Meráky mám doma. Ešte kúpiť baterky. Ktorým firmám sa dá veriť, že nevytečú?
U AVR-ka som si hneď všimol jednu necnosť a to nepekne tuhé tl. "TEST". Je tam pomerne tuhý mikrospínač a ešte ho potužuje fólia na krabičke. Otvoril som to a spínač som podložil kúskom obojstrannej lep. pásky s penovým separačným polepom. Hneď je to o inom. Prcesor je SMD s vývodmi zo štyroch strán. Keď som to zložil som si uvedomil, že som mohol pozrieť, či to má kryštál. Ale už som to nerozoberal. Mohol som radšej objednať ten druhý AVR, aspoň je menší. Asi poštudujem o programovaní jednočipov a skúsim mu naflashnúť ten program, ktorý to tl. nepotrebuje.
Niečo ďalšie je napr. tu. Ale už to nejak nezvládam všetko čítať. Ja som nateraz vybavený a volá ďalšia robota.
Tak ešte raz vďaka za cenné rady a pripomienky.
Tak nie som, chyba lávky.
MS-8236 podľa všetkého TrueRMS nevie a ani nevie zmerať frekvenciu riadku na žeravení.
Uvažoval som nad nejakým bastlom, napr. pomcu IO LTC196x alebo AD737, ale potom som pozrel sem a niečo z toho by mohlo stáť za kúpu. Ale nerád by som sa zase nasral. Tak kto sa v tom orientujete, prosím názory. Ď
Uvědom si, Duvšane, že ty sháníš měřidlo TRUE RMS jen na měření napětí a proudu žhavení obrazovky.
Ale nikdo ti nezaručí, že to při frekvenci 15,625 kHz či vyšší ten měřák opravdu zvládne. Měřicích a vyhodnocovacích metod je totiž víc, většinou jde o vzorkování průběhu. Čím více vzorků měřeného údaje za periodu, tím vyšší přesnost. Ovšem platí to i naopak: čím vyšší měřená frekvence, tím větší pravděpodobnost, že se vzorky nasnímají v okamžicích, kdy nevznikne dost přesný obraz plochy průběhu a ty výsledky pak systém zintegruje se značnou chybou, větší, než je povolená tolerance napětí a proudu žhavení.
Jediná metoda nezávislá na frekvenci a tvaru průběhu je měření tepelných účinků proudu, což multimetry kvůli rozměrům nemívají.
O tom, jak to s dostatečnou přesností změřit, ti píšu v jiném vláknu.
Prosím, môžeš ho pripomenúť? Vďaka
Jeden spôsob prezentoval Kokúň. Ale do stavby takého diela sa mi nijak nechce.
Žiadny z prístrojov v ponuke Ebay nevyhovie? 15,625k zase nie je tak vysoká frekvencia. Meráky to nevzorkujú nejak 100k?
UVedené IO tiež nie?
Se vzorkovací frekvencí 100 kHz vezmeš tak 6 vzorků na periodu u CRT televize, u 100 Hz telky jen 3 vzorky (uvědom si, že řádkový kmitočet má přes 32 kHz). Když jeden vyjde v blízkosti průchodu nulou, druhý kolem dalšího průchodu nulou do opačné polarity a třetí se trefí na konec periody, můžeš naměřit i nulu. V nesynchronním vzorkování ukáže cokoli mezi tou nulou a efektivní hodnotou.
Co při 50 Hz úplně stačí, na televizi je zoufale málo. Proto se ve schématech dočteš třeba, jaký průběh máš osciloskopem naměřit na některém vinutí vn trafa, a s jakou amplitudou, protože toto vypovídá o zdraví trafa a všech jeho zátěží. K měřidlu pracujícímu na principu měření tepelných účinků napětí či proudu libovolné frekvence a tvaru průběhu se těžko dostaneš, ačkoli jen to je schopné takové napětí či proud správně změřit. Proto jsem ti doporučil ten pyrometr na porovnání barvy žhavicího vlákna nebo katody s barvou, kterou má vlákno (či katody) napájené ze zdroje, jehož napětí a proud jsi schopný spolehlivě změřit.
Naposledy upravil(a) Hill dne 03 črc 2016, 16:28, celkem upraveno 1 x.
No áno s tým rozmýšľaním som pozadu. Ale reálne aké bývajú tie vzorkovacie frekvencie? Vo vnútri v meráku by nemal byť problém kmitať na desiatkach MHz.
Hill píše:O tom, jak to s dostatečnou přesností změřit, ti píšu v jiném vláknu.
Ja som to pochopil, že si to rozoberal niekde inde. Pardón