Udělej si hi-fi audio doma sám
Moderátor: Moderátoři
výšky-hloubky souběžný pro oba stereo kanály, starší měl tónovou clonu, a pohyblivé ručky VU měřáků v režimu PLAY. Na svou dobu slušné aparáty atraktivního vzhledu, častý předmět pašunku z PLR za výhodného kurzu měn.
Jo dovážel se k nám, cenu v maloobchodě taktně promlčím.
Proto Unitra dělala po Grundigovi ještě dlouho lampové magnetofony. Elektroakustické vlastnosti nic moc, i když většinou o fous lepší, než originál, mechanika neutahatelná, jakkoli šlo vždycky o jednomotorové plechárny, nechaly si hodně a moc dlouho líbit. Hlavně ty ležaté.
Až s přechodem na stroje určené i k provozu nastojato (například ZK246, Dama Pik a podobné) šla i ta spolehlivost do háje. Také s kombinovanými hlavami byla potíž - jejich životnost ve srovnání s Teslou (ať už ANP908 nebo ANP935) byla přibližně poloviční, pak ty konstrukce od Grundigů s přítlačným páskem místo obyčejného filcového polštářku byly nejčastěji zdrojem nerovnoměrného opotřebení hlav...
Jestli si někdo ještě myslíte, že to Poláci odflákli a že originál od Grundiga nebo Thomsona byl kvalitnější, tak je čas na to zapomenout. Dva stejné přístroje se stejnými naběhanými hodinami z fabriky v Polsku nebo skladu v Bavorech se poslechově nedaly vzájemně většinou rozlišit. Hlavní rozdíl byl totiž v tom, že na Západě už byli o dva tři modely napřed, než se tento výběhový typ začal v Polsku vyrábět, to ovšem pořád neznamená, že ty novější modely byly i lepší: když se povedly, byly na tom stejně. I proto se originály ještě nějakou dobu držela na pultech ve světě. Celkem běžně měl zákazník v Německu, Francii či v Beneluxu na výběr ze čtyř typů Grundigů, šesti typů Philipsů, dvou tří Braunů a dvou Telefunkenů či Uherů. SABA, ITT, Nordmende, Dual či Thomson byly skromnější, těm jeden model vydržel v prodeji i přes dva roky, o hromadě dalších ne tak věhlasných značek nemluvě.
U nás nezvyklá situace, když se během dvou let daly koupit jeden dva typy, vyjímečně tři, od všech výrobců v RVHP dohromady...