Sháním knihu Moderní radiotechnika

Zpráva

Habesan · #31 Příspěvek od **Habesan** » 14 pro 2015, 22:06

I Ty, termite ?

EKKAR píše:nebo (líp) .png

K "nejlepšímu" OCR obecně, jak říkala Sára Connorová: Nejsem blbá, tohle přece vyrobit neumíme.

#32 Příspěvek od **EKKAR** » 15 pro 2015, 01:22

Habesan píše:
EKKAR píše:nebo (líp) .png
I Ty, termite ?
...

Jistě, protože .jpg uměle rozmazává obrysy i tam, kde jsou na originále ostrý, kdežto .png se drží striktně toho, co naskenuje. Výsledný .pdfko je pak z .png ostřejší ...

termit256 · #33 Příspěvek od **termit256** » 15 pro 2015, 07:51

Mi se sken v jpg zda tak nejak prijemnejsi ke cteni. Je mozne ze to bylo tim rozmaznutim okraju. Pokud je omezene rozliseni, nevypada pismo tak "zubate" kdyz se mirne rozmaznou hrany. Windows pouziva podobnou technologii cleartype pro zobrazovani viz napr zde

http://gljakal.com/blog/wp-content/uplo ... rtical.png

Ale je mozne ze je to jen me neumetelstvi/lenost pri nastavovani vystupniho formatu, nalinkovany obrazek je png :-)

Zmije · #34 Příspěvek od **Zmije** » 15 pro 2015, 11:41

Chtěl bych upozornit, že na mcu.cz byl kdysi projekt knihovničky, kam lidi dávali naskenovanou literaturu, přístup byl po přihlášení a po schválení administrátorem. Fungovalo to asi 14 dní než se ozvali vosí vydřiduši a učinili tomu přítrž (hrozili snad i zablokováním serveru). Opatrně s tím veřejným přiznáváním se, mohlo by se to docela nevyplatit.

monterjirka · #35 Příspěvek od **monterjirka** » 15 pro 2015, 19:44

OCR - neberte to jako kritiku, ale setkal jsem se s názorem:
...mám asistentku, která to rychleji opíše než ty to proženeš skenerem, zpracuješ pomocí OCR a opravíš všechny chyby...

Habesan · #36 Příspěvek od **Habesan** » 15 pro 2015, 19:53

Inu, co člověk, to názor. Až bude asistentka umět i překreslovat schémata, taky ji využiju.

http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums ... cc_446.jpg
Není PNG !!!

On ten ClearType se zdá čitelnější prostě proto, že má víc pixelů, které "nejsou bílé". Podobně příznivého výsledku by dosáhli, i kdyby ta písmena skládali z čar a křivek tlustých ne jeden pixel, ale dva pixely.
Někdo by mohl namítnout, že pak už by to byl jiný font (nebo nebo použili Řez: Tučné), ale to můžu tvrdit i o výstupu z ClearType.

barnodaj · #37 Příspěvek od **barnodaj** » 15 pro 2015, 22:02

Pánové, prosím, byl tu někdo schopen odpovědět na longinovu otázku, myslím že by to zajímalo více uživatelů.
Za odpověď k věci děkuji předem.

#38 Příspěvek od **ok1hga** » 16 pro 2015, 08:40

vypadá jinak . . .

serviceman · #39 Příspěvek od **serviceman** » 16 pro 2015, 09:19

Nejen, že vypadá jinak, ale porovnejte obsahy: Moderní radioelektronika (link na úplné pdf na předcházející stránce), a Moderní radiotechnika a ukázka z ní. Druhá existuje navíc i v PDF od vydavatele.

Zmije · #40 Příspěvek od **Zmije** » 16 pro 2015, 13:21

Přečtěte si předmluvu k moderní radiotechnice (první pdf), v prvním odstavci jsou hlavní rozdíly popsány.

V roce 2000 byla vydána knižní monografie Moderní radioelektronika. Její autor v ní podává obecné teoretické základy tohoto oboru, dále se zde zabývá návrhem radioelektronických obvodů i subsystémů a nakonec popisuje některé typické radioelektronické systémy. Tato kniha se setkala s příznivým ohlasem čtenářů, a proto vydavatelství BEN – technická literatura připravilo novou publikaci s podobným tématickým zaměřením, avšak ve zcela jiné podobě.

Nové pojetí knihy si vynutil neobyčejně rychlý rozvoj daného oboru, charakterizovaný především mohutným pronikáním výpočetní techniky do oblasti návrhu radioelektronických obvodů i subsystémů a dále neobyčejně rychlým rozvojem radiokomunikačních systémů. Záměrem autorů bylo vytvoření publikace podávající nejen solidní teoretické základy daného oboru, ale důsledně naznačující i způsoby využití teoretických poznatků v praxi. Tuto skutečnost vyjadřuje i poněkud změněný název publikace "Moderní radiotechnika", akcentující technický charakter celého díla.

Nová publikace shrnuje ve svém prvním oddílu teoretické základy radioelektroniky, především pak základy teorie signálů a systémů. Na rozdíl od předchozího vydání zde jsou vypuštěny obecné články, které nenacházejí přímé uplatnění v dalších částech knihy. Naopak však zde jsou zařazeny některé nové teoretické partie, které se začínají aplikovat v moderních rádiových obvodech i systémech. Následující část knihy se zabývá aplikovanou teorií, především potom obecnými otázkami rádiového přenosu. Probírá se zde zdrojové a kanálové kódování, včetně nejnovějších metod jako jsou například řetězové kódy, turbo kódy a paralelní kódy, náležitá pozornost je věnována také moderním diverzitním technikám. Tyto nové metody umožňují již dnes realizovat radiokomunikační systémy, blížící se svou přenosovou kapacitou teoretickým limitům stanoveným Shannonem. Rovněž podrobně se analyzují nové typy digitálních modulací a metody mnohonásobného přístupu, zejména potom kódového přístupu CDMA, založeného na technice rozprostřeného spektra a rovněž přístupu s ortogonálním frekvenčním multiplexem OFDM.

Úplně nový je druhý oddíl publikace, zabývající se analýzou a syntézou radiotechnických obvodů a subsystémů. Předchozí vydání knihy zpracovávalo tuto tematiku ještě klasickým způsobem, bez jakékoliv podpory počítačem. Tento "ruční" přístup se však s narůstajícím stupněm integrace a tím i složitosti monolitických obvodů stává stále méně efektivním a v realizační etapě musí být nutně doplňován experimentální metodou "pokusů a omylů", která však je zdlouhavá a nákladná a nemusí vždy vést k optimálním výsledkům. V novém vydání knihy je návrh radiotechnických obvodů a subsystémů založen důsledně na metodě CAD (Computer-Aided Design), tedy na návrhu podporovaném počítačem, který odstraňuje většinu zmíněných nedostatků klasických návrhových postupů. Počítačový návrh je rychlejší a efektivnější než konvenční přístupy, zvládá i složité vysokofrekvenční a mikrovlnné bloky a také umožňuje jejich optimalizaci, a to nejen z hlediska funkčního, ale i například také z hlediska jejich výtěžnosti při hromadné výrobě. Druhý oddíl je rozdělen na dvě základní části. První je věnována modelům prvků nejčastěji používaným v obvodech radiotechniky, tj. zejména modelům vysokofrekvenčních tranzistorů a přenosových vedení. Druhá část pojednává o moderních algoritmech pro analýzu a optimalizaci radiotechnických obvodů a subsystémů.

Třetí oddíl knihy je zaměřen na konkrétní typy rádiových komunikačních systémů. Stručná pozornost je zde věnována digitálnímu rozhlasu DAB a digitální televizi DVB. Podrobně se probírají pozemní mobilní telekomunikační systémy, zejména pak celulární sítě, rádiové lokální sítě W LAN a personální sítě PAN. V oblasti celulárních sítí se popisuje standard 2. generace GSM, včetně svých vývojových variant GPRS/EDGE. Zvýšená pozornost je věnována nastupujícímu standardu 3. generace UMTS a jeho budoucím verzím HSDPS aj. Podrobně se zkoumají také rádiové lokální sítě W LAN, zejména potom evropský standard HIPERLAN/2 a americké standardy IEEE 802.11 (včetně variant 802.11b tj. Wi-Fi a také 802.11a). Samostatné kapitoly jsou vyhrazeny personálním sítím Bluetooth a UWB. V oblasti technologie rádiových systémů je hlavní pozornost zaměřena na problematiku softwarového rádia, které bývá označováno za jeden z nejvýznamnějších fenoménů radiotechniky počátku 21. století.

Kniha je určena studentům vysokých a středních škol orientovaných na daný obor. Poučení v ní však naleznou i odborníci z výzkumu a praxe a kromě několika teoretických partií bude svou úrovní dostupná i radioamatérům.

Wolfik · #41 Příspěvek od **Wolfik** » 02 úno 2016, 16:08

serviceman píše:

výbornej scan...lepší jak ten z torrentů a ulozta (dá se v tom vyhledávat a kopírovat text)

co se týče "Moderní radiotechnika", hodlá to někdo skenovat?
Koukám, že u nás na univerzitě je k vypujčení, ale raději bych to měl ještě v elektronické formě do kompu a čtečky...

#42 Příspěvek od **EKKAR** » 03 úno 2016, 09:01

Mám ji půjčenou od Zmije a pokud mám volno, žhavím skener - bohužel to není čistej A5 formát a musí se každá stránka "sjet" samostatně, takže nejen převracet stránku po stránce, ale ještě i otáčet celou knížku, aby to vzalo hezky rovně od kraje. Bohužel už to musím skenovat podruhý, protože to co jsem udělal před Silvestrem (asi 600 stránek ze 768) mi jakýmsi divným zásahem nezjištěný aktualizace W7 nejde otevřít ničím, co doma mám - chová se to jako zakódovaný. Tudíž během skenování síťovej switch OFF, všecko co se naskenuje se hned sken po skenu kontroluje a ukládá na flash, po skenování nechat proběhnout CCleaner, flashku odpojit a pak teprve síť ON. Tudíž všecko jde 4x pomalejším tempem, ale zatím všecko naskenovaný jde otevřít ... Bohužel mě to postihlo v mometě, kdy jsem se chystal překopnout do pdf už předtím oskenovaný Kmitočtový filtry od Hájka - takže nějakejch 20GB skenů v .bmp šlo do kopru a skenovalo se znovu ...

Wolfik · #43 Příspěvek od **Wolfik** » 03 úno 2016, 12:15

no ty vole :lol:

ale za ten výsledek by to chtělo nějakou bomboniéru :wink:

Wolfik · #44 Příspěvek od **Wolfik** » 08 úno 2016, 16:16

Vypujčíl jsem si obě knížky a hrubě je porovnal v obsahu a textech.

Obě knihy jsou stejné v polovině obsahu, resp. Moderní radiotechnika (Žalud, Dobeš) má vykopírovanou a sem tam doplněnou látku ze knihy Moderní radioelektronika (Žalud).
Jedná se hlavně o tématické celky týkající se teorii rádiových signálů a systémů, modulace, kódování a vf subsystémy (obecně zesilovače, směšovače, modulátory, oscilátory...).

Pak se obě bichle začínají dost lišit.

Ve starší Moderní radioelektronika (Žalud) se v druhé polovině knihy popisují konkrétní implementace radiokomunikačních systémů (družice, mobily, rozhlas, televize, rádiové vysílače a přijímače, sw rádio)

V novejší Moderní radiotechnika (Žalud, Dobeš) se druhá polovina týká modelování polovodičů a algoritmů pro návrh obvodů (používané ve SPICE-like sw apod). Poslední kapitola v 50 stránkách se opět podobá předchozí knížce. Rozebírá se časový, frekvenční nebo kódový multiplex a další základy moderní teorie radiokomunikace, avšak obecněji než v Moderní radiotechnice.

Zkrátka...Obě knihy nejsou nic pro bastlíře (pokud teda neovládají maticový a tenzorový počet s integrálním), ale jsou spíše pro inženýry v radioelektronice a určitě se obě hodí do jejich knihoven, i když polovinou obsahu jsou stejné.