http://lukasberta.com/blog-2007-arthur- ... ektika.htm
https://theses.cz/id/psmrhc/DP_-_Argume ... i_pros.pdf
Vyšší dívčí...
Moderátor: Moderátoři
-
ZdenekHQ
- Významný člen
- Příspěvky: 25519
- Registrován: 21 črc 2006, 00:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
Nejlepší řešení je vyhnat manželku do hospody a pozvat šéfa na pořádnej steak. 
Minimálně dva z těch tří lidí to budou brát pozitivně....
Minimálně dva z těch tří lidí to budou brát pozitivně....
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Pravda je filozofická kategorie. Čili je to vždy otázka diskuze. Absolutní pravda neexistuje, existují jen pravdy relativní. Takže zjednodušeně řečeno - jsou to pravdy dohodnuté, tedy vydiskutované. To ovšem znamená, že když se nějaká dostatečně velká skupina dohodne, že určitá skutečnost je pravdou tak to pro jinou stejně velkou skupinu pravda být nemusí.
Příklad vtipem:
Moje dcera se dobře vdala, ten její pere, vaří, stará se o děti a ona si může občas i vyrazit do společnost. Zato syn, ten dopadl. Musí prát, vařit, starat se o děti a ta jeho ještě ke všemu courá někde po hospodách.
A ještě pro pikantnost - pan profesor Skála nám kdysi na VŠST v Liberci matematicky naprosto korektně dokázal, že 1+ 1 nemusí být vždycky 2. Je to prostě otázka dohody dávných matematiků, která byla později dovedena téměř k dokonalosti. Problémy nastaly až při moderních způsobech řešení diferenciálních rovnic a musely být do výpočtů zakomponovány tzv. konstanty. Takže opět dohoda.
Největšího dobře viditelného "ohýbání" pravdy se dopouštějí např. politici, kteří za pravdu vydávají nejrůznější ideologické bláboly, kterým často i sami věří a přesvědčují své potenciální voliče o jedinečnosti a neomylné správnosti té jimi produkované "pravdy".
Příklad vtipem:
Moje dcera se dobře vdala, ten její pere, vaří, stará se o děti a ona si může občas i vyrazit do společnost. Zato syn, ten dopadl. Musí prát, vařit, starat se o děti a ta jeho ještě ke všemu courá někde po hospodách.
A ještě pro pikantnost - pan profesor Skála nám kdysi na VŠST v Liberci matematicky naprosto korektně dokázal, že 1+ 1 nemusí být vždycky 2. Je to prostě otázka dohody dávných matematiků, která byla později dovedena téměř k dokonalosti. Problémy nastaly až při moderních způsobech řešení diferenciálních rovnic a musely být do výpočtů zakomponovány tzv. konstanty. Takže opět dohoda.
Největšího dobře viditelného "ohýbání" pravdy se dopouštějí např. politici, kteří za pravdu vydávají nejrůznější ideologické bláboly, kterým často i sami věří a přesvědčují své potenciální voliče o jedinečnosti a neomylné správnosti té jimi produkované "pravdy".
Ta jistota tam dneska nikdy není. Nedávno jsem někde četl, ža až 20 % dětí má jiného otce, než který je jako své doma vychovává, později i sponzoruje. Když to trochu prokombinuješ v nějakém menším městě .... K tomu ještě pár anonymních dárců spermatu a máš na debílky zaděláno. Naštěstí, když se dohodneme, to všechno nemusí být v intencích tohoto tématu přece vůbec pravda.
Absolutní pravda existuje, pouze různé poznatky nelze spolehlivě prokázat jako trvale neměnné takže jsou většinou pouze relativní. Relativní pravda se pro neznalost dalších souvislostí a zákonitostí v daném čase může absolutní pouze blížit.jirkati píše:Absolutní pravda neexistuje, existují jen pravdy relativní.
Nějakou filozofickou literaturu jsem četl ale závěr je: kolik filozofů, tolik filozofií. Některé směry už dnes patří historii.
Naposledy upravil(a) Achab dne 01 bře 2016, 15:12, celkem upraveno 1 x.
PeteBurns píše:Ale ozajstna skutocnost je iba jedna, nezavisla na viere a ateizme a akejkolvek relativnej pravde
Akorát, že ta absolutní pravda se nápadně podobá víře. Věříme, že existuje, ale nikdo ji nezná a neviděl. Kdybychom v ni nevěřili, přestaneme ji hledat a tím přestaneme i zdokonalovat svou, zatím poznanou, relativní pravdu, ke které se dostáváme právě skrze hledání absolutní pravdy.
