Zapsání indexů na videokazetu

Zpráva

Karibu · #1 Příspěvek od **Karibu** » 21 kvě 2016, 18:41

Jak se zapíše index na videokazetu? Tedy přesněji řečeno, jak videorekordér "zapíše" tu indexovou značku na tu videokazetu.

xsc · #2 Příspěvek od **xsc** » 21 kvě 2016, 19:36

Je to zapsané v synchrostopě společně s normálním trackingem.

#3 Příspěvek od **Hill** » 21 kvě 2016, 20:12

The control track is also used to hold index marks, which were normally written at the beginning of each recording session, and can be found using the VCR's index search function: this will fast-wind forward or backward to the nth specified index mark, and resume playback from there. At times, higher-end VCRs provided functions for the user to manually add and remove these marks[34][35] — so that, for example, they coincide with the actual start of the television program — but this feature later became hard to find.[citation needed]

By the late 1990s, some high-end VCRs offered more sophisticated indexing. For example, Panasonic's Tape Library system assigned an ID number to each cassette, and logged recording information (channel, date, time and optional program title entered by the user) both on the cassette and in the VCR's memory for up to 900 recordings (600 with titles).

Toto je výtah z popisu standardu VHS.
V podstatě je to tak, že několik řídicích impulsů zaznamenaných na spodní stopě pásku (normálně každý impuls určuje polohu pásku ve vztahu k natočení bubnu - co impuls, to začátek půlsnímku) je doplněno modulací označující začátek další nahrávky po spuštění záznamu (nebo i po střihu pomocí funkce PAUSE). Indexování pochopitelně funguje jen na těch modelech, které při rychlém převíjení nezatahují pásek do kazety, ale vedou ho alespoň přes čelo řídicí hlavy.
Některé firmy si pak doplnily svoje vlastní rozšířené indexování, které dovolovalo do indexu doplnit i název, čas a další údaje ručně. To ale bylo jednotné jen u firem skupiny Macušita (zejména Panasonic) a některých z posledních modelů Grundig. Se značkami například Sharp a třeba Philips to navzájem kompatibilní nebylo, ty měly vlastní kódování doplňkových informací k indexům. Takže indexy nahrané na jednom stroji nemusel stroj jiné firmy vůbec najít.

Ke konci slávy VHS, když už systém vyčerpal všechny fyzikální možnosti na další zlepšení kvality obrazu a zvuku, se různých přídavných funkcí, které možná někomu usnadnily obsluhu, ale většina uživatelů ani netušila, k čemu že ta tlačítka na ovladači vlastně jsou, objevilo mnoho. Tyto funkce navíc ale nepodléhaly žádnému mezinárodně uznávanému požadavku na kompatibilitu, tak si je výrobci udělali každý po svém.

konosuke · #4 Příspěvek od **konosuke** » 22 kvě 2016, 19:39

Sorač že mírně odbočím, co k tomu říct ? co to v praxi obnášelo, byl to záměr nebo prostá ignorance ? citát: zásadní výhodou videa Tesla Avex VM6465 byla možnost kopírování zakódovaných kazet (stejnosměrný kolektorový motor, pohánějící rotační hlavy nedokázal reagovat na přidané rušivé impulsy v synchronizační směsi u kódovaných kazet, takže je ignoroval). Naopak nevýhodou bylo že po 5 minutách nečinnosti se přístroj samočinně vypnul (u následujícího typu VM6570 již bylo odstraněno).

#5 Příspěvek od **Hill** » 22 kvě 2016, 19:58

To vypínání po pevně nastavené době nečinnosti byl záměr. Proč by mělo video zůstávat pod napětím, když nic nedělá?
To vyklíčování rušivého signálu nebyl ani záměr ani nedopatření a ten stejnosměrný motor s tím neměl nic společného, i když, pravda, tam byl, a pohon bubnu měl proto poněkud jinou odezvu v regulační smyčce, ale za dekódování nemohl:
ve videu jsou použité unifikované moduly tuneru a OMF, ZMF a hlavně oddělovače synchronizační směsi, které se používaly ve stejné době v televizorech řady Goya (v modelech bez teletextu), kde na výstupu stačil pouze signál viditelné části obrazu, celý snímkový interval zaklíčovaný na úroveň černé, zvuk a synchronizační impulsy měly vlastní výstupy.
Proto se na většině televizí daly přehrávat "zakódované" kazety, ale přepis bez dekodéru na jiné video (pokud to nebyl Avex) způsoboval kolísání jasu, kontrastu a nepravidelnou ztrátu synchronizace, prostě koukat se na to nedalo, kopii to spolehlivě znehodnotilo.
Jen ty AVEXy se při záznamu postaraly o to vyklíčování samy, bez dekodéru.

xsc · #6 Příspěvek od **xsc** » 22 kvě 2016, 20:01

Ty rušivé impulzy jsou ale v obrazovém signálu, ne v synchrostopě. Avex podle mě Macrovision ignoroval jen z toho prostého důvodu, že to byl starší typ Philipsu. Stejně tak ho ignoruje starý Panasonic.

#7 Příspěvek od **Hill** » 22 kvě 2016, 20:10

Ano, to máš pravdu, však o synchrostopě tentokrát nebyla řeč.
Někde jsem tu uváděl oscilogram videosignálu v posledních řádcích snímkového zatemňovacího impulsu. V podstatě jde o pár nadměrně černých a nadměrně bílých impulsů, které oblbnou jasovou a kontrastovou automatiku záznamu v nahrávajícím videu. Televize nic takového totiž obvykle neměly, pro záznam bylo třeba v této době vyklíčovat videosignál a nahradit ho standardní úrovní zatemnění.
Když v synchrostopě nevadil index, těžko by ji šlo zarušit něčím tak, aby to televizi nevadilo, ale nahrávajícímu videu jo.

xsc · #8 Příspěvek od **xsc** » 22 kvě 2016, 20:35

Tady je popis i s obrázky z osciloskopu - Macrovision je na konci.
Edit - chybějící odkaz:
http://www.ronaldsnoeck.com/vcr.htm

#9 Příspěvek od **Hill** » 22 kvě 2016, 21:55

Nějak tam postrádám ty obrázky z osciloskopu. Ale to jsme řešili už loni v září

konosuke · #10 Příspěvek od **konosuke** » 23 kvě 2016, 06:16

No právě ! mně šlo o to jak souvisí typ pohonného motorku rotačního bubnu hlav a rušivé impulsy na pásku, byla to jen teoretická otázka k rozšíření poznatků jakože kazetopáskové video VHS téměř nikdo už nemá nepoužívá natož zn.Avex
zdrojový text zde, sekce "videomagnetofony":
http://www.oldradio.cz/mgf.htm

#11 Příspěvek od **Hill** » 23 kvě 2016, 09:19

Oldradio v tomto případě zjevně převzal teoretickou představu někoho, kdo ve videu snad nikdy neměřil: na rušivé impulsy v obrazu nesměl přece reagovat žádný motor v žádném videu, nejen bubnu a nejen v Avexech. Stabilita fáze natočení bubnu ve vztahu k poloze pásku je doslova alfou i omegou videozáznamu rotujícími hlavami a regulace se proto optimalizovala na co nejvyšší přesnost, stabilitu a co největší potlačení vlivů mechanické povahy (zvětšeného tření při "střídání" hlav zabořených do pásku na začátku každého půlsnímku, nepravidelnosti brždění kolísáním tahu pásku, ba i sajrajtem na pásku).
S ochranou proti kopírování to opravdu nemá co dělat.
Ostatně poloha bubnu v Avexu se kontroluje jen jednou za otáčku, tedy v celém snímku (na bubnu je plastová clonka probíhající optozávorou). Dál už se poloha bubnu řídí při snímání pomocí impulsů z řídicí stopy, při záznamu se řídí podle řádkových a snímkových impulsů obsažených v zaznamenávaném signálu. Nemůžu vyloučit, že by těmi vloženými pulsy za řádkovým nešlo přibrzdit nebo urychlit buben, ale těch pár řádků ve kterých to hrozilo, to nedokázalo v žádném videu, a, jak píšu dále, dělaly by problém už při snímání.
Systém Macrovision totiž do oblasti transportu pásku nezasahoval, v synchronizační stopě nic z něj nebylo, to by pak na naprosté většině strojů nešly ani originální kazety přehrát.
Vložené rušivé impulsy sejmuté s videosignálem šly až do televize, ta si je zatemnila (až na výjimky, ne všechny televize to skutečně zvládaly!), ale v rekordérech, které do záznamu pustily bez klíčování signál tak, jak přišel, zarušily činnost jasové automatiky při záznamu tak, že po jedné sérii byl kontrast tak vysoký, že se odřezaly synchronizační impulsy z videosignálu, po další sérii naopak byl tak nízký, že televize ty synchronizační impulsy nerozeznala. To se, pravda, mohlo projevit i rozpadem synchronizace otáček bubnu během snímání takto degradované kopie, teoreticky to možné je, paradoxně ale by došlo k větší chybě u stejnosměrného pohonu, než u synchronního motoru.
V praxi však úplně stačilo, že párkrát za minutu se střídavě přejásal a zkroutil obraz a mezi tím ztratil kontrast a rozpadla se řádková synchronizace na televizi. Koukat se na to nedalo.
Vliv tohoto zarušení se mimoto projevoval u každého výrobce jinak, ba i typ od typu videa téhož výrobce se lišil, záleželo i na kombinaci přehrávač/televize. Prostě záleželo na tom, jak kdy který výrobce vyřešil kontrastovou automatiku a upínání černé a bílé při záznamu.

radioelectrum

Největší problém internetu je CTRL+C a CTRV+V s tím aniž by si autor ověřil smysl toho co zkopíroval.
Když se zamyslíme nad tím zakódováním tak je nutné aby to zakódované přehrálo jakékoli video, bez jakýchkoli úprav či vlivu na otáčky bubnu a přitom to televize ještě vzala, zatím co při použití téhož signálu k dalšímu zpracování bude tento znehodnocený a nepoužitelný pro nahrávací automatiku.
To jsem jen polopatě zopakoval co řekl Hill.