Jimmi2 píše: ...je potřeba na začátku onomu hmotnému bodu udělit jistou kinetickou energii, s vektorem rychlosti pravděpodobně směřujícím šikmo vzhůru. Kinetická energie se promění částečně na potenciální a zase zpět na kinetickou. Na konci pokusu bude absolutní hodnota kinetické energie stejná jako na počátku. Jenom vektor rychlosti bude směřovat pod stejným úhlem šikmo dolů...
Šikmý vrh příklad
Moderátor: Moderátoři
Práce je sice energii číselně rovna, ale přeci jen není použití tohoto termínu v této souvislosti vhodné. A situaci jsem s ohledem na stav energie popsal snad dostatečně přesně, i když uznávám, že je to čistě akademická debata.
Je to skoro úplně přesně.
Na změnu pohybu hmotného bodu je potřebná síla, a ta, účinkujíc po dráze, vykonává tu práci. Na začátku, vlastně ještě o něco dřív, na dosažení hybnosti m·v₀ je potřebný impulz síly F·t, a počas letu pracuje ve svislém směru gravitační síla F=m·g. Číselně se velikost práce rovná změně energie, přírůstku jedné i úbytku druhé.
Na změnu pohybu hmotného bodu je potřebná síla, a ta, účinkujíc po dráze, vykonává tu práci. Na začátku, vlastně ještě o něco dřív, na dosažení hybnosti m·v₀ je potřebný impulz síly F·t, a počas letu pracuje ve svislém směru gravitační síla F=m·g. Číselně se velikost práce rovná změně energie, přírůstku jedné i úbytku druhé.