Nevím, jaké knížecí rady má jirkati na mysli.
Jak již jsem naznačil výše, nesnažte se úspory dosahovat přerušovaným provozem kotle, ani přílišnými změnami teploty vzduchu v místnostech.
Zkuste toto:
V denní době (od 6:00 do 20:00) naprogramujte termostat na teplotu v referenční místnosti na 21°C. V ostatní době nejvýše o 2°C níže. (nebo si stanovte třeba 22°C a jiné časové pásmo). Kotel pak nechte v provozu, nevypínejte ho. Tím zajistíte tepelnou stabilitu stavební konstrukce a omezíte možnost jejího vlhnutí, kondenzací vzdušné vlhkosti.
Aby kotel zbytečně nepřipravoval příliš horkou vodu, měl by být provozován v režimu ekvitermní regulace teploty výstupní vody (podle venkovní teploty vzduchu). Jistě tu funkci na kotli a čidlo na fasádě máte.
Kotel bývá vybaven oběhovým čerpadlem. Proto, pokud nemáte termostatické ventily na radiátorech, seřiďte je tak, aby v místnostech byla přijatelná teplota a zpátečky z radiátorů, byly na omak pouze vlažné. Vyregulování radiátorů v průběhu několika dnů zkontrolujte a dolaďte. Tím docílíte dobré vychlazení zpátečky, potřebné pro kondenzaci vodní páry ze spalin kotle.
Jakmile teplota zpátečky poklesne pod cca 50 °C, začne pára ze spalin v kotli kondenzovat. Čím nižší dosáhnete teplotu zpátečky, tím mohutnější ta kondenzace a úspora paliva bude.
Pamatujte:
Tepelná pohoda v místnosti je docílena, pokud součet teploty vzduchu a průměrné teploty povrchů zdí a předmětů v místnosti se nacházejících, dosahuje 38. Jestli Vám stavební konstrukce a vybavení místnosti zchládne, o to více budete muset ohřát vzduch, abyste ty zdi a zařízení v místnosti dohřál a cítil se v takové místnosti dobře!
Nebo jinak: jestli v zimě přijdete (třeba) na chatu, pak ani když kamna rozžhavíte do ruda, Vám v té promrzlé chatě teplo nebude...
Kondenzační kotel
Moderátor: Moderátoři
-> Otkundes
Díky za rady.
Trošku to ještě rozepíšu
. V přízemí mám 3 staré radiátory bez termostatických hlavic, ale každý má svůj kohout, a jeden v koupelně s hlavicí. V podkroví jsou 3 takové ty klasické radiátory v každé místnosti jeden všechny s hlavicemi. V podkroví mám teď ty hlavice asi na polovině. V jedné místonsti je vratka skoro studená. V ostatních je to horší. V přízemí u radiátorů bez hlavic je prakticky stejně teplý přivod jako vratka. Tady to tedy nejde.
Všiml jsem si, že tím přivíráním radiátorů vzrostl tlak z 1,2 na 2bary. Kolik má být optimálně? Expansku tam mám.
Když jsem šáhnul na vratku a výstup přímo u kotle- měli stejnou teplotu.
Na termostatu jsem nastavil jmenovitou teplotu TUV na 50°C a spínání od 6:00 do 23:00. Teploty tam jsou: Jmenovitá, maximální, úsporná a zámrzná. Maximální mám 21°C. Pořád to zobrazuje: teplota TUV 88°C i nyní, když to je určitě daleko míň.
Díky za rady.
Trošku to ještě rozepíšu
. V přízemí mám 3 staré radiátory bez termostatických hlavic, ale každý má svůj kohout, a jeden v koupelně s hlavicí. V podkroví jsou 3 takové ty klasické radiátory v každé místnosti jeden všechny s hlavicemi. V podkroví mám teď ty hlavice asi na polovině. V jedné místonsti je vratka skoro studená. V ostatních je to horší. V přízemí u radiátorů bez hlavic je prakticky stejně teplý přivod jako vratka. Tady to tedy nejde.
Všiml jsem si, že tím přivíráním radiátorů vzrostl tlak z 1,2 na 2bary. Kolik má být optimálně? Expansku tam mám.
Když jsem šáhnul na vratku a výstup přímo u kotle- měli stejnou teplotu.
Na termostatu jsem nastavil jmenovitou teplotu TUV na 50°C a spínání od 6:00 do 23:00. Teploty tam jsou: Jmenovitá, maximální, úsporná a zámrzná. Maximální mám 21°C. Pořád to zobrazuje: teplota TUV 88°C i nyní, když to je určitě daleko míň.
Za Vámi popsaných okolností se nedivte, že nový kotel není schopen docílit úspory, provozem v kondenzačním režimu. Z drahého kondenzačního kotle, tak máte trochu lepší klasiku...
Není důležité, jestli jsou radiátory nové nebo staré, ani v jaké poloze je kolečko radiátorového ventilu. Stejně tak není důležité množství vody v topném systému, či v radiátoru. Důležitá je teplota v místnosti a teplota vratné vody, opouštějící radiátor. A důležitý je též dostatečný výkon toho radiátoru. Tedy, aby byl radiátor schopen místnost vytopit, aniž by musel být trvale otevřen naplno.
Jak jsem již popsal, kotel potřebuje ke kondenzaci chladnou zpátečku, ideálně 30°C. Pak můžete, využitím kondenzace vodní páry, obsažené ve spalinách, dosáhnout účinnosti uvedené v dokumentaci kotle (běžně je výrobci u zemního plynu udáváno 108 až 112%). Je to stejné, jako s pokličkou u hrnce na sporáku: pokud je chladná, vodní pára nad hladinou v hrnci se na ní sráží (kondenzuje) a přitom jí předává své teplo. Po ohřátí pokličky (až začne pálit), kondenzace na ní ustane a pára uniká bez dalšího užitku z hrnce ven. Stejně jako pára ve spalinách z kotle, komínem nad střechu (proto má kouř z plynového kotle nad komínem bílou barvu)...
Aby bylo možno spotřebu tepla v místnostech regulovat, každý radiátor musí být na vstupu vybaven regulačním ventilem. Ať již klasickým, nebo termoregulačním. Je vhodné, u soustavy použít jednotný typ těchto radiátorových ventilů.
Protože jsou moderní kotle vybavovány čerpadly, pro vyvážení topné soustavy, doporučuji u každého radiátoru osadit na vratce tzv.regulační šroubení. Tím lze přednastavit maximální průtok topné vody radiátorem, při plně otevřeném radiátorovém ventilu. Zkrátka, aby se radiátory při osazení regulačních kohoutů mezi sebou "nehádaly", a následkem postupného přivírání regulačních ventilů za provozu, nebyl v radiátorech slyšet hluk proudící vody. A navíc, tímto šroubením a radiátorovým ventilem, lze radiátor kdykoliv odpojit od soustavy a třeba i odmontovat (vyměnit), a to bez přerušení provozu kotle.
Velikost expanzky musí být přizpůsobena množství vody v soustavě a soustava, pokud není otevřená (t.j. expanzka v nejvyšším bodě soustavy, na jejíž hladinu působí okolní atmosféra), musí být u kotle jištěna pojistným ventilem. Radiátory bývají konstruovány na přetlak 6 Barů, u kotlů pak od 3 Barů (údaj najdete v dokumentaci). Pokud provozní přetlak za provozu v nejnižším bodě (u kotle) nepřesáhne 3 Bary (=300 kPa, =0,3 MPa; =3 atm; =3kp/cm2), nemáte se čeho obávat. U uzavřených soustav, je mírné kolísání tlaku za provozu normální jev.
Pro pořádek: přetlak je rozdíl tlaků: mezi tlakem v systému a tlakem atmosferickým (tlakem vzduchu v okolí manometru).
Co se týče termostatu, musím upřesnit:
v předchozím příspěvku jsem měl na mysli termostat, instalovaný v pokoji, který řídí dálkově chod kotle, podle teploty v místnosti. Každý kotel má ještě svůj regulační systém, který obsahuje nejméně dva termostaty - provozní a havarijní. Provozní termostat bývá nastavitelný do teploty 85 až 90°C. Havarijní termostat odstavuje kotel obvykle při překročení teploty 95°C. Jejich ovládání a doporučené nastavení, najdete v návodu kotle.
Není důležité, jestli jsou radiátory nové nebo staré, ani v jaké poloze je kolečko radiátorového ventilu. Stejně tak není důležité množství vody v topném systému, či v radiátoru. Důležitá je teplota v místnosti a teplota vratné vody, opouštějící radiátor. A důležitý je též dostatečný výkon toho radiátoru. Tedy, aby byl radiátor schopen místnost vytopit, aniž by musel být trvale otevřen naplno.
Jak jsem již popsal, kotel potřebuje ke kondenzaci chladnou zpátečku, ideálně 30°C. Pak můžete, využitím kondenzace vodní páry, obsažené ve spalinách, dosáhnout účinnosti uvedené v dokumentaci kotle (běžně je výrobci u zemního plynu udáváno 108 až 112%). Je to stejné, jako s pokličkou u hrnce na sporáku: pokud je chladná, vodní pára nad hladinou v hrnci se na ní sráží (kondenzuje) a přitom jí předává své teplo. Po ohřátí pokličky (až začne pálit), kondenzace na ní ustane a pára uniká bez dalšího užitku z hrnce ven. Stejně jako pára ve spalinách z kotle, komínem nad střechu (proto má kouř z plynového kotle nad komínem bílou barvu)...
Aby bylo možno spotřebu tepla v místnostech regulovat, každý radiátor musí být na vstupu vybaven regulačním ventilem. Ať již klasickým, nebo termoregulačním. Je vhodné, u soustavy použít jednotný typ těchto radiátorových ventilů.
Protože jsou moderní kotle vybavovány čerpadly, pro vyvážení topné soustavy, doporučuji u každého radiátoru osadit na vratce tzv.regulační šroubení. Tím lze přednastavit maximální průtok topné vody radiátorem, při plně otevřeném radiátorovém ventilu. Zkrátka, aby se radiátory při osazení regulačních kohoutů mezi sebou "nehádaly", a následkem postupného přivírání regulačních ventilů za provozu, nebyl v radiátorech slyšet hluk proudící vody. A navíc, tímto šroubením a radiátorovým ventilem, lze radiátor kdykoliv odpojit od soustavy a třeba i odmontovat (vyměnit), a to bez přerušení provozu kotle.
Velikost expanzky musí být přizpůsobena množství vody v soustavě a soustava, pokud není otevřená (t.j. expanzka v nejvyšším bodě soustavy, na jejíž hladinu působí okolní atmosféra), musí být u kotle jištěna pojistným ventilem. Radiátory bývají konstruovány na přetlak 6 Barů, u kotlů pak od 3 Barů (údaj najdete v dokumentaci). Pokud provozní přetlak za provozu v nejnižším bodě (u kotle) nepřesáhne 3 Bary (=300 kPa, =0,3 MPa; =3 atm; =3kp/cm2), nemáte se čeho obávat. U uzavřených soustav, je mírné kolísání tlaku za provozu normální jev.
Pro pořádek: přetlak je rozdíl tlaků: mezi tlakem v systému a tlakem atmosferickým (tlakem vzduchu v okolí manometru).
Co se týče termostatu, musím upřesnit:
v předchozím příspěvku jsem měl na mysli termostat, instalovaný v pokoji, který řídí dálkově chod kotle, podle teploty v místnosti. Každý kotel má ještě svůj regulační systém, který obsahuje nejméně dva termostaty - provozní a havarijní. Provozní termostat bývá nastavitelný do teploty 85 až 90°C. Havarijní termostat odstavuje kotel obvykle při překročení teploty 95°C. Jejich ovládání a doporučené nastavení, najdete v návodu kotle.
No prostě s velikostí radiátorů stačících pro 70/50 nelze provozovat kondenzační kotel . Prostě plocha se musí cca 2x zvětšit . Bez tohoto opatření budou rady výše uvedené a pro určité podmínky opravdu platné , k ničemu . Tady je te ořech . Jaké přivírání ventilů ??? Vždyť i staré Myjavy byly dvouregulační a seřízení topení se činí při uvedení topení do provozu . Pokud jsi nechtěl radiátory měnit , neměl jsi kondenz kupovat . Ještě do září se dal instalovat i klasický . Dnes již bohužel ....
Bobobo -
Ano, většina starých otopných systémů v obytných budovách, byla po celá desetiletí navrhována dle státních norem, na teplotní spád 90/70°C, na teplotu v obytných místnostech 20°C, s přídavkem na průvzdušnost přibližně 33%. Tedy, že veškerá kubatura vzduchu v místnosti, se přirozeně vymění (bez větrání), asi za tři hodiny.
To však neznamená, že ten starý otopný systém vůbec není schopen, po značnou část topné sezóny, dům vytopit při nižším teplotním spádu. Snad tady nechcete tvrdit, že po celou topnou sezónu musíte doma takový tepelný systém trvale provozovat při tak vysokých teplotách?
Nezapomínejte, že se též změnila palivová základna. Jsou k dispozici komponenty pro automatickou regulaci a hospodaření teplem. Tazatel již neprovozuje kotel na tuhá paliva, ale plynový kotlík o výkonu pouhých 17 kW. Odpadá tak přerušovaný provoz tepelného zdroje. Nemusí se počítat s dodatečným výkonem, pro hrazení tepelných ztrát domu v době, kdy uhelný kotel (typicky v noci) vyhasl, ani s přídavky na zátop, na nestálou kvalitu uhlí a pod.
Při trvalém udržování vnitřní teploty domu v rozumných mezích, po tepelné stabilizaci stavební konstrukce domu, tak radikálně poklesnou nároky na potřebný tepelný výkon nejen na kotel, ale i u teplosměnných ploch otopných těles. Proto jsou tyto staré otopné systémy v domech, schopny uhradit tepelné ztráty domu i při nižších teplotách kotlové vody, než bylo původně projektantem spočítáno, pro nejnižší možnou teplotu venkovního vzduchu v roce. Tazatel nakonec jistě zjistí, že i těch 17 kW výkonu kotle je zbytečně moc. Krom ohřevu teplé vody, bude nakonec potřebovat výkon poloviční, možná jen třetinový - a to při nezměněné velikosti starých radiátorů!
Máte jistě pravdu, že seřízení otopné soustavy se provádí při uvedení systému do provozu. Jenže, v tomto případě, se změnil jen zdroj tepla a jeho parametry. A proto, pokud chápete, že v radiotechnice platí, že impedace zdroje, má být přizpůsobena impedanci spotřebiče, jistě pochopíte, že i v topenařině může platit něco podobného. Tedy, že parametry tepelných spotřebičů (rozvodů a radiátorů), je třeba přizpůsobit parametrům tepelného zdroje (tedy toho kotle). Toho dosáhnete, například mnou výše popsaným způsobem.
Ano, většina starých otopných systémů v obytných budovách, byla po celá desetiletí navrhována dle státních norem, na teplotní spád 90/70°C, na teplotu v obytných místnostech 20°C, s přídavkem na průvzdušnost přibližně 33%. Tedy, že veškerá kubatura vzduchu v místnosti, se přirozeně vymění (bez větrání), asi za tři hodiny.
To však neznamená, že ten starý otopný systém vůbec není schopen, po značnou část topné sezóny, dům vytopit při nižším teplotním spádu. Snad tady nechcete tvrdit, že po celou topnou sezónu musíte doma takový tepelný systém trvale provozovat při tak vysokých teplotách?
Nezapomínejte, že se též změnila palivová základna. Jsou k dispozici komponenty pro automatickou regulaci a hospodaření teplem. Tazatel již neprovozuje kotel na tuhá paliva, ale plynový kotlík o výkonu pouhých 17 kW. Odpadá tak přerušovaný provoz tepelného zdroje. Nemusí se počítat s dodatečným výkonem, pro hrazení tepelných ztrát domu v době, kdy uhelný kotel (typicky v noci) vyhasl, ani s přídavky na zátop, na nestálou kvalitu uhlí a pod.
Při trvalém udržování vnitřní teploty domu v rozumných mezích, po tepelné stabilizaci stavební konstrukce domu, tak radikálně poklesnou nároky na potřebný tepelný výkon nejen na kotel, ale i u teplosměnných ploch otopných těles. Proto jsou tyto staré otopné systémy v domech, schopny uhradit tepelné ztráty domu i při nižších teplotách kotlové vody, než bylo původně projektantem spočítáno, pro nejnižší možnou teplotu venkovního vzduchu v roce. Tazatel nakonec jistě zjistí, že i těch 17 kW výkonu kotle je zbytečně moc. Krom ohřevu teplé vody, bude nakonec potřebovat výkon poloviční, možná jen třetinový - a to při nezměněné velikosti starých radiátorů!
Máte jistě pravdu, že seřízení otopné soustavy se provádí při uvedení systému do provozu. Jenže, v tomto případě, se změnil jen zdroj tepla a jeho parametry. A proto, pokud chápete, že v radiotechnice platí, že impedace zdroje, má být přizpůsobena impedanci spotřebiče, jistě pochopíte, že i v topenařině může platit něco podobného. Tedy, že parametry tepelných spotřebičů (rozvodů a radiátorů), je třeba přizpůsobit parametrům tepelného zdroje (tedy toho kotle). Toho dosáhnete, například mnou výše popsaným způsobem.
Já o koupi kotle vůbec nerozhodoval. Teď mám radiátory všude tak na 1/3. Termostatické v podkroví na 2 z 5. Zvýšil se tlak z 1 na 2 bary. ten termostat QAA73 v ref. místnosti neumí ukázat ani aktuální teplotu vody natož vratky. Budu muset ubastlit nějaká čidla. Když dám ruku na trubky u kotle, tak to odhadem bude 60 a 50°C. na té 60° ještě udržím v pohodě ruku. QAA73 ukazuje modulace hořáku 18% a kondenzát odkapává z trubky jedna kapka asi za 5s.
- Přílohy
-
IMG_3268.JPG- (240.25 KiB) Staženo 99 x
To výrazné zvýšení tlaku je podezřelé, není k němu žádný důvod. I při uzavření radiátoru ventilem je jeho druhý konec spojený se systémem, tlak vody tak zůstává stejný. Zvýší se jen diferenciál tlaků mezi přívodem a zpátečkou.
To, že máte termostatický ventil nastavený na 2 neznamená, že je tím nastavený na 1/3. Je nastavený zhruba na 20°C. Pokud je teplota v místnosti nižší, bude otevřen naplno, pokud je vyšší tak zase zavře.
Když se teploty přívodu a zpátečky moc neliší, může to být tím, že je nastaven příliš vysoký průtok topné vody. Pokud se čerpadlo dá přepnout, zkuste nižší výkon.
To, že máte termostatický ventil nastavený na 2 neznamená, že je tím nastavený na 1/3. Je nastavený zhruba na 20°C. Pokud je teplota v místnosti nižší, bude otevřen naplno, pokud je vyšší tak zase zavře.
Když se teploty přívodu a zpátečky moc neliší, může to být tím, že je nastaven příliš vysoký průtok topné vody. Pokud se čerpadlo dá přepnout, zkuste nižší výkon.
Ale no tak! Nehledáme přece viníka, ale technické řešení!
Termostat v referenční místnosti by měl měřit a ukazovat teplotu vzduchu v té místnosti, nikoliv teplotu vody v kotli. Je to především prostorový termostat. Bývá většinou časově programovatelný (jako týdenní spínačky). Při komunikaci s kotlem může plnit i další funkce. Třeba ekvitermní řízení teploty topné vody podle venkovní teploty, časový program pro ohřev teplé vody v jednotlivých dnech v týdnu a pod. Popis a možnosti konkrétního přístroje, pak jistě naleznete v návodu k termostatu a v návodu ke kotli. Není tedy třeba k termostatu přivádět informaci o momentálních teplotách výstupní, ani vratné vody do kotle. Pokud Vás zajímají teploty výstupní a vratné vody (a nejsou zobrazitelné přímo na kotli), nemusíte nic bastlit. Stačí na trubky (stoupačku) připevnit příložné teploměry.
Ta vratná teplota 50°C je příliš vysoká. Jak koukám na tu fotku, k čemu je ten vodorovný kohout pod kotlem? Není to potrubní zkrat mezi vstupem a výstupem? Pokud ano, zavřít!
Termostat v referenční místnosti by měl měřit a ukazovat teplotu vzduchu v té místnosti, nikoliv teplotu vody v kotli. Je to především prostorový termostat. Bývá většinou časově programovatelný (jako týdenní spínačky). Při komunikaci s kotlem může plnit i další funkce. Třeba ekvitermní řízení teploty topné vody podle venkovní teploty, časový program pro ohřev teplé vody v jednotlivých dnech v týdnu a pod. Popis a možnosti konkrétního přístroje, pak jistě naleznete v návodu k termostatu a v návodu ke kotli. Není tedy třeba k termostatu přivádět informaci o momentálních teplotách výstupní, ani vratné vody do kotle. Pokud Vás zajímají teploty výstupní a vratné vody (a nejsou zobrazitelné přímo na kotli), nemusíte nic bastlit. Stačí na trubky (stoupačku) připevnit příložné teploměry.
Ta vratná teplota 50°C je příliš vysoká. Jak koukám na tu fotku, k čemu je ten vodorovný kohout pod kotlem? Není to potrubní zkrat mezi vstupem a výstupem? Pokud ano, zavřít!
Opět a zas xsc kecáš . Nastuduj si dvouregulační ventil . Víš o tom prd . Zrovnatak otkundesi kecáš ty . Prostě musím mít teplo i při -20 venku a abych mohl využít kondenzační kotel do mrtě , je jediné řešení viz výše , zvětšit radiátory a tečka . Pochopitelně se nás tazatel neptá na stavební úpravy . To je zase jiný soudek . Utěsnění prostoru-vytvoření stanu také není ideální řešení . Já jsem proti tomu , i když to něco stojí na energiích .
->Otkundes
Ten vodorovný kohout není zkrat. Nevím proč je jich tam tolik. To napravo je zpátečka a na ní dole kohout na dopouštění vody. Zkusím přepnout, pokud to jde, otáčky toho čerpadla, ale myslím, že ty otáčky řídí prostorový termostat.
Termostat umožňuje režim automatický a komfortní. V automatickém to spíná podle týdenního nastavení a v komfortním podle komfortní teploty v místnsti, který se volí tím kolečkem uprostřed. Překvapuje mě ale ,že se třeba max a min teplota NEDÁ nijak nastavovat ani v jednom režimu. Maximálně jsem nastavil jmenovitou teplotu TUV na 50°C.Mimo spínací čas tam funguje nějaký režim útlumový - vytápí to asi o 4°C méně. At dělám co dělám u kotle jsou trubky skoro stejně teplé. Podkroví s termostatickými ventily má daleko chladnější zpátečky z radiátorů, než přízemí bez ventilů. V přízemí jsou také použity tlustší trubky.
Ten vodorovný kohout není zkrat. Nevím proč je jich tam tolik. To napravo je zpátečka a na ní dole kohout na dopouštění vody. Zkusím přepnout, pokud to jde, otáčky toho čerpadla, ale myslím, že ty otáčky řídí prostorový termostat.
Termostat umožňuje režim automatický a komfortní. V automatickém to spíná podle týdenního nastavení a v komfortním podle komfortní teploty v místnsti, který se volí tím kolečkem uprostřed. Překvapuje mě ale ,že se třeba max a min teplota NEDÁ nijak nastavovat ani v jednom režimu. Maximálně jsem nastavil jmenovitou teplotu TUV na 50°C.Mimo spínací čas tam funguje nějaký režim útlumový - vytápí to asi o 4°C méně. At dělám co dělám u kotle jsou trubky skoro stejně teplé. Podkroví s termostatickými ventily má daleko chladnější zpátečky z radiátorů, než přízemí bez ventilů. V přízemí jsou také použity tlustší trubky.
Z Vašeho popisu situace plyne, že se pravděpodobně bude jednat o 40 a více let starý samotížný otopný systém v rodinném domě. V té době se přednostně využívaly kotle na tuhá paliva. Regulace jejich tepelného výkonu bývala dosti problematická. Vznikající teplo bylo nutno z kotle odvést, jinak to hrozilo „vyvařením“ kotle, nebo havárií. Proto se někdy osazovala otopná tělesa, bez uzavíracích armatur s tím, že se případný přebytek tepla vyvětral.
Pro současné kotle, vybavené oběhovými čerpadly, je toto řešení nevyhovující. Radiátory, připojené přímo k systému silným potrubím, představují hydraulický zkrat. Otopná voda, hnaná čerpadlem, takovými topnými tělesy rychle proteče a nestihne se dostatečně ochladit. Pak se Vám vrací do kotle vratná voda o příliš vysoké teplotě, a kondenzační režim kotle je tak znemožněn.
Jak jsem již prve zmínil, každý radiátor musí být opatřen radiátorovým ventilem, kterým lze množství protékající vody (výkon tělesa) regulovat, tedy průtok vody podle potřeby přiškrtit. Pokud nezajistíte možnost regulace výkonu každého radiátoru, budete nadále topit nehospodárně, i když jste si pořídil moderní kondenzační kotel s elektronickou regulací.
Pro současné kotle, vybavené oběhovými čerpadly, je toto řešení nevyhovující. Radiátory, připojené přímo k systému silným potrubím, představují hydraulický zkrat. Otopná voda, hnaná čerpadlem, takovými topnými tělesy rychle proteče a nestihne se dostatečně ochladit. Pak se Vám vrací do kotle vratná voda o příliš vysoké teplotě, a kondenzační režim kotle je tak znemožněn.
Jak jsem již prve zmínil, každý radiátor musí být opatřen radiátorovým ventilem, kterým lze množství protékající vody (výkon tělesa) regulovat, tedy průtok vody podle potřeby přiškrtit. Pokud nezajistíte možnost regulace výkonu každého radiátoru, budete nadále topit nehospodárně, i když jste si pořídil moderní kondenzační kotel s elektronickou regulací.
To pořád neříká, jestli jsou ty kohouty v přízemí novější, nebo staré např. 1". Ty se při topení uhlím nechávali otevřené naplno, většinou samospád. Nové jak ruční, tak termostatické, určené pro provoz s čerpadlem mají škvíru jen pár milimetrů, a voda, než radiátorem proteče, dost vychladne. U starých velkých kohoutů a šroubení voda radiátorem proletí a nestačí se ochladit.V přízemí jsou také použity tlustší trubky.