Funkce elektronické pojistky ,část druhá,zkratový proud

[saitt]

Ahoj ,v knížce Poznáváme elektroniku 2 je obvod elektronické pojistky -pojistka rozpojovací -nejsou mi tam jasné dvě věci a to je-
1, Jak může napětí UB 0,7 tranzistoru T1 záviset na úbytku Ur1 .Odpor R1 je za uzlem ,takže by to mělo být napětí před ním...
2,Chování zkratového proudu ... při funkci je to napsané tak že se zvětší úbytek na dolním děliči.Ale zkratový proud se zvyšuje ,ale jen ve větvi které bere proud a napětí jde k nule takže by měl být proud v dolním děliči u báze T1 menší.Funkce by dávala smysl jen tehdy,když by se zvýšil proud i v dolní větvi s děličem.

[Habesan]

t=72923

[saitt]

tohle je zase jiná pojistka,ptám se tady na něco jiného.

[Bernard]

V textu pod obrázkem to máš vysvětlené, stačí pozorně číst.
1) Odpor R1 a C-E T4 tvoří větev, přes kterou teče téměř celý proud zátěže, a napěťový úbytek na té větvi je přiveden na dělič (P1+R2)/(R5+P2). Dolní část toho děliče budí B-E T1, dokud je na ní menší napětí než asi 0,6 V, drží T1 zavřený.
2) Při větším proudu zátěží stoupne úbytek na R1, tedy i napětí na horní i dolní části toho děliče, a to stoupnutí na dolní části otevře T1. Tím se přivře T2,T3 i T4, a vzrůst úbytku na T4 působí kladnou zpětnou vazbou na zrychleném otevření T1 a zavření T2, T3, T4.

[saitt]

Nechápu jak může stoupnout napětí před R1 -tam kde je červená hvezdička.
V uzlu s s červenou hvězdou by měl být úbytek rovný U a úbytek napětí by měl být Ur1, na místě s modrou hvězdou.

[Bernard]

Blbě sis to překreslil.

[saitt]

Díkes Bern ,už je mi to jasné.
Ještě jednu otázečku ,proč není na děliči napětí z U ,ale z Ur1.
Už delší dobu mi vrtá hlavou ,který potenciál vyhraje...např. u zvihacích rezistorů a v takových zapojení jako je tohle.
Přeji úspěšný Nový rok.

[Habesan]

Protože, tak jak to Bernard správně poopravil, nesnímáme napětí proti zemi, ale napětí mezi konci toho kterého rezistoru (napětí na rezistoru).

[saitt]

A proč nesnímám úbytek ze strany Ur2?

[TubeGuru]

Zdar, protože jím neprotéká proud, který chceš jistit. Ten teče jen odporem R1 a úbytek na něm spouští všechny další děje. Zapojení je "poplatné" době vzniku dnes by bylo výhodnější udělat jednoduše nastavitelné proudové omezení. Zapojení by pak bylo ještě jednodušší.

[saitt]

Ahoj ,protože se mi to nezdálo tak jsem to trochu nasimuloval podle obrázku.
Takže proud ve větvi s děličem se skutečně zvětšuje.
S tím vaším tvrzením že je na děliči úbytek s R1 nesouhlasí simulace proud teče i přes dělič a tím pádem při vyšším zatížení vznikne úbytek na děliči ,žádný úbytek s R1,i když se zdá ,že se úbytky v dolní větvi nějak skládají docela by mě zajímal postup jakým to určit,např. ve větvi s dolním switchem ...
http://www.falstad.com/circuit/circuitjs.html?cct=$+1+0.000005+10.200277308269968+50+5+50%0Av+176+176+176+96+0+0+40+5+0+0+0.5%0Ag+176+176+176+208+0%0Aw+176+96+272+96+0%0Aw+272+96+272+160+0%0Ar+272+160+272+208+0+100%0Ar+272+208+272+272+0+100%0Aw+272+96+352+96+0%0Ar+352+96+416+96+0+100%0Aw+416+96+416+272+0%0As+416+272+272+272+0+0+false%0As+416+96+512+96+0+0+false%0Ar+512+208+512+96+0+100%0Ag+512+208+512+304+0%0Aw+512+96+560+96+0%0As+560+96+560+160+0+0+false%0Ar+560+272+560+160+0+100%0Aw+560+272+512+208+0%0Ao+5+64+0+551+5+0.1+0+-1%0Ao+7+64+0+551+5+0.1+1+-1%0Ao+8+64+0+551+5+0.1+2+-1%0A

[lesana87]

Tak ještě jednou. Dělič je paralelně k R1 (a T4) a je na něm tedy stejné napětí jako na R1 (a T4). Odporem R1 teče téměř celý poud zátěže, takže úbytek na něm je přibližně Iz * R1. Totéž napětí je na děliči, kde se rozdělí v poměru horního a dolního odporu. Nikdo netvrdil, že děličem neteče proud, je na něm napětí = teče jím proud. Jak roste proud zátěže, roste napětí na R1, tedy i na děliči a jeho horní i dolní části. Paralelně k dolní části děliče je zapojen T1, který se otevře, když napětí na dolní části děliče dosáhne zhruba 0,6V. Snímá se napětí na dolní části děliče, protože to tak je zapojené, asi by se dalo vymyslet i zapojení, kde by T1 byl paralelně k horní části děliče, ale to na funkci nic nemění. Ten dělič je tam proto, aby se dala nastavit citlivost pojistky, na T1 se přivádí jen nastavitelná část napětí na R1 (a T4). Čím větší část UR1 se na T1 přivede, tím menší je proud Iz, při kterém pojistka zareaguje a naopak.

[saitt]

jj Lesana takle bych to chápal taky ,ale v knížce je napsáno:

Kdy k tomu v praxi dojde?TI se otevře tehdy, když n apětí na jeho bázi
proti emitoru stoupne na 0,6 + 0,7 V. Takové na pětí můž e vzniknout
p růchod em proudu na drátovém rezi storu Rl a samozřejmě i jako seturačn
í na pětí v obvodu C - E výkonového tranzistoru. Dál e ne přehlédn ěme,
že emitor T4 a s ním i další tranzistory jsou přes spot ře bič p ři poj eny
k zápornému pólu zdr oje.

tohle mě trochu mate zní to jako úbytek napětí Ur1 byl na děliči....

[lesana87]

Není tam 0,6 + 0,7V ale 0,6 ÷ (až) 0,7V a napětí UR1 + UCEsatT4 skutečně JE na děliči P1 + R2, R5 + P2.

[saitt]

Nějak si to nedovedu odůvodnit pomohl by snad mat.zápis s napájecím napětím
nebo obrázek ....úbytky přece jdou vždy za odporem dál směrem doprava nebo dolů....pokud se tam ten proud nějak honí dokola,tak jde jeden proud nebo dva proti sobě každý jiným směrem???...pokud je na děliči tak jedině ze zdola.???..
Chápal bych to tak,že na T4 a R1 ubyde třeba 3V -to je napětí na děliči dole a napájecí je 5V to je nahoře ,když to zvětším pořád se můžu dostat na 5V proti 5V nic neteče,nevím jak získat menší napětí dole na děliči ,při zvětšení proudu tohle se mi v hlavě trošku bije...