Nápověda pro ty dogmaticky založené: Stačí to trafo 10:1 otevřít a vidět, že má sekundár 10 závitů, kdyby byl primár půlzávit, muselo by tam těch závitů být jen 5.
panelový multimetr DMK 16 a měřící transformátory
Moderátor: Moderátoři
Víš co to znamená "napětí na primáru"? To je napětí mezi svorkami K a L. Takové napětí asi nemůže být 230V, že? Z hlediska možnosti zničení trafa rozpojením svorek je úplně jedno, jestli svorka K nebo L má proti zemi 230V nebo třeba jen 6V nebo 6kV.EKKAR píše:....samozřejmě to nevylučuje, že napětí na primáru bude při provozu natolik nízký, že nebude nebezpečný, ...
Tomu trafu je prostě jedno, jaké je kde napětí. Reaguje pouze na proud primárem. A trafo proudu má v popisu práce protlačit za každou cenu odpovídající proud sekundárem. Jenže když je sek. rozpojený, tak na to reaguje zvýšením napětí. Co kdyby to vyšlo.
Třeba tady. Záložka "Specifikace" - citlivost na pozici:http://www.fluke.com/fluke/czcs/Elektricke-zkousecky/Klestova-meridla/Fluke-375-FC.htm?PID=80103
u = -1·dΦ/dt
a v půlzávitu
u = -0,5·dΦ/dt = -1·d(0,5Φ)/dt.
I půlzávit musí tvořit uzavřenou dráhu, a tak je nutné mu přes jádro najít cestu, jejíž plochou poteče jen poloviční tok. A když se nedá najít, tak se musí vytvořit, třeba vhodnou dírkou.
Plocha toho závitu může sahat až do elektrárny, ale magnetický tok mimo jádro (snad) nejde, tak se dá to pokračování ignorovat.
Použité měřící trafo: Metra TL 20, výrobní číslo 335 084
Převod trafa: 100/5 A
Primární proud: 0,8 A
Napětí na sekundáru: 25 V
Převod trafa: 50/5 A
Primární proud: 0,8 A
Napětí na sekundáru: 32 V
Převod trafa: 20/5 A
Primární proud: 0,8 A
Napětí na sekundáru: 39 V
Hučení trafa se zvyšuje úměrně použitému primáru. Čim "menší" primár, tím hlasitější a výhružnější hučení. Nicméně mne měření poněkud překvapilo, protože očekávané hodnoty napětí byly tak 10x takové. Zajímavé. Člověk se pořád učí. Nicméně u velikého trafa to zkoušet rozhodně nebudu
Právě proto jsem dal za příklad tu rozvodnu protože k nebezpečnému sekundárnímu napětí naprázdno dochází hlavně u velkých primárních proudů. K podpoře názoru že z pokusu s malým proudem nelze všeobecně usuzovat na nemožnost vzniku vysokého napětí na sekundáru naprázdno. Takže to nebylo od tématu...Neniu píše:...Nicméně u velikého trafa to zkoušet rozhodně nebudu
Achab píše:K podpoře názoru že z pokusu s malým proudem nelze všeobecně usuzovat na nemožnost vzniku vysokého napětí na sekundáru naprázdno. Takže to nebylo od tématu...
Však můj příspěvek byl první, který varoval před chodem naprázdno. Jen mne překvapilo, že u takto malých proudů, úmyslně, nejsem pako, je to napětí skutečně malé. Ale stoupá úměrně tomu, jak se proud blíží k maximálnímu proudu primáru, čili u velikých proudů to napětí bude skutečně veliké.
A podle hučení se to trafu skutečně nelíbí, takže ho rozhodně nebudu týrat více, než je nutné. Na to je moc užitečné a také bylo dost drahé.
Bernard - s půlzávitem to není až tak jednoduché, jelikož takto realizovaný má velkou rozptylovou indukčnost na celý magnetický tok.
Když to rozdělíš na dvě části, drát který vede tou dírou, tak ten nemá vazbu na celkový tok, jelikož je uprostřed a jádro pro něj akorát způsobí magnetické prostředí ale tok do toroidu bude nulový. No a ta druhá část je regulérní průvlek středem mag. toroidu
Použitý převod trafa: 50/5 A
Jednotky na obrazovce: 50 V/ dílek a 5 ms/dílek
Obrázek vysvětluje mnohé. U ten divný zvuk vrčení i těch 100 Hz. Metex je True RMS, takže napětí bylo změřené dobře, ale ty špičky tam prostě jsou. Primární proud stejný jako u minulého měření.
Pokud někdo dumá nad tou podivnou hodnotou tak to je proto, že nejvhodnější spotřebič odebírá právě tolik, nic jiného v tom není
- Přílohy
-
PB088136.jpg- Oscilogram
- (43.81 KiB) Staženo 44 x