Výstupní napětí generátoru

Zpráva

fredis · #1 Příspěvek od **fredis** » 12 úno 2016, 17:10

Prosím o radu. Výstupní napětí generátoru má být 1V +-0,5dB. Přídavná kmitočtová chyba 1dB. Jaké je možné minimální a maximální napětí pro tuto podmínku? Vzorec pro výpočet by měl být dB=20 x log U1/U2. S matikou jsem bohužel kamarád nikdy nebyl :cry:

. Díky.

serviceman · #2 Příspěvek od **serviceman** » 12 úno 2016, 17:17

±59mV a 1dB=122mV.

breta1 · #3 Příspěvek od **breta1** » 12 úno 2016, 17:17

1dB představuje poměr napětí 1:1,122

fredis · #4 Příspěvek od **fredis** » 12 úno 2016, 21:17

Díky! Podle servicemana je to jasné i když nevím jak k tomu došel. :oops:

Podle břeti nevím jak bych to měl počítat, když na 100 MHz naměřím na výstupu 0,85V a třeba na 1 MHz 1,49V. Jde o to, zda se tato napětí ještě vejdou do tolerance podle výrobce viz výše.

#5 Příspěvek od **Hill** » 12 úno 2016, 21:35

Čím to měříš, a jak moc se můžeš spolehnout na to, že ten měřák při 100 MHz ukazuje správně?

fredis · #6 Příspěvek od **fredis** » 12 úno 2016, 21:56

Oscilem TEK s Redoutem s patřičně zakončeným vstupem a pro porovnání ještě BM 495A s Vf sondou. Ale spíš než o přesnost mi teď jde o to, jak se dobrat toho napětí v rámci té tolerance. Nechápu proč nemohli udat že v.n. je 1V +- 130mV.

#7 Příspěvek od **Hill** » 12 úno 2016, 23:07

Protože s decibely se jen sčítá a odčítá, obvykle máš nějakou vztažnou úroveň 0 dB (někde je daná normalizovanou definicí napětí, jindy ji určuje výrobce, a jsou případy, kdy si můžeš nulu zvolit sám).
Je pořád snadnější říci, že odlaďovač potlačí konkrétní frekvenci o 32 dB a za ním zařazený druhý ji potlačí o dalších 21 dB, to máme celkem 53 dB, než se babrat s tím, že první zeslabí úroveň signálu 39,81 x, druhý 11,2 x, to máme útlum celkem 446x (pro kontrolu 20*log446 = 52,99 dB), čili je to totéž.

Jestli tedy položíme 1 V jako 0 dB, pak 0,85 V představuje úroveň -1,411 dB, ale 1,49 V znamená úroveň +3,46 dB.

Decibely mají ještě další výhodu: víme, že každý 1 dB je 1,122x víc nebo méně (to když je s mínusem), +3 dB jsou přibližně √2 = 1,414x, -3 dB jsou 0,5*√2=0,707 x, každých 6 dB do plusu znamená dvojnásobek, do mínusu pak polovinu.
A každých +20 dB znamená desetinásobek, každých -20 dB znamená desetinu.
Takže líp se pamatuje -88 dB, než 0,000039811, nebo 3,9811e-5 či dokonce 1/25118

fredis · #8 Příspěvek od **fredis** » 13 úno 2016, 10:14

Díky!

#9 Příspěvek od **Sendyx** » 13 úno 2016, 10:58

Hill píše:
Decibely mají ještě další výhodu: víme, že každý 1 dB je 1,122x víc nebo méně (to když je s mínusem), +3 dB jsou přibližně √2 = 1,414x, -3 dB jsou 0,5*√2=0,707 x, každých 6 dB do plusu znamená dvojnásobek, do mínusu pak polovinu.
A každých +20 dB znamená desetinásobek, každých -20 dB znamená desetinu.

Pozor! Tohle neplatí vždy, pro některé veličiny (třeba výkon) je desetinásobek 10dB, nikoliv 20dB !

Habesan · #10 Příspěvek od **Habesan** » 13 úno 2016, 21:39

Myslím, že to Hill ví.
(A v uvodním dotazu je jasně uvedeno napětí.)

#11 Příspěvek od **Sendyx** » 13 úno 2016, 22:38

O Hilla strach nemám, ale nějaký kolemjdoucí čtenář by mohl mylně získat dojem, že je vždy tomu tak, jak Hill zjednodušeně napsal. Abychom někoho neinsirovali k podobným blábolům, jako třeba:
můj zesilovač umí i 160dB,
vrcholové napětí 30V - 22,3607mV
125W - 1,25µW

U - 80dB (P - 160dB), vaš ne?

#12 Příspěvek od **Hill** » 13 úno 2016, 23:18

Předpokládal jsem zcela automaticky, že když do konstantní zátěže snížím napětí na polovinu, t.j. o 6 dB, klesne na polovinu i proud (čili taky o 6 dB), tedy výkon klesne na pouhou čtvrtinu (to je pokles výkonu o 6 dB).
Mohl jsem na to upozornit, takže se omlouvám.

#13 Příspěvek od **Bernard** » 13 úno 2016, 23:27

Tak ještě jednu situaci, ať je v tom jasno:
Je linkový transformátor 100V s převodem 25:1, na sekundáru zátěž 4 Ω. Jak je to s decibely pro poměr primárního/sekundárního napětí a výkonu?

#14 Příspěvek od **mtajovsky** » 13 úno 2016, 23:41

Sendyx píše:Pozor! Tohle neplatí vždy, pro některé veličiny (třeba výkon) je desetinásobek 10dB, nikoliv 20dB !

Podrobněji by se dalo rozvést následovně:

Původní definice je:
G[dB] = 10 x log A

kde G je výkonový zisk v decibelech a A je poměr výkonů, ale pro některé veličiny je to jinak. Záměrem původní definice bylo definovat poměr výkonů a jako základ se vzal poměr výkonů 1:10. Na počest Alexandra Grahama Bella se vytvořila jednotka bel značená B, kde:
G[B] = log A

Protože se ale 1B jeví jako příliš velká jednotka poměru, používá se poměr 10x menší - decibel, čili 10. odmocnina z 10, tedy 1,256. Protože je snahou, aby se poměr výkonů a tomu odpovídající poměr napětí vyjádřil v decibelech stejným číslem a přitom je poměr výkonů druhou mocninou poměru napětí, je třeba pro poměr napětí jednotka v logaritmických decibelech 2x menší:

G[dB] = 20 x log(U₂ / U₁)

Pak je napěťový decibel 20. odmocnina z 10, čili 1,122.

Bernard píše:Tak ještě jednu situaci, ať je v tom jasno:
Je linkový transformátor 100V s převodem 25:1, na sekundáru zátěž 4 Ω. Jak je to s decibely pro poměr primárního/sekundárního napětí a výkonu?

Jaká je na sekundáru zátěž je jedno. Důležitý je jen poměr. A to poměr výkonů, dle původní definice. Protože je trafo pasívní člen, je jeho zisk 0 dB. Pro poměr napětí to nemůžeme použít, protože se nepracuje do stejné zátěže. Tohle se často zanedbává a pomocí dB se vyjadřují poměry napětí bez ohledu na impedance, do kterých se pracuje. Jenže bez této informace nám to nic neříká.