Co ovlivňuje praskání LP desky?
Moderátor: Moderátoři
To jsem se naivně domníval, že hrot se tupí a poté naopak do drážky nezalezeok1hga píše: ...když je totiž ohraný, nebo poškozený, zapadá do drážky poněkud hlouběji a pak s užitečným signálem "slyšíš" i bordel na dně drážky.
Když se použije hrot se správným radiusem a je ve správné výšce drážky, slyšíš jen ten "užitečný signál...
Dokonce jsem kvůlivá tomu kontroloval hrot své Tesly VMněco pod mikroskopem, abych si ten správný poloměr a opotřebení ověřil. A opravdu jsem nenašel nic, co by mohlo podobnému chování napomoci.
Samozřejmě hroty safírové a šelak, to je jiná kategorie. Tam bych tomu i možná věřil. Ale tady se asi řeší diamant a magnetodynamická vložka.
To praskání může být dost silně ovlivněno nekvalitou vlastního předzesilovače, hlavně pokud jsou zpětnovazební korekce a pomalé aktivní prvky. Odezva na rušení impulzního charakteru (výboje elektrostatiky a prach v drážce) může být mnohem rušivější, podobně jako třeba saturace nekvalitního zesilovače.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Mám udělaný home made z piezo zapalovače pro sporák.Opravdu jsem vyzkoušel vše ale na tom RPM to statika není.Když jsem měl NC 470 tam byla veliká statika po přehrání první strany jsem desku nemohl odlepit od podložky.U RPM 5 je dřevěný talíř a ještě tam mám koženou podložku ramínko je z karbonu a je uzemněné na zesilovač.Kdyby to byla statika tak to nebude prskat pořád na stejném místě.Uvažuji že vřadím (i když nerad) mezi předek a konec Technics equalizér a zkusím si pohrát s nejvyššíma frekvencema možná to trošku utlumím.
Pokud jde o hroty, tak skutečně se jim na bocích vybrušují plošky a hrot se v drážce dostává hlouběji a a ustálí se v hloubce, kdy už je plocha jeho kontaktu s boky drážky větší a síla se rozloží, tedy tlak klesá a hrot proto klesat přestane. To platí pro safírový hrot stejně jako pro diamantový, tomu to však trvá asi 8x déle.
Předzesilovač samozřejmě může praskoty zvýrazňovat a nezřídka to i dělá.
Nejlépe jsou na tom zesilovače s pasivní korekcí alespoň v horní polovině frekvenčního rozsahu, ty je přenesou v úrovni, kterou praskoty skutečně mají (ve vztahu k užitečnému signálu).
U nejrozšířenějších zpětnovazební korekčních zesilovačů rozhoduje zesílení zesilovače v otevřené smyčce ve vztahu k rychlosti odezvy zesilovače, potažmo k jeho šířce pásma bez zpětné vazby.
Výrobci měli totiž kvůli opakovatelnosti výroby rádi značnou rezervu zisku v zesilovači, aby výslednou charakteristiku neovlivňoval, tedy, aby ji určovaly pokud možno jen hodnoty součástek korektoru. Jenže ne vždy použili zesilovač také dostatečně rychlý.
Takže přišel lupanec na vstup, prošel zvolna zesilovačem, který mu dal grády, a přes korektor si ten zesílený lupanec poslal na zpětnovazební vstup, ale tam nebylo co korigovat, třeba už i druhá půlka lupance běžela napřed zesilovačem na jeho výstup, ale jeho obraz ze zpětné vazby, který ho měl zeslabit, za ním teprve od vstupu začal kulhat. A na výstupu se objevil lupanec jak vyšitý, dokud také na výstup neprošel jeho negativ, aby ho snížil. Paradoxně se takto nezřídka lupanec zesílil.
Velmi dobré parametry mají ze zpětnovazebních zesilovačů ty tranzistorové, u nichž se ze součástek nedopočítáte na dolní zlomovou frekvenci, resp.časovou konstantu - nevyjde vám 50 Hz (3180 µs), ale například 25 Hz (6 360 µs), protože od 50 Hz dolů už je charakteristika "narovnaná" konečným ziskem zesilovače. Když je takový zesilovač dostatečně rychlý, nijak zvlášť lupance nezvýrazní. Potíží je nutnost nastavovat korekční charakteristiku v hloubkách u každého kanálu každého kusu zvlášť, protože se mění se zesílením naprázdno. Proto (opět paradoxně) může starý korekční zesilovač s germaniovými tranzistory hrát subjektivně o třídu lépe, než s nejlepším operačním zesilovačem.
Předzesilovač samozřejmě může praskoty zvýrazňovat a nezřídka to i dělá.
Nejlépe jsou na tom zesilovače s pasivní korekcí alespoň v horní polovině frekvenčního rozsahu, ty je přenesou v úrovni, kterou praskoty skutečně mají (ve vztahu k užitečnému signálu).
U nejrozšířenějších zpětnovazební korekčních zesilovačů rozhoduje zesílení zesilovače v otevřené smyčce ve vztahu k rychlosti odezvy zesilovače, potažmo k jeho šířce pásma bez zpětné vazby.
Výrobci měli totiž kvůli opakovatelnosti výroby rádi značnou rezervu zisku v zesilovači, aby výslednou charakteristiku neovlivňoval, tedy, aby ji určovaly pokud možno jen hodnoty součástek korektoru. Jenže ne vždy použili zesilovač také dostatečně rychlý.
Takže přišel lupanec na vstup, prošel zvolna zesilovačem, který mu dal grády, a přes korektor si ten zesílený lupanec poslal na zpětnovazební vstup, ale tam nebylo co korigovat, třeba už i druhá půlka lupance běžela napřed zesilovačem na jeho výstup, ale jeho obraz ze zpětné vazby, který ho měl zeslabit, za ním teprve od vstupu začal kulhat. A na výstupu se objevil lupanec jak vyšitý, dokud také na výstup neprošel jeho negativ, aby ho snížil. Paradoxně se takto nezřídka lupanec zesílil.
Velmi dobré parametry mají ze zpětnovazebních zesilovačů ty tranzistorové, u nichž se ze součástek nedopočítáte na dolní zlomovou frekvenci, resp.časovou konstantu - nevyjde vám 50 Hz (3180 µs), ale například 25 Hz (6 360 µs), protože od 50 Hz dolů už je charakteristika "narovnaná" konečným ziskem zesilovače. Když je takový zesilovač dostatečně rychlý, nijak zvlášť lupance nezvýrazní. Potíží je nutnost nastavovat korekční charakteristiku v hloubkách u každého kanálu každého kusu zvlášť, protože se mění se zesílením naprázdno. Proto (opět paradoxně) může starý korekční zesilovač s germaniovými tranzistory hrát subjektivně o třídu lépe, než s nejlepším operačním zesilovačem.
cputakt píše:Je zajímavé že jsem si bláhově myslel že když koupím fungl nový vinyl že bude ticho ale i tam pořád něco slyším.
. . . aha.
zkus si změřit NF milivoltmetrem kolik to je,
jaký je odstup toho "něčeho" od užitečného signálu . . .
A potom si nastuduj něco parametrech mechanického záznamu signálu na vinyl.
Dnes mi přišla fungl nová deska a když jsi ji vybalil, tak byla tak nabitá, že na sebe začala okamžitě lepit všechen prach z okolí a zvedala mi chlupy na rukách. Problém je snad v tom, že drtivá většina nových desek už nemá vnitřní obal z igelitu ale klasický papírový, který desku za prvé škrábe a za druhé nedokáže účinně zabránit negativním statickým účinkům.
..někdo tu psal o výrobě zerostatu ze zapalovače, šlo by to nějak blíže rozvést? Taky by se mi něco takové hodilo
..někdo tu psal o výrobě zerostatu ze zapalovače, šlo by to nějak blíže rozvést? Taky by se mi něco takové hodilo
Jednu utěrku mám ještě nepoužitou, ale asi nefunkční.
Vypadala asi takhle:
http://www.phototools.cz/antistaticka-u ... m/d-70819/
Měla by se dát sehnat ve fotopotřebách.
I když byla nová za moc nestála. Ale v drogerii se dá koupit antistatický sprej s mechanickým rozprašovačem za 54Kč od firmy Ekochem. Ale nemám na deskách odzkoušený.
https://pemi.cz/antistat-antistaticky-p ... 52?fc=1021
Vypadala asi takhle:
http://www.phototools.cz/antistaticka-u ... m/d-70819/
Měla by se dát sehnat ve fotopotřebách.
I když byla nová za moc nestála. Ale v drogerii se dá koupit antistatický sprej s mechanickým rozprašovačem za 54Kč od firmy Ekochem. Ale nemám na deskách odzkoušený.
https://pemi.cz/antistat-antistaticky-p ... 52?fc=1021
Mám na to isoprophyl včetně utěrky od analogisu, což si s tím poradí, ale přece jenom je lepší to zbavit náboje bez nějakého patlání.
Co jsem tam našel ohledně úpravy piezo zapalovače, tak to v podstatě spočívá v odstranění boční elektrody a připájení nějakého špendlíku na střední elektrodu. http://www.fovegraphy.com/Content.php?lang=E&page=Ionizer ..tudíž myslím že zerostat je jen předraženej zapalovač
Princip bude naprosto stejný.
Co jsem tam našel ohledně úpravy piezo zapalovače, tak to v podstatě spočívá v odstranění boční elektrody a připájení nějakého špendlíku na střední elektrodu. http://www.fovegraphy.com/Content.php?lang=E&page=Ionizer ..tudíž myslím že zerostat je jen předraženej zapalovač
Princip bude naprosto stejný.Na některé antistatické spreje pozor, například Reztore je sice skvělý na obrazovky, klábosnice, lino a koženku, ale v drážkách desek zůstává, a po zaschnutí je to na dlouhé tlakové praní demineralizovanou vodou s výsledkem nejistým.
Podobně bych si netroufl použit Kimtec, ten také zanechává na povrchu tvrdý film.
Čisticí sprej z Bontonlandu, Fonetipu a dalších podobných obchodů vyzkoušený nemám, ale snad s ním má zkušenosti někdo jiný?
Ještě jsem neměl tu čest ani se soupravičkou Hama (sprej a kartáček, což je určitě lepší kombinace, než sprej s utěrkou).
Každopádně samotná utěrka, třebas antistatická, je k ničemu, protože ošetří jen zrcátko, ale do drážky se nijak zvlášť hluboko nedostane, častěji do drážek zapraví i prach, který byl na zrcátku.
Zrovna tak jsem nezkoušel sadu 513SB (Aswo 8634036), ale té bych věřil nejvíc právě kvůli způsobu aplikace (a to jsem se v prvním kole na ceny nedíval, tentokrát totiž není cena nijak lidová, zato do toho jsou i náhradní náplně)
Na mokré přehrávání mi docela udělal radost Amico Mio: v poměru asi 1 díl přípravku naředěný 30 - 40 objemovými díly destilované vody nastříkaný na desku tak, aby byla pokrytá souvislou vrstvou směsi, sníží šum drážky a praskoty zůstávají jen ty, které už jsou vtlačené do drážky. Hladinu je nutné během hraní udržovat (odstředivou silou to utíká na obvod a od středu vysychá), po hraní je nutné desku vysušit flanelem a nechat doschnout zavěšenou ve svislé poloze, než se uloží, jinak se k igelitovému obalu dost nepěkně přilepí.
Podobně bych si netroufl použit Kimtec, ten také zanechává na povrchu tvrdý film.
Čisticí sprej z Bontonlandu, Fonetipu a dalších podobných obchodů vyzkoušený nemám, ale snad s ním má zkušenosti někdo jiný?
Ještě jsem neměl tu čest ani se soupravičkou Hama (sprej a kartáček, což je určitě lepší kombinace, než sprej s utěrkou).
Každopádně samotná utěrka, třebas antistatická, je k ničemu, protože ošetří jen zrcátko, ale do drážky se nijak zvlášť hluboko nedostane, častěji do drážek zapraví i prach, který byl na zrcátku.
Zrovna tak jsem nezkoušel sadu 513SB (Aswo 8634036), ale té bych věřil nejvíc právě kvůli způsobu aplikace (a to jsem se v prvním kole na ceny nedíval, tentokrát totiž není cena nijak lidová, zato do toho jsou i náhradní náplně)
Na mokré přehrávání mi docela udělal radost Amico Mio: v poměru asi 1 díl přípravku naředěný 30 - 40 objemovými díly destilované vody nastříkaný na desku tak, aby byla pokrytá souvislou vrstvou směsi, sníží šum drážky a praskoty zůstávají jen ty, které už jsou vtlačené do drážky. Hladinu je nutné během hraní udržovat (odstředivou silou to utíká na obvod a od středu vysychá), po hraní je nutné desku vysušit flanelem a nechat doschnout zavěšenou ve svislé poloze, než se uloží, jinak se k igelitovému obalu dost nepěkně přilepí.