Historie- vysílací elektronky. Něco mě vrtá v hlavě.

Zpráva

#1 Příspěvek od **Michal22** » 21 lis 2015, 18:22

Není zas tak důležité, ale zkusím se zeptat- vysílací elektronky měly podle katalogu žhavící proudy až snad ve stovkách A. Žhavilo se střídavým poroudem? Nebo někde byl i stejnosměrný? Pokud byl stejnosměrný, co se používalo jako usměrňovače?
V těch starých katalozích jsou právě různé lampy s výkonem až desítky kW, ale zdá se mě, že k nim chybí adekvátní usměrňovače.
Nebyl jsem nikdy na žádném vysílači, kde bych se zeptal, neznám ani nikoho, kdo by u něčeho takového dělal.
Tak díky za ukojení mojí zvědavosti

lumca · #2 Příspěvek od **lumca** » 21 lis 2015, 18:28

Zkus dohledat něco jako kotlové a rtuťové usměrňovače firmy Brown & Boweri a podobných.

serviceman · #3 Příspěvek od **serviceman** » 21 lis 2015, 18:52

Podobně usměrňovačky pro tramvajovou trakci. To je ještě větší maso!

Artaban001 · #4 Příspěvek od **Artaban001** » 21 lis 2015, 19:22

Hg Usměrňovač, nebo rotační měnič. Asynchronní motor spojený z dynamem na jedné hřídeli v "jednom pouzdře"
Nevím, zda střídavý, nebo stejnosměrný, ale z nějakýho povídání si pamatuju, že se nažhavovaly přes "startér", aby náběžný proud studenýho žhavení nezrušil vlákno (no spíš žhavící spirálu u neuvěřitelným průměru, když bylo žhavení přes 100A). Ztrátovým teplem se údajně vytápěly místnosti budovy.

radioelectrum · #5 Příspěvek od **radioelectrum** » 21 lis 2015, 21:05

Ještě dokud vysílala Topolná tak do plného nažhavení to trvalo 20 minut. Taková masa materiálu se musí prohřívat postupně.

#6 Příspěvek od **Sendyx** » 21 lis 2015, 22:08

No viděl jsem rozebírat 2 vysílače, jeden s 200kW lampou na konci, druhý asi 35kW, ale žádný usměrňovač pro žhavení jsem tam nikde neviděl.

Peterseal · #7 Příspěvek od **Peterseal** » 21 lis 2015, 22:52

Ak to boli nepriamo zeravene elektronky tak to mohlo byt pokojne zeravene striedavym prudom

#8 Příspěvek od **Sendyx** » 21 lis 2015, 23:05

Taky je vcelku možné, že se ten brum od přímého žhavení katody dá dostatečně vykompenzovat, nebo to nemusí vadit

Artaban001 · #9 Příspěvek od **Artaban001** » 22 lis 2015, 13:29

No myslím si, že ta zkroucená "tyč" jako žhavící vlákno ( to musí být macek, když zobe 100A) má takovou tepelnou setrvačnost, že jestli střídavý, nebo stejnosměrný žhavení, tak je tomu celkem jedno. Navíc si myslím, že se záporný potenciál přivádí "na oba konce" po vzoru itronových displejů - žhavení je z trafa z vyvedeným středem vinutí, na který se přivádí záporný pól, aby se celý vlákno podílelo na emisi. Stejně to trafo musí mít dost velkou izolační pevnost, když se tam přivádí několik desítek tisíc voltů na celý sekundár. A nějaký "brum" od žhavení se tam neprojeví, když vstupní výkon těch konců bude řádově v desítkách W.
A to v dřevních dobách existovaly vysílací alternátory, který se amplitudově modulovaly magnetickým zesilovačem (transduktor )

#10 Příspěvek od **Sendyx** » 22 lis 2015, 13:41

O tepelnou setrvačnost nejde, ta je vysoká. Jde o modulaci katodového potenciálu.

Jelikož se některá stará rádia osazovala přímo žhavenýma koncovkama a usměrňovač žhavení tam taky nebyl, zřejmě je to problém odstranitelný.