To by nebylo tepelným šokem, ale nevyrovnaným pnutím. Vnější vrstva skla by byla zchlazená, vnitřní ne - takže by byla roztažená - a jak by postupně chladla, vnější už by ji nechtěla pustit do menšího rozměru - no, tak by ji chvíli držela a až by vnitřek v tahu překročil mez tahový pevnosti skla, učunilo by to BUM... Proto se dávají hlavně silnostěnný skleněný výrobky do pece, kde se teplota snižuje pomalu, aby se postupně stíhala vyrovnávat teplota vnitřních a vnějších vrstev skla až do momentu ztuhnutí. Proto to držení v horku klidně až desítky hodin.
Tepelnej šok je ale právě to, co způsobí puknutí skla předem narejhnutýho ocelovým kolečkem nebo diamantem a prudce bodově ohřátýho - tam dojde k uvolnění pnutí v tý škrábnutý vrchní vrstvě a protože sklo nemá krystalovou mřížku, ale je to amorfní látka (vlastně přechlazená kapalina), tak to puknutí nemá co zastavit a sklo rupne v celý síle ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!