Magnetofon B101, typy hlav
Moderátor: Moderátoři
Magnetofon B101, typy hlav
Nevíte náhodou typ mazací hlavy a hlavy pro záznam u magnetofonu B 101 stereo, na těch původních se nedá nic zjistit.
Kombinovaná hlava ANP935 (mimochodem - u všech čtvrtstopých magnetofonů Tesla, které neměly samostatné hlavy pro záznam a snímání, se používala od roku 1963 - Astra, která se začala prodávat jako B3 v roce 1964, do roku 1988 - B117)
Mazací hlava je ANP939
Ale to přece už tu taky bylo - stáhni si tam ty přehledy.
Mazací hlava je ANP939
Ale to přece už tu taky bylo - stáhni si tam ty přehledy.
Měl jsem za to, zmínil-li jsem oddělené hlavy pro záznam a snímání, že ti bude jasné, že kombinovaná hlava slouží jak pro snímání, tak pro záznam...
Neměl bys tu výměnu svěřit raději někomu, kdo ví, o co jde, a ví, jak celou dráhu po výměně seřídit?
Tedy pardon - mazací hlavu, není-li přerušené její vinutí, není nikdy třeba měnit - její opotřebení je nejméně 20x pomalejší, než u hlavy kombinované, tedy počítej, že ANP939 přežije 20 či více kousků ANP935.
Přesněji řečeno - feritová mazací hlava těch kombinovaných přežije ještě víc, protože u ní mírné opotřebení čela obvykle nevadí, tedy, dokud hrany páskem vybroušené drážky nezačnou poškozovat pásek.
Ale, abys neřekl, že jsem na tebe sprostý, tak tady je článek s popisem a obrázky magnetofonu, dokonce je v něm i fotka řezu kombinovanou hlavou ANP935. Autor článku sice místy podlehl snaze o přílišné zjednodušení, použil příklad polského magnetofonu Unitra (tuším ZK147), ale to na věci nic nemění. Na mechanice B5 použité i v B101 je jen k hlavám lepší přístup a geometrie se seřizuje poněkud jinak.
Neměl bys tu výměnu svěřit raději někomu, kdo ví, o co jde, a ví, jak celou dráhu po výměně seřídit?
Tedy pardon - mazací hlavu, není-li přerušené její vinutí, není nikdy třeba měnit - její opotřebení je nejméně 20x pomalejší, než u hlavy kombinované, tedy počítej, že ANP939 přežije 20 či více kousků ANP935.
Přesněji řečeno - feritová mazací hlava těch kombinovaných přežije ještě víc, protože u ní mírné opotřebení čela obvykle nevadí, tedy, dokud hrany páskem vybroušené drážky nezačnou poškozovat pásek.
Ale, abys neřekl, že jsem na tebe sprostý, tak tady je článek s popisem a obrázky magnetofonu, dokonce je v něm i fotka řezu kombinovanou hlavou ANP935. Autor článku sice místy podlehl snaze o přílišné zjednodušení, použil příklad polského magnetofonu Unitra (tuším ZK147), ale to na věci nic nemění. Na mechanice B5 použité i v B101 je jen k hlavám lepší přístup a geometrie se seřizuje poněkud jinak.
Naposledy upravil(a) Hill dne 07 lis 2015, 23:05, celkem upraveno 1 x.
Jo, kupodivu bylo to tak - vylepšit by se daly už jen použitím ještě tvrdších (= otěruodolnějších) materiálů na čelo a jádro, aby se provozem nezvětšovala magnetická mezera a nevydírala se do čela drážka. Jinak na samotnejch hlavách je těžko co vylepšovat, jejich základní vlastností je samozřejmě indukčnost, která jednak musí "zapadat" do souladu jak s předmagnetizačním proudem, tak i s předpokládaným frekvenčním rozsahem záznamu (a odvozeně i od rychlosti posunu pásku). Cívky hlavy se kmitočtově kompenzujou rezonančním kondíkem a celá záznamová i snímací elektronika se navrhuje s ohledem na indukčnost hlavy i na průběh její kmitočtový charakteristiky včetně vlivu na používaný záznamový rychlosti pásku. Jakákoliv výraznější mechanická nebo materiálová změna hlavy vede k nutným změnám v zapojení - a pokud starší provedení vyhovuje, proč to celý překopávat jen kvůli inovaci? Řek bych, že tady zrovna se výrazně kladně projevila setrvačnost vývoje a neochota něco výrazně měnit jen proto, aby se "udělala inovace" - za kterou se pobraly odměny a následky musel spotřebitel snášet další desítky let ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Podle sběratelů magnetofonové techniky se jedná o světový rekord: žádný jiný výrobce na světě po roce 1960 neosazoval stejný typ hlavy 25 let do různých přístrojů, jen málokterému se zřejmě totiž podařilo napoprvé vyvinout kombinovanou hlavu s takovými vlastnostmi, jejichž další zlepšování už by přineslo víc komplikací, než užitku.
Jiní výrobci ve světě se pak víceméně úspěšně pokoušeli o zlepšení vlastních výrobků různými cestami, hlavně pak dali výsledku nějaké dobře znějící jméno. Pracnost, změnu technologie i výrobní náklady na takovou hlavu totiž musel někdo zaplatit. Zákazník mnohdy nevěděl, jaký je rozdíl mezi F&F od Sony a FF od Akai, ale zaplatil za to, tak co?
To u nás nefungovalo, cenu schvaloval cenový úřad, často bez přímé vazby na výrobní náklady. A věci, které fungují, nebylo třeba vylepšovat.
U mazacích hlav byla situace poněkud jiná: zatímco Sonet B3 měl ještě dvojčinný symetrický elektronkový mazací oscilátor s výstupním transformátorem, další řady už měly oscilátory tranzistorové, nesymetrické, s limitovaným výkonem, které přesto musely zajistit dostatečné odmazání při co nejlepší symetrii a harmonické čistotě mazacího proudu, aby vlastní šum smazaného pásku byl co nejnižší. Toho se s výhodou dalo dosáhnout hlavami s feritovým jádrem.
Že mezi tím jiní výrobci vymýšleli mazací hlavy s více štěrbinami... no ano, ale spíše to dobře vypadalo v prospektu, než v praxi: zatímco rozdíl v odmazání uživatel sluchem nepoznal, alespoň si to myslel, protože za tu cenu přece musel mít něco lepšího....
Jiní výrobci ve světě se pak víceméně úspěšně pokoušeli o zlepšení vlastních výrobků různými cestami, hlavně pak dali výsledku nějaké dobře znějící jméno. Pracnost, změnu technologie i výrobní náklady na takovou hlavu totiž musel někdo zaplatit. Zákazník mnohdy nevěděl, jaký je rozdíl mezi F&F od Sony a FF od Akai, ale zaplatil za to, tak co?
To u nás nefungovalo, cenu schvaloval cenový úřad, často bez přímé vazby na výrobní náklady. A věci, které fungují, nebylo třeba vylepšovat.
U mazacích hlav byla situace poněkud jiná: zatímco Sonet B3 měl ještě dvojčinný symetrický elektronkový mazací oscilátor s výstupním transformátorem, další řady už měly oscilátory tranzistorové, nesymetrické, s limitovaným výkonem, které přesto musely zajistit dostatečné odmazání při co nejlepší symetrii a harmonické čistotě mazacího proudu, aby vlastní šum smazaného pásku byl co nejnižší. Toho se s výhodou dalo dosáhnout hlavami s feritovým jádrem.
Že mezi tím jiní výrobci vymýšleli mazací hlavy s více štěrbinami... no ano, ale spíše to dobře vypadalo v prospektu, než v praxi: zatímco rozdíl v odmazání uživatel sluchem nepoznal, alespoň si to myslel, protože za tu cenu přece musel mít něco lepšího....
No ona se pravděpodobně postupně zlepšovala technologie výroby těch hlav, takže bych řekl, že mezi prvními hlavami ANP 935 a posledními už znatelný rozdíl byl. Odhaduji, že třeba v preciznosti mechanického provedení hlavy a tím jejímu stárnutí nebo třeba v parametrech štěrbiny - stejnoměrnosti její šířky po celé délce štěrbiny, tím v akustické kvalitě atd. Například jestli si to, co jsem kdysi dávno přečetl, dobře pamatuji, tak šířka štěrbiny hlavy ANP 935 3 mikrony je vytvořena vyrobením mezivrstvy mezi segmenty cívky galvanickým pokovováním.
Taky se mohly zlepšovat dílčí parametry jednotlivých materiálů, například pro materiál, který vytváří tu štěrbinu 3 mikrony je ideální, když je o kousek tvrdší a odolnější proti otěru než je materiál okolních segmentů hlavy. Při opotřebení hlavy je totiž žádoucí, pokud materiál štěrbiny velmi málo vyčnívá nad okolní obroušený materiál hlavy. Hlava je potom totiž samočisticí, případná nečistota na pásku pak potom sjede mimo štěrbinu a kromě krátkého poklesu hlasitosti drop outu nezpůsobí nic. Zatímco kdyby byl materiál štěrbiny o dost měkčí než okolní materiál hlavy, obrušoval by se přednostně materiál štěrbiny a v hlavě by tak vznikla rýha. V ní by se potom případná zrnka nečistoty zdržovala a hlava by tak byla podstatně citlivější na čistotu přehrávaného magnetofonového pásku.
U většinyANP 935 to bylo v podstatě ideální a hlava tak vykazovala velmi vysokou odolnost proti snižování kvality zvuku při přehrávání silně znečištěných pásků. Na rozdíl od třeba tvrdých feritových hlav ANH 200 a 210 používaných v pozdějších verzích B 113 - 116 , které sice měly mnohonásobně větší životnost, ale kde byl materiál štěrbiny znatelně měkčí než okolní feritový materiál. Takže tyto hlavy byly velice citlivější na znečištění, respektive kvalitu přehrávaného magnetofonového pásku. A je zajímavé, že mezi jednotlivými hlavami ANH byly dost velké rozdíly.
Hlava ANP 935 jinak zůstávala stejná tak dlouho taky proto, že hlavním nositelem zlepšování parametrů magnetofonu bylo zdokonalování záznamových a snímacích zesilovačů uvnitř magnetofonu a zlepšování parametrů magnetofonových pásků, které bylo od řady B4 (B3 neznám) přes B5 do B7 B9 a B10 docela znatelné.
Taky se mohly zlepšovat dílčí parametry jednotlivých materiálů, například pro materiál, který vytváří tu štěrbinu 3 mikrony je ideální, když je o kousek tvrdší a odolnější proti otěru než je materiál okolních segmentů hlavy. Při opotřebení hlavy je totiž žádoucí, pokud materiál štěrbiny velmi málo vyčnívá nad okolní obroušený materiál hlavy. Hlava je potom totiž samočisticí, případná nečistota na pásku pak potom sjede mimo štěrbinu a kromě krátkého poklesu hlasitosti drop outu nezpůsobí nic. Zatímco kdyby byl materiál štěrbiny o dost měkčí než okolní materiál hlavy, obrušoval by se přednostně materiál štěrbiny a v hlavě by tak vznikla rýha. V ní by se potom případná zrnka nečistoty zdržovala a hlava by tak byla podstatně citlivější na čistotu přehrávaného magnetofonového pásku.
U většinyANP 935 to bylo v podstatě ideální a hlava tak vykazovala velmi vysokou odolnost proti snižování kvality zvuku při přehrávání silně znečištěných pásků. Na rozdíl od třeba tvrdých feritových hlav ANH 200 a 210 používaných v pozdějších verzích B 113 - 116 , které sice měly mnohonásobně větší životnost, ale kde byl materiál štěrbiny znatelně měkčí než okolní feritový materiál. Takže tyto hlavy byly velice citlivější na znečištění, respektive kvalitu přehrávaného magnetofonového pásku. A je zajímavé, že mezi jednotlivými hlavami ANH byly dost velké rozdíly.
Hlava ANP 935 jinak zůstávala stejná tak dlouho taky proto, že hlavním nositelem zlepšování parametrů magnetofonu bylo zdokonalování záznamových a snímacích zesilovačů uvnitř magnetofonu a zlepšování parametrů magnetofonových pásků, které bylo od řady B4 (B3 neznám) přes B5 do B7 B9 a B10 docela znatelné.
Především hlavy ANH200 ani 210 nejsou feritové, pólové nástavce jsou z tvrzených permalloyových plechů. Přece jen se podařilo zlepšit vlastnosti plechů tak, že výrazně stoupla jejich odolnost proti otěru (na tu měla vliv i změna procesu popouštění v ochranné atmosféře nebo vaakuu), aniž by se zhoršily jejich magnetické vlastnosti a vířivé ztráty.
Z řady ANH byly feritové jen mazací hlavy pro kazeťáky.
Že technologie hlavy byla dostatečně kvalitně zvládnutá od počátku, je jasné už z toho, že dostupné pásky byly podstatně drsnější, a přesto se nedá tvrdit, že by ty hlavy se starými pásky ubývaly nějak výrazně rychleji.
Pokud jde o štěrbinu, tak složené plechy se před galvanickým pokovováním brousily a lapovaly na nerovnost menší, než vlnová délka viditelného světla, a to po celou dobu výroby hlavy. I když byla snaha zvýšit přesnost tohoto procesu, za celých 25 let výroby ANP935 nikdo lepší technologii nevymyslel.
Důležitější ale je, že hlavami Tesla ANP935 se s výhodou nahrazovaly nejčastěji hlavy Majak (ty byly teprve bláto!) v různých Jinějích, Jupiterech, Notách, Jauzách, Elfách a dalších ruských cívkáčích, co se k nám dostávaly individuálním dovozem (a pak i hromadným, kdy se k nám hromadně nahrnuli Sověti). Později se situace opakovala s půlstopými hlavami do kazeťáků.
Jestli se s průběhem let něco měnilo na ANP935, tak přípravky na jejich výrobu, možná ještě izolační lak na vinutí a složení zalévací pryskyřice. Ale to je asi tak všechno.
Z řady ANH byly feritové jen mazací hlavy pro kazeťáky.
Že technologie hlavy byla dostatečně kvalitně zvládnutá od počátku, je jasné už z toho, že dostupné pásky byly podstatně drsnější, a přesto se nedá tvrdit, že by ty hlavy se starými pásky ubývaly nějak výrazně rychleji.
Pokud jde o štěrbinu, tak složené plechy se před galvanickým pokovováním brousily a lapovaly na nerovnost menší, než vlnová délka viditelného světla, a to po celou dobu výroby hlavy. I když byla snaha zvýšit přesnost tohoto procesu, za celých 25 let výroby ANP935 nikdo lepší technologii nevymyslel.
Důležitější ale je, že hlavami Tesla ANP935 se s výhodou nahrazovaly nejčastěji hlavy Majak (ty byly teprve bláto!) v různých Jinějích, Jupiterech, Notách, Jauzách, Elfách a dalších ruských cívkáčích, co se k nám dostávaly individuálním dovozem (a pak i hromadným, kdy se k nám hromadně nahrnuli Sověti). Později se situace opakovala s půlstopými hlavami do kazeťáků.
Jestli se s průběhem let něco měnilo na ANP935, tak přípravky na jejich výrobu, možná ještě izolační lak na vinutí a složení zalévací pryskyřice. Ale to je asi tak všechno.
Aha, tak to já jsem měl zažité, že to jsou feritové hlavy. děkuji za informaci.
Ale 25 let je 25 let, ať mi nikdo neříká, že za tuto dobu se technologie nezměnila. Formálně možná ne, ale ve skutečnosti se za takovou dobu mění hodně věcí.
S ruskými a podobnými kotoučáky jsem neměl tu "čest" se setkat, ale pár let před a pár let po socíku jsem místním v okolí bydliště občas opravoval všelijaké kazeťáky většinou stánkové kvality a můžu potvrdit, že oproti kazetovým hlavám Tesla o 10 let starším tam byly vesměs šunty.
Jedinou v 80 letech snad kvalitou srovnatelnou hlavu s tesláckými byla hlava, kterou dávala Unitra do licenčního kazeťáku MK tuším 250 a radiomagnetofonu MK2500, já jsem měl MK2500.
Ale 25 let je 25 let, ať mi nikdo neříká, že za tuto dobu se technologie nezměnila. Formálně možná ne, ale ve skutečnosti se za takovou dobu mění hodně věcí.
S ruskými a podobnými kotoučáky jsem neměl tu "čest" se setkat, ale pár let před a pár let po socíku jsem místním v okolí bydliště občas opravoval všelijaké kazeťáky většinou stánkové kvality a můžu potvrdit, že oproti kazetovým hlavám Tesla o 10 let starším tam byly vesměs šunty.
Jedinou v 80 letech snad kvalitou srovnatelnou hlavu s tesláckými byla hlava, kterou dávala Unitra do licenčního kazeťáku MK tuším 250 a radiomagnetofonu MK2500, já jsem měl MK2500.
Zdroj: Internet.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)