životnost halogenu?
Moderátor: Moderátoři
Jde o to, jaký projektor, změna zdroje světla a tepla se nedělá jako výměna hřebíku v plotě.
Na fotbalových stadionech byly a místama dosud jsou RVI2000 v počtu třeba 40ks na stožáru, na malém hřišti jsem viděl halogenky 2000W. Teď bych tipoval, že používají něco jako MH-TS2000 nebo HQI-TS2000, světelný tok asi 200kl.
do projektorů Eumig a Meos se používaly halogeny se "studeným" (dichroickým) zrcadlem 12 V, 100 W (tehdy za 280 Kčs kus) resp. 75 W (tehdy za 230 Kčs kus), udávané životnosti 15 hodin obvykle ani nedosáhly, zvlášť, když se promítaly krátké filmy, takže se častěji rozsvěcely.
Jejich slabost nebyla ani tak ve vláknu, i když i to někdy odešlo, ale častěji v přívodním pásku zátavem - nejčastěji přehořel ve skle jeden ze zatavených přívodů proudem do studeného vlákna. Čím větší proud nakrátko zdroj mohl dát, tím kratší životnost.
Tomu se dalo velmi účinně zamezit zařazením dvou paralelně spojených odporů 10 Ω/15 W (jeden odpor pro potřebnou výkonovou ztrátu už se do Meosu nevešel a v Eumigu se nedal umístit tak, aby byl ofukovaný ventilátorem) do série se žárovkou, takže byla napájená po celou dobu, kdy běžel motor, proudem asi 1 A a vlákno žhnulo červeně. Ty odpory se pak přemostily vypínačem při projekci. Proudový náraz to podstatně omezilo. V jednom Meosu má jedna taková žárovka odběháno kolem 80 hodin a pořád svítí.
Ze stejného důvodu se v autech většinou nedává relé světel příliš blízko k halogenkám, ale napájení k nim se vede drátem celkem i přes 3 metry dlouhým. I jeho odpor dokáže podstatně omezit proudový náraz do studených vláken, po rozsvícení už se odpor vláken zvýší nejméně 15x (u některých žárovek 18x), takže odpor přívodních vodičů s vnitřním odporem zdroje nezpůsobí pozorovatelný úbytek svítivosti.
A ještě něco OT, abych uvedl na pravou míru Mihalovo tvrzení na minulé stránce:
mihal píše:Jasne - Holesovice, Hloubetin vyrabal pre armadu.
V Tesle Hloubětín (dříve Philips) se možná v některých letech dělalo i něco pro armádu, jako v mnohých jiných Teslách, protože armáda od Tesly samozřejmě leccos potřebovala, ale po mnoho let netvořila výroba pro vojsko v Hloubětíně nijak významný podíl produkce.
Jeden čas (asi tak do roku 1961) se tam dělaly i rozhlasové přijímače, třeba tři typy populárních Talismanů 305-307U, Kongres, Melodic, Sonatina 315A, Beseda 845A, bakeliťáky Rytmus a 509A, Pionýr 504U, Favorit 505A, Accord 401U, pak například Vltava 406U, Populár521A, Rondo 522A, Rondo II 528A, bezejmenné 501A, 407U a 422U, gramorádio se tam dělalo jen typu ZZ, pak už žádné.
Ale hlavně - na skříních velkých vysílačů vyrobených po roce 1947 pro mnoho rozhlasových (AM i FM) i televizních stanic po světě jsou štítky s nápisem Tesla Hloubětín. Tak Tesla dodnes doslova šíří slávu českých ručiček po celém světě. Vysílače telegrafní (dálnopis a telefoto) užívané tiskovými agenturami dnes nahradil internet a vesměs jsou zrušené, takže tam už nic, ale AM, FM i TV vysílačů se montovalo hodně a mnohé z nich dodnes vysílají.
Přenosu signálů pro civilní i armádní použití se Tesla Hloubětín, a.s. věnuje i dnes, jen ten podíl civilní výroby se v posledním desetiletí zmenšil a uvolnil místo vojenskému programu.
To jen tak na okraj.
http://www.dapj.net/hobby/2011/11/ediso ... -extender/
Mám otázku - čo najvhodnejšie použiť (súčiastky) R2 , T1?
Ak tam bude:
25W
50W
75W