Ostrovní fotovoltaika- rozvaha
Moderátor: Moderátoři
Ty baterky by mě taky zajímaly, co je na tom pravdy a lži.
Měly se vyrábět v Horní Suché na Ostravsku. Skladování to je právě problém fotovoltaiky.
http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/20 ... 0w-Ab1Ivcs
to vypadá jako zklamání -- kapacita bude stejná jak u ostatních výrobců
http://video.aktualne.cz/dvtv/nase-bate ... 590604f2e/
Měly se vyrábět v Horní Suché na Ostravsku. Skladování to je právě problém fotovoltaiky.
http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/20 ... 0w-Ab1Ivcs
to vypadá jako zklamání -- kapacita bude stejná jak u ostatních výrobců
http://video.aktualne.cz/dvtv/nase-bate ... 590604f2e/
Čau,
když už sem se tu vyskyt hledat radu, tak na oplátku taky poradím.
Mám ostrov s pár panelama, nějakou baterkou a měničem jak na 12V tak na 230V, takže nějaké zkušenosti mám.
Pokud chápu tak chceš napájet 6 baráku ze solární elektrárny, je to tak?
Neznám přesně podnebí v té části, ale dalo by se to připodobnit letním měsícům tady v ČR?
Pro detailnější cenu je především potřeba znát rozdělení spotřeby přes den a spotřeby přes noc. Na tom záleží jak moc se musí dimenzovat baterie. Jedna uskladněná kwh v LiFePO vyjde asi na 12 tis.
Další na řadě je kontrolér nabíjení. Běžně se používají na 48V, ale pro takový větší ostrov by se hodilo použít systémové napětí 120V a vyšší.
Ale těch se moc nevyskytuje a ani nemám žádné informace o cenách.
Např MPPT pro 3.2kwp tj. 48v 60A stojí 16 až 20 tis.
Neposlední položkou je měnič z napětí baterek na síťové napětí. Tady je důležité zda bude stačit 1f 230V nebo je požadavek na 3f 400V.
Dále se musí znát jaké spotřebiče budou napájené. Jiné nároky jsou na měnič, když má napájet 2kw odporové topení, nebo 2kw motor. Hlavně u všech motorů jsou velké požadavky na rozběhový proud a to je pro řadu měničů problém.
Další věc je požadavek na okamžitý příkon. TJ kolik kW musí utáhnout měnič v jednu chvíli.
Panely jsou tou nejlevnější položkou (když nepočítám jejich uchycení tak, aby odolali tornádu
)
Nejlepší varianta ostrova je taková, že veškerá velká spotřeba se pokryje přes den přímo z panelů, dobijí se baterie a přes noc běží jen malé spotřebiče jako světla, lednička, telka a tak.
Ostrovní elektrárna je tak rozsáhlé téma, než nejsem schopen ani v rozsahu jednoho příspěvku popsat všechna úskalí a řadu sem jich vynechal.
Moje elektrárnička vyšla cca na 130 tis. je to necelých 3kwp v panelech, 10kwh v baterkách a 3kw měnič na 230V. Za letního počasí sem schopen vyrobit cca 16-20kwh za den.
Ale jen díky tomu, že solární panely sem kupoval za 1/2 ceny ze skladů zrušených firem co montovaly elektrárný když byl solární boom a baterky jsou použité z elektrobusu. Jinak by cena takové elektrárny která v létě utáhne celý domeček stála cca 230 tis. Takže si to vynásob šesti a máš hrubý nástřel ceny bez managementru spotřeby, který by byl potřeba, aby se při náhodném zapnutí více náročných spotřebičů neschodil celej systém.
když už sem se tu vyskyt hledat radu, tak na oplátku taky poradím.
Mám ostrov s pár panelama, nějakou baterkou a měničem jak na 12V tak na 230V, takže nějaké zkušenosti mám.
Pokud chápu tak chceš napájet 6 baráku ze solární elektrárny, je to tak?
Neznám přesně podnebí v té části, ale dalo by se to připodobnit letním měsícům tady v ČR?
Pro detailnější cenu je především potřeba znát rozdělení spotřeby přes den a spotřeby přes noc. Na tom záleží jak moc se musí dimenzovat baterie. Jedna uskladněná kwh v LiFePO vyjde asi na 12 tis.
Další na řadě je kontrolér nabíjení. Běžně se používají na 48V, ale pro takový větší ostrov by se hodilo použít systémové napětí 120V a vyšší.
Ale těch se moc nevyskytuje a ani nemám žádné informace o cenách.
Např MPPT pro 3.2kwp tj. 48v 60A stojí 16 až 20 tis.
Neposlední položkou je měnič z napětí baterek na síťové napětí. Tady je důležité zda bude stačit 1f 230V nebo je požadavek na 3f 400V.
Dále se musí znát jaké spotřebiče budou napájené. Jiné nároky jsou na měnič, když má napájet 2kw odporové topení, nebo 2kw motor. Hlavně u všech motorů jsou velké požadavky na rozběhový proud a to je pro řadu měničů problém.
Další věc je požadavek na okamžitý příkon. TJ kolik kW musí utáhnout měnič v jednu chvíli.
Panely jsou tou nejlevnější položkou (když nepočítám jejich uchycení tak, aby odolali tornádu
)
Nejlepší varianta ostrova je taková, že veškerá velká spotřeba se pokryje přes den přímo z panelů, dobijí se baterie a přes noc běží jen malé spotřebiče jako světla, lednička, telka a tak.
Ostrovní elektrárna je tak rozsáhlé téma, než nejsem schopen ani v rozsahu jednoho příspěvku popsat všechna úskalí a řadu sem jich vynechal.
Moje elektrárnička vyšla cca na 130 tis. je to necelých 3kwp v panelech, 10kwh v baterkách a 3kw měnič na 230V. Za letního počasí sem schopen vyrobit cca 16-20kwh za den.
Ale jen díky tomu, že solární panely sem kupoval za 1/2 ceny ze skladů zrušených firem co montovaly elektrárný když byl solární boom a baterky jsou použité z elektrobusu. Jinak by cena takové elektrárny která v létě utáhne celý domeček stála cca 230 tis. Takže si to vynásob šesti a máš hrubý nástřel ceny bez managementru spotřeby, který by byl potřeba, aby se při náhodném zapnutí více náročných spotřebičů neschodil celej systém.
Díky za zaměřené info. Stávající režim elektrifikace je na generátory - jedou od rána a vypínají je ve 21h.
Strukturu spotřebičů zatím neznám. Na grafu je průměrná teplota - slunný kraj.
Strukturu spotřebičů zatím neznám. Na grafu je průměrná teplota - slunný kraj.
- Přílohy
-
temperature_c_69.jpg- Teplotní profil ostrova
- (11.06 KiB) Staženo 96 x
-
- sunhours.png
- Počet slunných hodin denně
- (2.54 KiB) Staženo 116 x
Copak slunný kraj, to je v pohodě, ale ta průměrná teplota cca 27 st, to není moc dobrý. Až se za tyhle teploty do panelů ještě opře slunce, tak budou mít 80-90 stupňů. No a na takovejhle teplotách jde účinnost panelů rapidně dolů, navíc když to okolní teplej vzduch moc chladit nebude.
Koukám do svý statistiky a pokud je slunečnej březen a hlavně duben, tedy ještě nízká okolní teplota vzduchu, výroba je téměř srovnatelná s červencem, kdy sice je jasno ale je vedro a panely se nechladí.
Koukám do svý statistiky a pokud je slunečnej březen a hlavně duben, tedy ještě nízká okolní teplota vzduchu, výroba je téměř srovnatelná s červencem, kdy sice je jasno ale je vedro a panely se nechladí.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
A to je jako nejaká reálná situace, kde 6 baráků jede na generátory?
Víš kolik to stojí za měsíc nafty? To mě docela zajímá.
Panely sice s teplem ztrácejí účinnost, ale co se tak pamatuju z minulého léta kdy jsem ještě měl jen 1440Wp, tak toto přehřáté pole dávalo zhruba něco okolo 1000 až 1100w.
Ale jak říkám, panely jsou to nejlevnější položka, tak není problém tam dát těch panelů klidně o něco víc a pokud je to opravdu sluneční kraj, tak stejně ostrovní elektrárna je dimenzovaná na horší počasí, že při slunečném počasí je elektirky víc, než se stačí spotřebovat i přes to, že panely jsou přehřáté a vyrání méně než je tabulková hodnota.
Paradoxně špičkový výkon z nich lze dostat v zimě, když je chladno a vykoukne ostré slunce. Odrazy světla od sněhu to ještě znásobí. Takže panely kolikrát jedou klidně i 10-20% nad jmenovitým výkonem
Víš kolik to stojí za měsíc nafty? To mě docela zajímá.
Panely sice s teplem ztrácejí účinnost, ale co se tak pamatuju z minulého léta kdy jsem ještě měl jen 1440Wp, tak toto přehřáté pole dávalo zhruba něco okolo 1000 až 1100w.
Ale jak říkám, panely jsou to nejlevnější položka, tak není problém tam dát těch panelů klidně o něco víc a pokud je to opravdu sluneční kraj, tak stejně ostrovní elektrárna je dimenzovaná na horší počasí, že při slunečném počasí je elektirky víc, než se stačí spotřebovat i přes to, že panely jsou přehřáté a vyrání méně než je tabulková hodnota.
Paradoxně špičkový výkon z nich lze dostat v zimě, když je chladno a vykoukne ostré slunce. Odrazy světla od sněhu to ještě znásobí. Takže panely kolikrát jedou klidně i 10-20% nad jmenovitým výkonem
Jednotlivy domacnosti jedou nageneratory. Spoustej je povestsinou od 18h do 22h. Pak je klid a skvelej vyhled na hvezdy bo nemaj svetelnej smog.
Vetsi komunity/osady maj spolecnej generator. V konkretnim pripade je to 46kW, solar 26kW/600V a baterie. Maj system od spolecnosti SMA (vyrobce) bez DC sbernice. Je trochu podivny - do spolecnyho bodu jde 230V z inveroru/stridace PV panelu, z generatoru a z inveroru/stridace z baterii. Ty stridace spolu komunikuji po RS485, ale neni mi jasny, je/li to ostrovni provoz nebo sitovy. PV system samotny to cele neutahne, generator proto nelze vypnout. Generator pokryje spotrebu osady, defakto i dobijeni baterii. Nevim, jestli si ten SMA system poinformuje, ze je nadbytek solarni energie a pusti slunecnich 230V ze site do baterie (tim to jde pres dva invertory), nebo jak to vlastne funguje. Rozhodne to nedoda do site tolik, kolik by mohlo pri nejakem spravnem nastaveni. Nemate nekdo zkusenost se systemy SMA?
Vetsi komunity/osady maj spolecnej generator. V konkretnim pripade je to 46kW, solar 26kW/600V a baterie. Maj system od spolecnosti SMA (vyrobce) bez DC sbernice. Je trochu podivny - do spolecnyho bodu jde 230V z inveroru/stridace PV panelu, z generatoru a z inveroru/stridace z baterii. Ty stridace spolu komunikuji po RS485, ale neni mi jasny, je/li to ostrovni provoz nebo sitovy. PV system samotny to cele neutahne, generator proto nelze vypnout. Generator pokryje spotrebu osady, defakto i dobijeni baterii. Nevim, jestli si ten SMA system poinformuje, ze je nadbytek solarni energie a pusti slunecnich 230V ze site do baterie (tim to jde pres dva invertory), nebo jak to vlastne funguje. Rozhodne to nedoda do site tolik, kolik by mohlo pri nejakem spravnem nastaveni. Nemate nekdo zkusenost se systemy SMA?
No jestli to jsou stejný měniče SMA jako se dávaj u nás, tak to jede jako síťovej. Prostě se všechny fázujou na ten generátor. Proto se nedá vypnout. Tedy u toho velkýho systému se společným generátorem. Jen jsi nepsal, jestli u toho společnýho jede celou doby svitu + večer a nebo jen 18-22.
Pokud jede generátor většinu dne, maká to tak, že pokud je dost ze soláru a stačí to pro odběr, tak gener jen drží kmitočet s minimálním výkonem a pokud je přebytek, jde to do baterky. Pokud nestačí solár, tak pomůže generátor. No a když je večer, tak jede gener na "konstantní" výkon, kdy má spalovák největší účinnost a jeho přebytek jde zase do baterky. No a v noci po vypnutí generátoru se jede z baterky ale její měnič musí držet kmitočet a ráno zase zasynchronizovat generátor a předat mu řízení.
Takhle nějak zjednodušeně zněla nalejvárna na školení kolem FVE, kterýho jsem se vloni zůčastnil.
Pokud jede generátor většinu dne, maká to tak, že pokud je dost ze soláru a stačí to pro odběr, tak gener jen drží kmitočet s minimálním výkonem a pokud je přebytek, jde to do baterky. Pokud nestačí solár, tak pomůže generátor. No a když je večer, tak jede gener na "konstantní" výkon, kdy má spalovák největší účinnost a jeho přebytek jde zase do baterky. No a v noci po vypnutí generátoru se jede z baterky ale její měnič musí držet kmitočet a ráno zase zasynchronizovat generátor a předat mu řízení.
Takhle nějak zjednodušeně zněla nalejvárna na školení kolem FVE, kterýho jsem se vloni zůčastnil.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Ano, je to ten system.
Generator jim jede 24h/7. Hledaji chybu, protoze jim to z 15kW nainstalovaneho FV vykonu (tech 26kW uvedenych v predchozim je chybne) doda v poledne za jasneho slunecniho dne z FV clanku jen 7kW (baterie jsou nabite na 100%). Tedy za den 46kWh.
Ted mne napadlo - jestli to neni tim, ze maji natocene panely na jejich letni slunce a ted jsou mimo letni sezonu, panely jsou ted vzdy pod nejakym uhlem nekolmym k dopadajicimu zareni.
Jak by vypadal odhad uspory paliva generatoru, pokud by panely natacely? Jinymi slovy, jak souvisi spotreba generatoru s odebiranym vykonem?
O kolik poklesne jeho spotreba, kdyz mu ulevim treba ze 40kW na 25kW?
Je soft na urceni optialniho nastaveni uhlu panelu?
Generator jim jede 24h/7. Hledaji chybu, protoze jim to z 15kW nainstalovaneho FV vykonu (tech 26kW uvedenych v predchozim je chybne) doda v poledne za jasneho slunecniho dne z FV clanku jen 7kW (baterie jsou nabite na 100%). Tedy za den 46kWh.
Ted mne napadlo - jestli to neni tim, ze maji natocene panely na jejich letni slunce a ted jsou mimo letni sezonu, panely jsou ted vzdy pod nejakym uhlem nekolmym k dopadajicimu zareni.
Jak by vypadal odhad uspory paliva generatoru, pokud by panely natacely? Jinymi slovy, jak souvisi spotreba generatoru s odebiranym vykonem?
O kolik poklesne jeho spotreba, kdyz mu ulevim treba ze 40kW na 25kW?
Je soft na urceni optialniho nastaveni uhlu panelu?
Takže to není jen tak nějaká případová studie.
Napadlo je, že ty panely prostě nemusí mít doopravdy tu účinnost jakou mají napsanou v papírech ???
Ke mně doputovala informace, že rotátor se silně vyplatí, zejména, když jsou zavěšené v těžišti.
A obvykle se panely nastavují kolmo ke slunci, ale to je takový základ, že jsem myslel, že to víš.
Napadlo je, že ty panely prostě nemusí mít doopravdy tu účinnost jakou mají napsanou v papírech ???
Ke mně doputovala informace, že rotátor se silně vyplatí, zejména, když jsou zavěšené v těžišti.
A obvykle se panely nastavují kolmo ke slunci, ale to je takový základ, že jsem myslel, že to víš.
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
Jak se natáčecí FVE vyplatí se můžu zeptat známýho v Amos Energo , mají jak pevnou, tak natačecí. Ale s tou natáčecí je problém, kterej jsem netušil. Ono jak je to furt kolmo na slunce a kolem panelů ještě ty nerezový zrcadla, tak se panely strašně přehřívají. Tady je má někdo jinej a to samý, přehřejvání. Zkoušeli vodní chlazení ale dopadlo to špatně, panely osleply. Tak dali další jen pevný na 36 st. což snad má být kompromis mezi zimním a letním úhlem. Prostě kolmo na slunce v rovnodenosti.
Účinnost je ošidná. Stačí to jednou umejt tvrdou vodou a je hotovo. Říká se, že pokud se ty mapy vodního kamene umejou octem nebo jinou kyselinou, napadne to těsnění rámečků. Co takhle prašný nebo i písečný bouře? Panely se poškrábou a oslepnou. Nebo jen prostý zaprášení. U nás občas prší a tak to dešťovka smeje. V Austrálii to s deštěm nebude tak horký, co? No a já mám odzkoušíno, že na 20 panelech (5KW) stačí jedno hovno od hrdličky o průměru 10 cm a je 1,2 KW pryč. A pak je ještě jedna věc, o který se před 2-3 lety nevědělo. Kolik je panelů zapojených do série v jednom stringu? Pokud nad 23 ks, tak je likviduje moc velký napětí. Chce se to podívat na panely infrakamerou, pokud jsou flekatý, tak už se stalo. Jsou sice podvodníci, kteří tvrdí, že je to vratnej proces a že to umí "léčit"... Ale ona ta infrakamera je dobrá i pokud jich je míň, většinou se pozná, kterej panel či článek v něm má závadu a nebo je na něm špína.
Se spotřebou generátoru ti neporadím, vím o tom lautr K.
Když jede furt na jedny točky odpovídající 50 Hz tak si něco veme ale na tu "synchronizaci" to nebude tak moc. V podstatě jen ztráty soustrojí. Asi tak jako auto když jede na 3000 otáček na neutrál a nebo na ty samý otáčky do prudkýho kopce když má nahradit solár. To můžou být i řádový rozdíly ve spotřebě.
Obávám se, že s tímhle posouzením by měla práci i specializovaná projekční fy. Předpokládám, že ten systém si neubastlili obyvatelé sami ale navrhla to fy, co se tím živí. Jak vidno se moc nepovedlo a nebo tam je některá závada co jsem nebo jiní popsali.
Účinnost je ošidná. Stačí to jednou umejt tvrdou vodou a je hotovo. Říká se, že pokud se ty mapy vodního kamene umejou octem nebo jinou kyselinou, napadne to těsnění rámečků. Co takhle prašný nebo i písečný bouře? Panely se poškrábou a oslepnou. Nebo jen prostý zaprášení. U nás občas prší a tak to dešťovka smeje. V Austrálii to s deštěm nebude tak horký, co?
No a já mám odzkoušíno, že na 20 panelech (5KW) stačí jedno hovno od hrdličky o průměru 10 cm a je 1,2 KW pryč. A pak je ještě jedna věc, o který se před 2-3 lety nevědělo. Kolik je panelů zapojených do série v jednom stringu? Pokud nad 23 ks, tak je likviduje moc velký napětí. Chce se to podívat na panely infrakamerou, pokud jsou flekatý, tak už se stalo. Jsou sice podvodníci, kteří tvrdí, že je to vratnej proces a že to umí "léčit"... Ale ona ta infrakamera je dobrá i pokud jich je míň, většinou se pozná, kterej panel či článek v něm má závadu a nebo je na něm špína.
Se spotřebou generátoru ti neporadím, vím o tom lautr K.
Když jede furt na jedny točky odpovídající 50 Hz tak si něco veme ale na tu "synchronizaci" to nebude tak moc. V podstatě jen ztráty soustrojí. Asi tak jako auto když jede na 3000 otáček na neutrál a nebo na ty samý otáčky do prudkýho kopce když má nahradit solár. To můžou být i řádový rozdíly ve spotřebě.
Obávám se, že s tímhle posouzením by měla práci i specializovaná projekční fy. Předpokládám, že ten systém si neubastlili obyvatelé sami ale navrhla to fy, co se tím živí. Jak vidno se moc nepovedlo a nebo tam je některá závada co jsem nebo jiní popsali.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Tady http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps4/pvest.php je pěkná utitlitka,jak spočítat úbytek účinnosti panelů vlivem nesprávného natočení. Rotátory se prakticky přestaly používat, jsou moc drahé a ceny panelů šly dramaticky dolů, takže se vyplatí raději jich dát víc, než rotovat.