodinách. Určite ich treba naformátovať, akku skrutkovač zatiaľ ťahajú dobre. Ďalší pár mal tiež 0,nič, ale nešiel ani oživiť, mal veľký odpor. Posledný pár bol akoby skorodovaný na konci pod izoláciu, a ani neviem ako, ale ten koniec z neho odpadol, takže časť s pretlakovou poistkou som mal zvlášť. Pekne to zvnútra rozožralo ten kov.

[rnbw]

Ak sa dobre pamatam, tak tie, co mali 0 V, boli vsetky prerusene.

[PotPalo]

Žeby náhoda? Z ďalšieho akkupacku som oživil 3 dvojky nad 3V (všetky mali niečo nad nulou), ďalej som ich zatiaľ nenabíjal. Samotné oživenie trvá aj 20 hodín.