milous2 píše:To blikání prý (?) taky může dělat načatá (hotová)dioda ve vstupním usm. můstku. Je tam z jednotlivých diod nebo blok?
Blok. A protože byly bouchlý do šlusu oba bipoláry měniče a dokonce i jejich bázový odpory 2R/1W, mohla skrz gréc proběhnout velká proudová prda. Zatím jsem v PC zdrojích vždy viděl gréc proraženej na jedný nebo dvou diodách. Pokud by byla přerušená, nebo se přerušovala se zatížením, mohlo by to dělat to blikání. Ale jak jsem psal, výstupní napětí je rovná čára.
Ještě překontroluj oba kondíky, jestli jeden není načnutý a taky kondík na pinu12 TL494 a taky kondíky, které jsou v sérii s bázemi, když byly spálené odpory 2R, tak to prošlo i jimi.
Ale houby "načatá dioda" - na 300W žárovce už je asi moc velká ztráta na vstupu. Připoj nějaký ručkový voltmetr za usměrňovač a sleduj jak s rostoucí zátěží na výstupu postupně klesá napětí na filtračních kondenzátorech.
Zkusil bych paralelně další žárovku a pak zas přidat pár ampér zátěže...
Tak jsem to "risknul" a připojil napřímo na 230V. Při zatěžování 8, 10, 13A vše ok, trandy měniče jsou téměř studený, shottky na výstupu mírně vlahý, přímo na ně fučí větrak. Jinak se nic nehřeje. Elektrolyty jsem zkontroloval. Ten zdroj je z roku 2012 a proti PC zdrojům při nabíjení Lithiovek toho zas tak moc nenaběhá. Gréc má tak 40 st. Asi to s žárovkou zakmitávalo podpětím.
Ale... Filtrační tlumivka na toroidu, co byla vyhulená, se hřeje na 10A docela dost (cca 50st) už po pár minutách a to je polovina maxima proudu. Toroid je z PC zdroje takže matroš snad vhodný. Je na něm izolační povlak a drát byl nový z cívky, takže mezizávit dost těžko. Původní vyhulený toroid měl 4 x 11 závitů průměru 1 mm. Neměl jsem průměr 1 mm a tak jsem toroid namotal 6 x průměr 0,85 mm, což je přibližně stejný průřez.
Co s tím? Namotat 8 x 0,85mm a ubrat na cca 8 závitů a znova vyzkoušet?
Ještě jedna zvláštnost tam je. Toroid byl na "vstupní" straně zapojenej dvěma dráty na střed jednoho shottky dvojáku, další dva jsou zapojený na druhý shottky dvoják. Nemůže být problém v nějaký nesymetrii a proto se to hřeje? V PC zdrojích jsou zdvojený a ztrojený shottky dvojáky vždy všechny nohy paralelně.
U toho druhýho zdroje o 1/3 větší proud jsou dvojáky čtyři a vše paralelně, toroid na obou stranách taky paralelně.
Jinak ten zdroj má nedomyšlenou konstrukci, větrák funí do chladičů ale zrovna ten toroid ja v závětří za chladičem... Co tam na plošák nalepit vedle toroidu větrák 40x40 na 12V, místo tam je.
Díky
To je ten případ o kterém jsem psal. Když budeš zdroj trvale zatěžovat někde ve 3/4 střídy, tak uber polovinu závitů, jinak Ti časem toroid vyhoří znovu, pak se šlusne dioda a vybuchne to celý.
Rozdělení vinutí bude kvůli proudu na diodách. Nesymetrie ne, proud teče jedním směrem a sčítá se.
Taky to můžeš vyřešit, že dáš dva toroidy, každý z jedné dvojdiody a pak paralelně.
Ty tvý teorie nefungujou. Přemotal jsem toroid na 6 x 0,8mm 6 závitů, a je to strašný, při odběru 12A jsem to musel po 5 minutách při teplotě toroidu 100 stupňů vypnout, protože teplota stále zběsile lezla nahoru.
Z těma 11 závitama to ani zdaleka tak netopilo.
Vše ostatní je studený, zkoušeno na odporové zátěži. Na plošáku je namalovaná neosazená drátová propojka na propojení katod obou shottky dvojáků, zkusil jsem ji propojit a je to zase stejný.
Zkusím vyměnit oba shottky a dát nový elyty. Ty původní jsou sice podle BM509 dobrý ale už nevím, co jinýho. V příloze jsou měření před toroidem proti zemi. 5uS, 5V na dílek. Není v průběhách něco špatně?
Je to všechno na velký H! Teplota toroidu se ustálí na 90 stupních při odběru pouhých 5A!! To je čtvrtina proudu, co má zdroj dávat. Otázka je, zda je deklarovaná hodnota dobře. Například ve filtraci jsou elyty 470M/200V tranzistory měniče ve velkým pouzdře, usměrnění zdvojenej Shottky dvoják. Jestli to má mít 13,8V 20A, tedy cca 300W tak to je podle PC zdrojů až dost, v nich bývají elyty 220 nebo 330M. To by bylo dimenzovany na 300W celkem slušně.
Tak potom je sekundární napětí trafa naprázdno moc velký než potřebných 13V ( je třeba 35V ) a přes tlumivku s menší indukčností zpětná vazba zle reguluje a toroid hřeje. Jiná možnost tam není. Kolik to dává Voltů s odpojenou zpětnou vazbou, tedy s plnou střídou ? Průběhy odpovídají velkýmu sekundárnímu napětí na trafu naprázdno, mezi 5A a 15A totiž není rozdíl.
Při této zkoušce dej výstupní elyt třeba na 50V.
Ta cívka jede při 10A na hranici přerušovaných proudů, takže je v ní ripple 20A, nejspíš proto tak topí.
Výstup trafa je nějakých 23V, to mi přijde pro 13,8V v pohodě.
Tak co s tím? Toroid je z PC zdroje z tý samý pozice, (odmotával jsem ho těsně před navíjením) nevím přesně výkon ale kuchal jsem pár vadných 400 a 500W.
Tak dobře, toroid topí protože trafo sice dává 23V, to by bylo v pohodě, ale je na rozdíl od PC zdroje moc tvrdý, neklesá ani při 15A, tím střída je furt hubená a toroidem teče moc proudu.
Kdybys tahal ze zdroje třeba 20V, místo 13.8V, tak by netopil.
Celeron: Já to chápu tak, že indukčnost je příliš malá. Když lesana píše, že ripple je 20A při 10A výst. proudu, tak to je asi moc. Jednak tyhle proudy mají velkou efektivní hodnotu a pak asi ani tak velké změny proudu nedělají dobře jádru. Hřeje pak obojí. To jádro je železoprach? Nebo ferit?
Zkus tam dát nepřevinutej toroid z PC zdroje z 12V strany. Ten má indukčnost asi 40µH. Všechny toroidy za diodama jsou železoprach, ferit by se přesycoval.
Přemotal jsem toroid na 6 x 0,8mm 6 závitů, a je to strašný, při odběru 12A jsem to musel po 5 minutách při teplotě toroidu 100 stupňů vypnout, protože teplota stále zběsile lezla nahoru.
