Převod jednotek

Zpráva

Uranin · #1 Příspěvek od **Uranin** » 02 srp 2016, 20:47

Zdravím,potřeboval bych přepočítat ,kolik otáček/min potřebuji,abych abych měl posuv drátu 18m/min. Kladka má průměr 40mm,nenašel jsem kloudnej převodník.Poradte prosím,děkuji.

dobrman · #2 Příspěvek od **dobrman** » 02 srp 2016, 20:53

a to je problém spočítat obvod kladky a vydělit s ním potřebnou délku? vyjdou ti ot/min

ohryzek36 · #3 Příspěvek od **ohryzek36** » 02 srp 2016, 20:54

To máš jednoduché - spočítáš jaký má kladka obvod (12,56cm) a pak jenom to, kolikrát se musí za minutu otočit, aby natočila 1800cm - to je 143,3 ot/min.

dobrman · #4 Příspěvek od **dobrman** » 02 srp 2016, 20:58

kde si na to našel převodník ??

ohryzek36 · #5 Příspěvek od **ohryzek36** » 02 srp 2016, 21:00

Sypali mi to do hlavy na ZŠ - a vůbec, toto nebyla reakce na tebe, jenom jsme najednou odeslali odpověď

.

dobrman · #6 Příspěvek od **dobrman** » 02 srp 2016, 21:04

já to taky nepsal kvůli tomu ("....toto nebyla reakce na tebe...")

jen mi přišlo směšný, že někdo hledá převodník na tohle.....

Uranin · #7 Příspěvek od **Uranin** » 02 srp 2016, 21:22

Dík,nemohl sem si vzpomenout,tak sem hledal převodník.Děkuji..

#8 Příspěvek od **tomasjedno** » 02 srp 2016, 21:24

Uranin píše:Dík,nemohl sem si vzpomenout,tak sem hledal převodník.Děkuji..

Já bych o jednom převodníku věděl. Říkalo se tomu [url=https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Logaritmické_prav%C3%ADtko]logaritmické pravítko[/url].

#9 Příspěvek od **Achab** » 06 srp 2016, 14:43

S "Logárem" jsme počítali na SŠ ještě počátkem 80-tých let ale jenom tak pár hodin na seznámení. V osnovách to bylo už spíš ze setrvačnosti. Logaritmické tabulky se ovšem používaly běžně a kalkulačky jsme na rozdíl od ZŠ měli povolené.

Logaritmické pravítko bude jistě znát dost lidí ze školy ale v praxi ho už asi používal málokdo. Osobně si základy počítání s tímto nástrojem vybavuju jenom mlhavě - nejspíš hned po škole to upadlo v zapomnění...

#10 Příspěvek od **Hill** » 06 srp 2016, 15:16

Teda, hledat na netu kalkulátor na každou primitivní ptákovinu, to už opravdu nezakládá mnoho důvodů k optimismu, kam se to vzdělání u nás řítí, jo, právě tím směrem, aby se to rýmovalo...
Takže si dovolím OT:
my jsme nic lepšího, než logaritmické pravítko, s dostatečnou přesností neměli. A, když jsme potřebovali přesnost vyšší, zbývaly jen Valouchovy logaritmické tabulky nebo násobit a dělit ručně. U goniometrických funkcí to (až na pár vybraných úhlů) bez tabulek nešlo tak jako tak.
Kalkulačky s více funkcemi se musely pašovat ze Západu, u nás byly jen pro podniky a úřady a jejich cena je řadila mezi základní prostředky s podpisovou dobou 10 let. První kapesní Sharp s technickými funkcemi, který uměl zadávat čísla i s předponami od piko po Terra, se takto ve firmách objevil někdy kolem roku 1976, v roce 1983 už byly v papírnictvích k mání "vědecké" kalkulátory s LCD, na knoflíkové baterky s několikaletou výdrží, za třetinu až čtvrtinu měsíční výplaty, zatímco programovatelné kalkulátory, o nichž jsme roky předtím snili bez šance se k nim dostat, začaly odpočítávat svůj konec dřív, než se stihly u nás rozšířit. Vytlačily je mikropočítače jakkoli dovezené, ba i několik tuzemských.

#11 Příspěvek od **Bernard** » 06 srp 2016, 16:05

Do školy jsme nosili 30 cm logára, vhodná k nošení v aktovkách. V NASA používali 40 cm logára, nechávali si je asi v práci. A osvědčily se i pro lety na měsíc.
Před lety pár kolegů bylo na nějaké konferenci v zahraničí. Na místě zjistili, že mají noutbuky nejlepší ze všech. A Američani, kteří přednášeli, měli asi nejzaostalejší techniku. A nejnovější poznatky.

#12 Příspěvek od **EKKAR** » 06 srp 2016, 16:40

NEprogramovatelná "vědecká" kalkulačka (Scietific calculator) SHARP EL-514 na 2xAA stála v roce 1982-3 v prodejně TUZEX v Olomouci 250TK neboli "bonů"... Při běžný nákupce 5,- až 5,50Kčc za "bon" od známýho nebo přímo v okolí Tuzexu od veksláka to byla v tý době víc než polovička běžnýho měsíčního průměrnýho platu ... Funkčně velice obdobnou kalkulačku KARCE KC-153 jsem dostal grátis zhruba před 8-10 lety (už si přesně nepamatuju kdy to bylo) jako nefungující od člověka, nadávajícího na takovej krám, co stál celý 4 stovky a stejně nefunguje - přitom stačilo vyměnit napájecí článek za dvacku a kalkulačka funguje. No a dceři jsem kupoval předloni v rámci příprav do prváku na střední další funkčně obdobnej typ - tentokrát jde o SENCOR SEC-195 a stála mě v místním papírnictví celejch 185,- Kč ... A mimochodem, ta Sharpka "pětsetčtrnáctka" mi šlape dodnes ...

xsc · #13 Příspěvek od **xsc** » 06 srp 2016, 17:51

Sharp EL-514 mi funguje taky. Táta měl starší EL-503 a ta asi po 20 letech zdechla. Jinak mám i ruský Elorg-71, který se tady objevil někdy v půlce 80. let. Ten funguje taky, ale musím s ním na světlo, solární článek moc šťávy nedává a nemá rád zářivky. Klávesnice byla ovšem mizerná už v době nákupu, takže složitější výpočty byly za trest.

#14 Příspěvek od **Achab** » 06 srp 2016, 18:31

Za mě těch kalkulaček mezi študákama moc nebylo, sám jsem měl vypůjčený nějaký Sharp.
Ale i některé podniky zaváděly kalkulačky pomalu. U prvního zaměstnavatele sice už měli centrální výpočetní středisko ale leckde ještě přežívaly mechanické sčítačky "Ascot" a "Nisa". Dokonce i vedoucí provozu měl jako jeden z mála "elektronizovaných" pouze nějakou stolní "kupeckou" kalkulačku s tiskem na papír.

#15 Příspěvek od **Hill** » 06 srp 2016, 18:42

Taky bych mohl vyjmenovat kalkulačky vpravdě legendární, třeba zrovna Sharp EL-5801, která sice byla pažravá kvůli zelenému itronovému displeji, ale pár hodin na akumulátory vydržela a nabíječka byla v ceně, Piratronku z roku 1983 s finančníckými funkcemi, v níž jsem baterky měnil po 10 letech, a technickou irskou za tisícovku Kčs z téhož roku, ve které vydržely baterky ještě déle...

Ale proč jsem vstoupil do této diskuse, která s kapesními kalkulačkami neměla původně nic společného:
mechanik, který si neumí z rozměru a otáček spočítat obvodovou rychlost tužkou na papíře, nedával na základce pozor. Ať zapomene na sváření a jde zametat ulice, tam snad žádnou kalkulačku potřebovat nebude.
Na druhou stranu: obvod kruhu se dnes učí AŽ v 8. třídě.
Kdo vyšel v sedmičce, už se to ve škole těžko mohl dovědět, ale musí se to doučit dřív, než to bude potřebovat.