danhard píše:Podle mě je R5 0,2M moc velikej
No řekněme,že je nezvykle velikej,ale to rádio v tomhle zapojení hraje,tak nevím proč bych ho měnil.
Telegrafia Compas-zvláštní zapojení.
Moderátor: Moderátoři
Pajosek > co jsem naměřil je realita, ostatně se můžeš přijít podíval a kvůli - řekněmě - stoprocentní důvěryhodnosti údajů si přines vlastní multimetr 
Dobrá rada nad zlato - změnit hodnotu R7! No, když by to takhle šlo dál a dál, můžeme třeba celé rádio přestavět, protože podle oné rady jsou konstruktéři u Schauba nebo Telegrafie pitomci a zvorali to
Ještě ke zmínce o servisáku od Míry Berana - na tyto napěťové údaje bych také nijak nespoléhal, jsou sice o něco blíž realitě než uvádí Baudyš, ale protože jsem to rádio od něj tehdy koupil, tak vím co tam měl při sepisování servisáku osazeno... Např. těch jeho 320V na katodě RGN 1064 je zhruba o 20% víc, než jsem na TOMTÉŽ rádiu včera naměřil. U Baudyše je zase těch 210V žalostně málo. Pro to měření co jsem psal výš, jsem vybral všechny lampy se 100% emisní schopností!!!
Elektrická konstrukce typu Bali 35W a Compasu je totožná, hodnoty elektronek AF7-AL1 > RENS1284-RES 964 jsou shodné, takže co platí pro Bali35W, platí přesně stejně pro Compas. AL jednička je totiž přesně totéž co RES 964, akorát s tehdy "novou" lamelovou paticí.
Dobrá rada nad zlato - změnit hodnotu R7! No, když by to takhle šlo dál a dál, můžeme třeba celé rádio přestavět, protože podle oné rady jsou konstruktéři u Schauba nebo Telegrafie pitomci a zvorali to
Ještě ke zmínce o servisáku od Míry Berana - na tyto napěťové údaje bych také nijak nespoléhal, jsou sice o něco blíž realitě než uvádí Baudyš, ale protože jsem to rádio od něj tehdy koupil, tak vím co tam měl při sepisování servisáku osazeno... Např. těch jeho 320V na katodě RGN 1064 je zhruba o 20% víc, než jsem na TOMTÉŽ rádiu včera naměřil. U Baudyše je zase těch 210V žalostně málo. Pro to měření co jsem psal výš, jsem vybral všechny lampy se 100% emisní schopností!!!
Elektrická konstrukce typu Bali 35W a Compasu je totožná, hodnoty elektronek AF7-AL1 > RENS1284-RES 964 jsou shodné, takže co platí pro Bali35W, platí přesně stejně pro Compas. AL jednička je totiž přesně totéž co RES 964, akorát s tehdy "novou" lamelovou paticí.
Já osobně si myslím,že ti konstruktéři a i opraváři byly podstatně chytřejší něž mi dnes. Oni totiž nebyli zatíženi přemírou dnešních starostí,ale hlavně to byli odborníci a nadšenci,kteří se práci věnovali se zájmem nebylo jim jedno jaký výsledek po nich zůstane. Měl jsem možnost se setkat s pár lidmi starší generace a učit se od nich. Na nic si nehráli a rádi se podělili se svými vědomostmi. A taky jsem od nich pochytil zájem o problematiku,proto se nespokojím s tvrzením je tak a tak a basta,pokud si nejsem jistý musím si to ověřit až sám sebe přesvědčím. To ovšem neznamená,že si nevážím názoru druhý. Jen nebudu držet hubu,když chci mluvit.Franta píše:Pajosek >
Dobrá rada nad zlato - změnit hodnotu R7! No, když by to takhle šlo dál a dál, můžeme třeba celé rádio přestavět, protože podle oné rady jsou konstruktéři u Schauba nebo Telegrafie pitomci a zvorali to
.
.
Rád bych zdůraznil,že já v tom rádiu nehodlám nic měnit
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nic se nemá přehánět ani úcta či neúcta k nějaké generaci. Tvrdit, že konstruktéři Schauba nebo Telegrafie "...totiž nebyli zatíženi přemírou dnešních starostí..." je poněkud krátkozraké. Také je třeba zohlednit jiné poměry z hlediska tehdejší ekonomiky výroby, stavu součástkové základny a její cenové dostupnosti a mnoho dalších oproti dnešní době odlišných podmínek.
Ano, já si také vážím poctivé práce nadšenců ve svých oborech, ale ti byli, jsou a - doufám - stále budou. A také nejsem přívrženec změn v dnes již historických konstrukcích, protože nepředpokládám, že by měly sloužit stejnému účelu a dosahovat lepších parametrů, než tehdy. Jsou to především historické exponáty. Snahou by mělo být zachování jejich původních vlastností, v tom vidím jejich kouzlo.
Na druhou stranu si myslím, že úroveň znalostí v oboru radiotechniky, dnes elektroniky obecně, se od té doby přece jen poněkud zvýšila a tak ten příliš nekritický pohled na dobové konstrukce není na místě.
Protože, jak jsem napsal, nic se nemá přehánět.
Ano, já si také vážím poctivé práce nadšenců ve svých oborech, ale ti byli, jsou a - doufám - stále budou. A také nejsem přívrženec změn v dnes již historických konstrukcích, protože nepředpokládám, že by měly sloužit stejnému účelu a dosahovat lepších parametrů, než tehdy. Jsou to především historické exponáty. Snahou by mělo být zachování jejich původních vlastností, v tom vidím jejich kouzlo.
Na druhou stranu si myslím, že úroveň znalostí v oboru radiotechniky, dnes elektroniky obecně, se od té doby přece jen poněkud zvýšila a tak ten příliš nekritický pohled na dobové konstrukce není na místě.
Protože, jak jsem napsal, nic se nemá přehánět.
- Přílohy
-
Televise.jpg- Radiopřijímač budoucnosti.
- (81.59 KiB) Staženo 27 x
Franta píše:Dobrá rada nad zlato - změnit hodnotu R7! No, když by to takhle šlo dál a dál, můžeme třeba celé rádio přestavět, protože podle oné rady jsou konstruktéři u Schauba nebo Telegrafie pitomci a zvorali to
Nic takového jsem nenapsal a konstruktéři Telegrafie to dělali v licenci Schauba, takže toho ani moc měnit nemohli
Ale s takovým pohledem na věc by jsi nemohl změnit žádnou hodnotu součástky, i kdyby se časem ukázala jako nevhodná
Původní obvod Loftin-White na této pozici odpor neměl a jeho hodnota funkci zhoršuje. Nějaký tam ale být musí, protože dělá s C8 filtraci zvlnění.
A blbě je to třeba v dokumentaci od Berana, kde při náhradě reproduktoru s menším odporem magnetizační cívky (4kohm) tento odpor zvětšuje, což je volovina.
To o konstruktérech byla samozřejmě nadsázka. Ale to, co jsi doporučil pajoskovi, tj. snížit hodnotu R5 (abychom si vzájemně rozuměli, jde o schéma v Baudyšovi, ne v Beranově SN), je špatně!
Když už mluvíme o Beranově SN, tak odstavec který jsi zmínil instruuje co dělat, když v rádiu není původní reprák a máme k dispozici jiný buzený reprák, kde je Rss budicí cívky jen cca 4k. Tzn., že Beran řeší nouzovou situaci, kdy už jedna součástka beztak není původní. No a ZVÝŠENÍM hodoty R5 se dostaví samoregulační funkce obvodu pro Uk (potažmo pro -Ug1) koncové lampy na přijatelnou hodnotu. Tady bych zacházel s nálepkou "volovina" velmi opatrně!
Zapojení Compasu (nebo Bali35W) sestává ze dvou stejnosměrných obvodů, z nichž ten, o který nám tady jde především, tvoří ss obvod koncové AL1 (RES 964).
No a R5 (M2), sloužící jako proudový zdroj-omezovač a filtrační člen proudu pro detekční stupeň. Stabilizaci celého zesilovače zajišťuje odpor R6 pro napájení g2 AF7 (RENS 1284), sloužící jako silná ss zpětná vazba.
Z toho plyne, že tvé doporučení zmenšit hodnotu R5 o 50% tento systém rozhodí a v extrémním případě může dojít i ke zničení vzácné koncové lampy. Zatímco Beranovo doporučení zvýšit jeho hodnotu při jiné budicí cívce vede ke stabilizaci funkce celého dvoulampového systému.
Znovu připomínám, že pokud v tom pajoskově Compasu jsou zachovány původní součástky, tak jedinou svízelí mohou být svody kondíků C4 až C7. Potíž je také v tom (což Beran zdůrazňuje), že rádio nejde rozehrát jako běžnou dvoulampovku (nebo složitější přístroj) od koncového stupně "dopředu", tady musí být obě lampy a MUSÍ mít nejméně 75% emisní schopnosti. Extrémně slabá nebo chybějící AF7 (RENS1284) má za následek vymizení záporného mřížkového předpětí koncové lampy až k výskytu kladného napětí na její g1, vznik mřížkového proudu - a pak sbohem milá AL1...
Když už mluvíme o Beranově SN, tak odstavec který jsi zmínil instruuje co dělat, když v rádiu není původní reprák a máme k dispozici jiný buzený reprák, kde je Rss budicí cívky jen cca 4k. Tzn., že Beran řeší nouzovou situaci, kdy už jedna součástka beztak není původní. No a ZVÝŠENÍM hodoty R5 se dostaví samoregulační funkce obvodu pro Uk (potažmo pro -Ug1) koncové lampy na přijatelnou hodnotu. Tady bych zacházel s nálepkou "volovina" velmi opatrně!
Zapojení Compasu (nebo Bali35W) sestává ze dvou stejnosměrných obvodů, z nichž ten, o který nám tady jde především, tvoří ss obvod koncové AL1 (RES 964).
No a R5 (M2), sloužící jako proudový zdroj-omezovač a filtrační člen proudu pro detekční stupeň. Stabilizaci celého zesilovače zajišťuje odpor R6 pro napájení g2 AF7 (RENS 1284), sloužící jako silná ss zpětná vazba.
Z toho plyne, že tvé doporučení zmenšit hodnotu R5 o 50% tento systém rozhodí a v extrémním případě může dojít i ke zničení vzácné koncové lampy. Zatímco Beranovo doporučení zvýšit jeho hodnotu při jiné budicí cívce vede ke stabilizaci funkce celého dvoulampového systému.
Znovu připomínám, že pokud v tom pajoskově Compasu jsou zachovány původní součástky, tak jedinou svízelí mohou být svody kondíků C4 až C7. Potíž je také v tom (což Beran zdůrazňuje), že rádio nejde rozehrát jako běžnou dvoulampovku (nebo složitější přístroj) od koncového stupně "dopředu", tady musí být obě lampy a MUSÍ mít nejméně 75% emisní schopnosti. Extrémně slabá nebo chybějící AF7 (RENS1284) má za následek vymizení záporného mřížkového předpětí koncové lampy až k výskytu kladného napětí na její g1, vznik mřížkového proudu - a pak sbohem milá AL1...
Franta píše:No a ZVÝŠENÍM hodoty R5 se dostaví samoregulační funkce obvodu pro Uk (potažmo pro -Ug1) koncové lampy na přijatelnou hodnotu. Tady bych zacházel s nálepkou "volovina" velmi opatrně!
Doporučuji vyzkoušet, kterým směrem ta změna jde
Mimochodem "vzácná koncová lampa" v tomto zapojení dostává plnej céres při každém zapnutí, protože se AF7 nažhaví mnohem pomaleji, než přímožhavená koncovka.
Ale ani bez osazené AF7 nedochází k překročení max. parametrů
Franta píše:No a R5 (M2), sloužící jako proudový zdroj-omezovač a filtrační člen proudu pro detekční stupeň. Stabilizaci celého zesilovače zajišťuje odpor R6 pro napájení g2 AF7 (RENS 1284), sloužící jako silná ss zpětná vazba.
To jsou řeči
dc je tam jen jeden obvod a R5 je zrovnatak součástí dc regulace (jako katodový odpor AF7 při řízení přes g2), jako R6, ten jenom přes proud g2 přizpůsobuje hodnotu regulovaného napětí vůči napětí na g2.
Anodový proud AF7 je dán převážně napájením a R2+R4.
Tím, že se anodový proud promítne do úbytku na R5 se akorát zhorší regulace a závislost na napájení.
Ale notak, že řeči ...
Nehodlám se s tebou hádat, vím svoje a mj. tě podezírám, že to rádio jsi neviděl rozdělané ani z rychlíku, pokud vůbec.
Takže naposledy - a víc se této debaty účastnit nebudu:
Už dřív jsem pajoskovi psal, že po zapnutí rádia se jako první nažhaví AL1 a AZ1 a rádio silně bručí. To mj. proto, že AL1 dostává kladné Ug1, filtrace nestíhá a AL1 je krátkodobě (KRÁTKODOBĚ!!!) přetížená. Po nažhavení AF7 se provozní parametry v mžiku ustálí a -Ug1 koncové AL1 se ihned srovná na potřebnou úroveň zhruba -15V. Za těch asi 20 sec se koncovce nic nestane, ale kdyby to takto fungovalo řádově desítky minut nebo déle, kladné Ug1 koncovky by vyvolalo mřížkový proud a záhy poškození lampy.
danhard říká: "Ale ani bez osazené AF7 nedochází k překročení max. parametrů."
Tragická nepravda, za kterou by žák na elektroprůmce dostal baňu!!!
Průtokem Ia první lampy AF7 se stabilizuje napětí na řetězci R2-R4 tak, aby její Ua bylo cca 75V a od toho se odvozuje napětí na g1 AL1. Když vyjmu z objímky AF7, Ia je okamžitě nulové, odpory R2+R4 nic nesráží neb jimi nic neprotéká... a napětí na g1 AL1 zakrátko naroste téměř do maxima napájecího +napětí ze zdroje. Zanikne -Ug1, mřížka g1 je nebezpečně kladná a reaguje mřížkovým proudem. Na chvíli to může zbrzdit tlumicí odpor R7, ale je otázkou času, kdy se g1 rozžhaví a lampa chcípne. Celkové Ia AL1 může v takovém případě vyběhnout až nad 80mA.
Detekční lampu jsem radši nevyjímal, ale zkusil jsem co udělá, když za provozu vytáhnu koncovku: napětí na C5 se rychle zvyšovalo a během cca 30 sec dosáhlo 575V. A asi by šlo ještě výš - ale bál jsem se, že něco buchne, tak jsem to ukončil... To píšu hlavně proto, aby bylo jasno, že slabá AL1 (RES964) pod asi 70% emisní schopnosti je pro toto zapojení problémem.
V rádiu jsou DVA stejnosměrné obvody vzájemně vyvažované: Ss obvod koncové pentody a ss obvod detekční pentody. Opravdu, ale opravdu DVA. Je to možná vyšší matematika, ale je to tak.
Ale svou víru si bez obavy ponechej, včetně toho zbytnělého sebevědomí, že všehno víš nejlíp. Má poklona
Nehodlám se s tebou hádat, vím svoje a mj. tě podezírám, že to rádio jsi neviděl rozdělané ani z rychlíku, pokud vůbec.
Takže naposledy - a víc se této debaty účastnit nebudu:
Už dřív jsem pajoskovi psal, že po zapnutí rádia se jako první nažhaví AL1 a AZ1 a rádio silně bručí. To mj. proto, že AL1 dostává kladné Ug1, filtrace nestíhá a AL1 je krátkodobě (KRÁTKODOBĚ!!!) přetížená. Po nažhavení AF7 se provozní parametry v mžiku ustálí a -Ug1 koncové AL1 se ihned srovná na potřebnou úroveň zhruba -15V. Za těch asi 20 sec se koncovce nic nestane, ale kdyby to takto fungovalo řádově desítky minut nebo déle, kladné Ug1 koncovky by vyvolalo mřížkový proud a záhy poškození lampy.
danhard říká: "Ale ani bez osazené AF7 nedochází k překročení max. parametrů."
Tragická nepravda, za kterou by žák na elektroprůmce dostal baňu!!!
Průtokem Ia první lampy AF7 se stabilizuje napětí na řetězci R2-R4 tak, aby její Ua bylo cca 75V a od toho se odvozuje napětí na g1 AL1. Když vyjmu z objímky AF7, Ia je okamžitě nulové, odpory R2+R4 nic nesráží neb jimi nic neprotéká... a napětí na g1 AL1 zakrátko naroste téměř do maxima napájecího +napětí ze zdroje. Zanikne -Ug1, mřížka g1 je nebezpečně kladná a reaguje mřížkovým proudem. Na chvíli to může zbrzdit tlumicí odpor R7, ale je otázkou času, kdy se g1 rozžhaví a lampa chcípne. Celkové Ia AL1 může v takovém případě vyběhnout až nad 80mA.
Detekční lampu jsem radši nevyjímal, ale zkusil jsem co udělá, když za provozu vytáhnu koncovku: napětí na C5 se rychle zvyšovalo a během cca 30 sec dosáhlo 575V. A asi by šlo ještě výš - ale bál jsem se, že něco buchne, tak jsem to ukončil... To píšu hlavně proto, aby bylo jasno, že slabá AL1 (RES964) pod asi 70% emisní schopnosti je pro toto zapojení problémem.
V rádiu jsou DVA stejnosměrné obvody vzájemně vyvažované: Ss obvod koncové pentody a ss obvod detekční pentody. Opravdu, ale opravdu DVA. Je to možná vyšší matematika, ale je to tak.
Ale svou víru si bez obavy ponechej, včetně toho zbytnělého sebevědomí, že všehno víš nejlíp. Má poklona
Pokud jsi odborník spíše na Češtinu,tak jdi do jiného fóra. Já ze zajímám spíše o elektroniku,taky to zkus je to zajímavá oblast.danhard píše:pajosek2 píše:Já osobně si myslím,že ti konstruktéři a i opraváři byly podstatně chytřejší něž mi dnes.
Možná že i lépe znali svůj rodný jazyk
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nechci obhajovat danharda, jistě se dokáže obhájit sám a lépe. Jen chci upozornit na fakt, že Ia AL1 teče přes magnet M, který má ss odpor 6kΩ. Podle Ohmova zákona, který bychom měli ctít všichni, by při proudu 80mA byl jen na tomto magnetu úbytek 480V.Franta píše:...Zanikne -Ug1, mřížka g1 je nebezpečně kladná a reaguje mřížkovým proudem. Na chvíli to může zbrzdit tlumicí odpor R7, ale je otázkou času, kdy se g1 rozžhaví a lampa chcípne. Celkové Ia AL1 může v takovém případě vyběhnout až nad 80mA....
Entuziasmus je sice dobrá věc, ale obviňovat někoho z víry a nectít při tom zákony... ?
Nemá cenu tady něco obhajovat, když sem chodí lidé neznalí Ohmova zákona a kteří jsou schopni 0,5mA proudu rozžhavit g1
A taky nemám chuť něco vysvětlovat analfabetům bez kousku sebereflexe.
Nicméně:
AL1 má Ik max. 50mA
I při mřížkovém proudu g1 potřebuje pro Ik 50mA na g2 a anodě přes 150V
Na odporu mag. cívky repra 6400 ohm se ztratí 320V
Zdroj nedá při 50mA 470V => max. proudu 50mA nebude ani dosaženo
A taky nemám chuť něco vysvětlovat analfabetům bez kousku sebereflexe.
Nicméně:
AL1 má Ik max. 50mA
I při mřížkovém proudu g1 potřebuje pro Ik 50mA na g2 a anodě přes 150V
Na odporu mag. cívky repra 6400 ohm se ztratí 320V
Zdroj nedá při 50mA 470V => max. proudu 50mA nebude ani dosaženo
Naposledy upravil(a) danhard dne 04 dub 2016, 15:28, celkem upraveno 1 x.
S tím souhlasím navíc je v sérii ještě primár výstupního trafa.masar píše:Nechci obhajovat danharda, jistě se dokáže obhájit sám a lépe. Jen chci upozornit na fakt, že Ia AL1 teče přes magnet M, který má ss odpor 6kΩ.Franta píše:...Zanikne -Ug1, mřížka g1 je nebezpečně kladná a reaguje mřížkovým proudem. Na chvíli to může zbrzdit tlumicí odpor R7, ale je otázkou času, kdy se g1 rozžhaví a lampa chcípne. Celkové Ia AL1 může v takovém případě vyběhnout až nad 80mA....
Edit: Myslím,si,že je ve schematu chyba a údaj 6k má být 0,6k,je to daleko přijatelnější.Měřil jsem jednu cívku buzení z jiného rádia a měla 900 Ohm,takže asi chybka ve schematu. Když to vezmu logicky,tak by byl na odporu 6k příliš velký úbytek i v jiném rádiu s běžným zapojením a nechce se mi věřit,že by byl konstruovaný reprák jen pro tohle rádio.....,i když člověk nikdy neví.
Naposledy upravil(a) pajosek2 dne 04 dub 2016, 15:31, celkem upraveno 1 x.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
A není tam náhodou to buzení zapojeno z plusu na zem? Pokud by bylo v sérii mezi elytama,tak z toho moc velký výkon nedostanou. Odpory budících cívek se běžně pohybují okolo 1kOhmu. Leda,že by ten Baudyš,ve kterém právě listuji byl celý blbě.
Franta bude mít nespíš pravdu,pokud je chyba v tom údaji,tak tam ten uvedený proud téct může.Pak,ale nemůže být 100 V na katodě AL1. Zajímá mne to čím dál víc.
Franta bude mít nespíš pravdu,pokud je chyba v tom údaji,tak tam ten uvedený proud téct může.Pak,ale nemůže být 100 V na katodě AL1. Zajímá mne to čím dál víc.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.