Čím měřit DVB-T
Moderátor: Moderátoři
Čím měřit DVB-T
Zdravím pánové snad mi poradíte. Známi se ve městě přestěhovali a jsou teď v panelákové zástavbě. Je nějaká možnost změření DVB-T signálu bez měřáku? Nějaké programy se podařilo naladit ale občas se obraz rozpadne děkuji.
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Stačit to nemusí - záleží na povaze příčiny která výpadky způsobuje a dalších souvislostech. Třeba při rušení indikátory STB mnohdy ukazují celkem přijatelné hodnoty i když příjem nefunguje. Ale aspoň napoví jestli tam nějaký relativně použitelný signál vůbec je.
Nebylo řečeno jestli jde o rozvod STA nebo individuální příjem a další okolnosti které lze posoudit pouze podle místní situace. Může se sice jednat i o menší závadu nebo nedostatky v rozvodu signálu ale ve složitějších případech je měření obvykle nutné.
Nebylo řečeno jestli jde o rozvod STA nebo individuální příjem a další okolnosti které lze posoudit pouze podle místní situace. Může se sice jednat i o menší závadu nebo nedostatky v rozvodu signálu ale ve složitějších případech je měření obvykle nutné.
Dobrý den.Problém se vyskytuje ve Vsetíně kde kabelové rozvody provozuje mistní firma.Myslím že Sychrov-net.A na použití je potřeba jejich set top box.Jedna se o to že si koupili DVB-T antenu a našrubovali na zábradli na bálkoně a natáhli si koaxiál k TV.Aby nemuseli vrtat tak přes okno použili taky ten placatý kabel a anténa je typu žraločí ploutev myslím od Sencoru děkuji za odpovědi.
Jestli ten "placatý kabel" je TV dvojlinka pak má impedanci 300Ω a měla by být přizpůsobená vstupu STB 75Ω symetrizačním členem. Stejně tak anténa - tyto typy se zesilovačem mají obvykle nesymetrický výstup 75Ω. Není přece problém použít přímo bez přizpůsobení koaxiální kabel.
Navíc "žraločí ploutev" (nebo "křídlo") je spíš nevhodná náhražka než anténa - vlastně kus drátu se zesilovačem který může mít příliš vysoké zesílení. Nebo je naopak signál dodávaný tou smyčkou drátu do zesilovače nedostačující. Je vhodné zkontrolovat jestli vůbec funguje napájení.
Na vyzkoušení je nejlíp použít třeba velké síto podle místních podmínek buď se symetrizačním členem nebo případně vhodným zesilovačem. Nebo jinou standardní širokopásmovou anténu.
Navíc "žraločí ploutev" (nebo "křídlo") je spíš nevhodná náhražka než anténa - vlastně kus drátu se zesilovačem který může mít příliš vysoké zesílení. Nebo je naopak signál dodávaný tou smyčkou drátu do zesilovače nedostačující. Je vhodné zkontrolovat jestli vůbec funguje napájení.
Na vyzkoušení je nejlíp použít třeba velké síto podle místních podmínek buď se symetrizačním členem nebo případně vhodným zesilovačem. Nebo jinou standardní širokopásmovou anténu.
palkob píše:Dobrý den.Problém se vyskytuje ve Vsetíně kde kabelové rozvody provozuje mistní firma.Myslím že Sychrov-net.A na použití je potřeba jejich set top box.Jedna se o to že si koupili DVB-T antenu a našrubovali na zábradli na bálkoně a natáhli si koaxiál k TV.Aby nemuseli vrtat tak přes okno použili taky ten placatý kabel a anténa je typu žraločí ploutev myslím od Sencoru děkuji za odpovědi.
Tak to jsi měl napsat hned. Tomuto výsledku se vůbec nedivím, tví známí totiž bez absolutní znalosti věci koupili někde v elektru ne anténu ale předražený plastový paskvil.
Ano, anténa, byď deklarovaná jako pro DVB-T, je už dlouho zdrojem potíží. Vlastně od té doby, co to Ivan Trojan chytil všude a ještě to zanesl na dětské.
Nedivím se, že to kostkuje, však má proč. Ta anténa přijímá daleko víc rušení, než užitečného signálu. Jak byla dobrá v počátcích digitálního vysílání, s přidáváním datových služeb nad a pod TV pásmo její význam zcela vyhasl. Naopak, i při vhodně silném signálu, totálně zčuní kvalitu.
Pokud jde o plochý koaxiál, to existuje, prodává se to jako okenní průchodka koaxiální a má na obou koncích F-konektory. Dá se prý skřípnout i do plastového okna, ale na bezeztrátovost či bezodrazovost také příliš nevěřím, nicméně možné jsou.
EDIT: koukám, že to mezitím postnul xsc...
Jestli tam ale mají něco jiného, je to další kurvítko, čili znehodnocovač příjmu, tentokrát zejména úrovně signálu, který by doputoval až do televize.
Dnešní antény, i ty delší, jsou lehké a zábradlí balkónu je snadno unese. Pravda, nevypadají tak kompaktní, jako ta ploutev, ale dají zpravidla dostatek signálu i bez zesilovače. Většinou je jedno, zda jde o Triplex, Emme Esse, DiWay, ty antény s více, než asi 40 prvky, jsou až na drobnosti téměř rovnocenné. Osobně bych sice v kopečkách raději použil síto velké husté (tak se opravdu jmenuje), ale to se na balkónu špatně směruje.
Hlavní věc je, aby v anténě žádný širokopásmový zesilovač nebyl.
A vůbec: stav se ve Vsetíně ve Smetanovce u servisáka Steinera, ten to tam zná, takže může poradit, kam nejlépe tu anténu umístit.
Nedivím se, že to kostkuje, však má proč. Ta anténa přijímá daleko víc rušení, než užitečného signálu. Jak byla dobrá v počátcích digitálního vysílání, s přidáváním datových služeb nad a pod TV pásmo její význam zcela vyhasl. Naopak, i při vhodně silném signálu, totálně zčuní kvalitu.
Pokud jde o plochý koaxiál, to existuje, prodává se to jako okenní průchodka koaxiální a má na obou koncích F-konektory. Dá se prý skřípnout i do plastového okna, ale na bezeztrátovost či bezodrazovost také příliš nevěřím, nicméně možné jsou.
EDIT: koukám, že to mezitím postnul xsc...
Jestli tam ale mají něco jiného, je to další kurvítko, čili znehodnocovač příjmu, tentokrát zejména úrovně signálu, který by doputoval až do televize.
Dnešní antény, i ty delší, jsou lehké a zábradlí balkónu je snadno unese. Pravda, nevypadají tak kompaktní, jako ta ploutev, ale dají zpravidla dostatek signálu i bez zesilovače. Většinou je jedno, zda jde o Triplex, Emme Esse, DiWay, ty antény s více, než asi 40 prvky, jsou až na drobnosti téměř rovnocenné. Osobně bych sice v kopečkách raději použil síto velké husté (tak se opravdu jmenuje), ale to se na balkónu špatně směruje.
Hlavní věc je, aby v anténě žádný širokopásmový zesilovač nebyl.
A vůbec: stav se ve Vsetíně ve Smetanovce u servisáka Steinera, ten to tam zná, takže může poradit, kam nejlépe tu anténu umístit.
Hill píše:Pokud jde o plochý koaxiál, to existuje, prodává se to jako okenní průchodka koaxiální a má na obou koncích F-konektory. Dá se prý skřípnout i do plastového okna, ale na bezeztrátovost či bezodrazovost také příliš nevěřím, nicméně možné jsou.
Můžu potvrdit že i v plastovém okně bez problémů funguje. Ale mám vyzkoušen jen příjem DVB-S.
U tazatele bych vyzkoušel jednoznačně malé husté síto.
Zapomeň na zesík. Jak aktivní anténa kostkuje, znamená to, že je v blízkosti značná hladina rušení. Sice mimo TV pásmo, ale ten zesilovač v anténě zahltí.
Ideální by bylo vyzkoušet, jestli ta loperka bude stačit.
Někde je každý decibel dobrý, proto bych dal přednost tomu sítu (to dává o asi 2 dB víc, tedy o celou čtvrtinu silnější signál, než logaritmicko - periodická) nebo některou z triplexů, třeba Fuba DAT 902B LTE (ta dává až o 5 dB víc, t.j. o až 80% silnější signál), případně krátkou Color Spektra.
Teprve, kdyby se měl signál rozbočovat na více televizí a nestačil, použil bych aktivní rozbočovač s co nejvyšší přebuditelností vstupu, ale nedával bych ho k anténě blíže, než nějakých 6 metrů délky kabelu, radši ještě dál. A připravil bych se na to, že před něj budu ještě přidávat zádrže LTE a CDMA O2 internetu.
Ona totiž ani anténa, u které výrobce deklaruje vestavěnou zádrž LTE, ten rušivý signál neodstraní, jen zeslabí. A to se neladěnému zesilovači pořád ještě nemusí líbit.
Ideální by bylo vyzkoušet, jestli ta loperka bude stačit.
Někde je každý decibel dobrý, proto bych dal přednost tomu sítu (to dává o asi 2 dB víc, tedy o celou čtvrtinu silnější signál, než logaritmicko - periodická) nebo některou z triplexů, třeba Fuba DAT 902B LTE (ta dává až o 5 dB víc, t.j. o až 80% silnější signál), případně krátkou Color Spektra.
Teprve, kdyby se měl signál rozbočovat na více televizí a nestačil, použil bych aktivní rozbočovač s co nejvyšší přebuditelností vstupu, ale nedával bych ho k anténě blíže, než nějakých 6 metrů délky kabelu, radši ještě dál. A připravil bych se na to, že před něj budu ještě přidávat zádrže LTE a CDMA O2 internetu.
Ona totiž ani anténa, u které výrobce deklaruje vestavěnou zádrž LTE, ten rušivý signál neodstraní, jen zeslabí. A to se neladěnému zesilovači pořád ještě nemusí líbit.
Tady není mnoho k chápání. Všechny antény odvozené od Yagiho typu podléhají týmž zákonitostem. Ta anténa je ale z principu poměrně úzkopásmová, jestli je navržená pro velký zisk, nebo zvládne dobře celé pásmo, ovšem za cenu snížení zisku. Tomu se dá pomoci spojením více antén do soustav nebo aspoň vytvořením soustavy z direktorů soustřeďujících signál na jeden dipólový zářič.
Jde o to, aby se signály z více direktorových řad dostaly na dipól pokud možno se stejnou fází, aby se sečetly, což je požadavek normálně splnitelný jen na jediné frekvenci a s jistou tolerancí v jejím nejbližším okolí.
Průměrem, postupnou změnou délky direktorů a jejich roztečí se u yaginy dá měnit šířka pásma maximální citlivosti (potažmo zúžení vyzařovacího diagramu) i průběh zisku antény pod a nad tímto pásmem.
Vlastně to vše, nač se ptáš, je odvozeno od antén typu Yagi, jen se přišlo na to, jak pomocí rozmístění prvků i mimo přímou osu ráhna dosáhnout při velké šířce pásma (a udržet) co nejlepší směrovost a teda i zisk.
Sice se antény navrhují počítačovým programem, ale, na rozdíl od optimalizace třeba počtu stožárů lanovky, se jich nechá nevrhnout víc, pak se vyrobí od každého tři čtyři vzorky a ty se změří a vybere se model. který půjde do výroby.
Jde přece udělat dlouhou yaginu s jednoduchou direktorovou řadou třeba i 39 prvků (delší s více prvky už nepřinese podstatné zvýšení zisku, jen přibývají boční příjmové laloky), laděnou na dva tři navzájem sousedící kanály, které přijme s nejvyšším ziskem. Ale v současnosti se požaduje spíše širokopásmovost, tedy schopnost přijímat frekvence v rozsahu 320 MHz. To znamená, že v rozsahu od 0,77násobku středního kmitočtu do 1,27násobku se nemá buď změnit zisk o více, než -3 dB maximálního, případně že je přípustný pokles o víc, ale je požadavek na to, aby zisk přes většinu pásma rostl co nejrovnoměrněji tak, že při stejné intenzitě pole v místě příjmu anténa poskytne na libovolném kmitočtu uvnitř pásma pokud možno stejné napětí; tomu se nejvíce blíží například síta Vaten, celkem se tomu podobají i charakteristiky většiny Triplexů, zatímco X-colorky mají maximum na K55 a směrem k vyšším frekvencím pak vykazují poměrně strmý pokles, což by dnes nijak nerušilo, když pásmo končí kanálem 60 a bude končit kanálem patrně 48, jen kdyby se ten pokles x-colorky v pásmu LTE800 nezastavil a anténa v tomto pásmu rychleji ztrácela citlivost).
Ono to nejspíš do tohoto vlákna opravdu tak úplně nepatří, konečně o různých klasických i bizarních konstrukcích antén najdeš stránek dost všude po internetu a snad ve všech jazycích.
A konečně - asketicky útlá Českého bible "Antény pro příjem rozhlasu a televize" je skvělým koncentrátem znalostí, mimochodem řeší i tu x-colorku, a platí pořád.
Jde o to, aby se signály z více direktorových řad dostaly na dipól pokud možno se stejnou fází, aby se sečetly, což je požadavek normálně splnitelný jen na jediné frekvenci a s jistou tolerancí v jejím nejbližším okolí.
Průměrem, postupnou změnou délky direktorů a jejich roztečí se u yaginy dá měnit šířka pásma maximální citlivosti (potažmo zúžení vyzařovacího diagramu) i průběh zisku antény pod a nad tímto pásmem.
Vlastně to vše, nač se ptáš, je odvozeno od antén typu Yagi, jen se přišlo na to, jak pomocí rozmístění prvků i mimo přímou osu ráhna dosáhnout při velké šířce pásma (a udržet) co nejlepší směrovost a teda i zisk.
Sice se antény navrhují počítačovým programem, ale, na rozdíl od optimalizace třeba počtu stožárů lanovky, se jich nechá nevrhnout víc, pak se vyrobí od každého tři čtyři vzorky a ty se změří a vybere se model. který půjde do výroby.
Jde přece udělat dlouhou yaginu s jednoduchou direktorovou řadou třeba i 39 prvků (delší s více prvky už nepřinese podstatné zvýšení zisku, jen přibývají boční příjmové laloky), laděnou na dva tři navzájem sousedící kanály, které přijme s nejvyšším ziskem. Ale v současnosti se požaduje spíše širokopásmovost, tedy schopnost přijímat frekvence v rozsahu 320 MHz. To znamená, že v rozsahu od 0,77násobku středního kmitočtu do 1,27násobku se nemá buď změnit zisk o více, než -3 dB maximálního, případně že je přípustný pokles o víc, ale je požadavek na to, aby zisk přes většinu pásma rostl co nejrovnoměrněji tak, že při stejné intenzitě pole v místě příjmu anténa poskytne na libovolném kmitočtu uvnitř pásma pokud možno stejné napětí; tomu se nejvíce blíží například síta Vaten, celkem se tomu podobají i charakteristiky většiny Triplexů, zatímco X-colorky mají maximum na K55 a směrem k vyšším frekvencím pak vykazují poměrně strmý pokles, což by dnes nijak nerušilo, když pásmo končí kanálem 60 a bude končit kanálem patrně 48, jen kdyby se ten pokles x-colorky v pásmu LTE800 nezastavil a anténa v tomto pásmu rychleji ztrácela citlivost).
Ono to nejspíš do tohoto vlákna opravdu tak úplně nepatří, konečně o různých klasických i bizarních konstrukcích antén najdeš stránek dost všude po internetu a snad ve všech jazycích.
A konečně - asketicky útlá Českého bible "Antény pro příjem rozhlasu a televize" je skvělým koncentrátem znalostí, mimochodem řeší i tu x-colorku, a platí pořád.