RTF Corona, oprava výhybky
Moderátor: Moderátoři
RTF Corona, oprava výhybky
- Přílohy
-
RTF_Crossover.gif- (35.09 KiB) Staženo 248 x
Corony také mám, ale už mnoho let je nepoužívám. Pokud je vyhrabu, tak sem pro zajímavost napíšu, jak dopadlo měření oněch letitých elytů ve výhybce.
konosuke píše:tak zkusmo přehoď mezi sebou oba mitteltönery (střeďáky) a lokalizuješ event. vadný díl, vyhybka nebo reprák
růžový elyt 200 μF/35V je Tesla, byl asi měněný což se mimochodem doporučuje
Konkrétně ta červená Tesla bude mít minimálně 250uF i po těch letech..
kOhm: vybledlá membrána se řeší koupí tuše na rysy v papírnictví. Štětečkem od vodovek se membrána natře a opět pak vypadá k světu.
Sami měli málo, navíc dostat to přes hranice bylo přinejmenším o pokutu a zabavení - buď marek cestou tam, nebo zboží cestou zpět: na denní útratu bylo povoleno 80 DEM, tedy 250 Kčs. Kontroly na hranicích byly a navíc se muselo vyplňovat celní prohlášení, do pasu či turistické výjezdní doložky každý dostal razítko s datem, aby bylo jasné, jak dlouho tam pobyl. Za legálně směněné peníze se to tedy koupit nedalo. A na tak dlouho, aby se dalo uškudlit třeba na pár slušnějších bedýnek (tyto třípásmovky stály pár asi tak 850 DEM a víc, to byla v NDR průměrná výplata ještě v osmdesátých letech) tam snad nejezdili ani montéři.
Vzpomínám, jak jsem jednou z Lipska vezl 5 metrů světlovodného kabelu Grinifil, a musel dokladovat, že metr stojí 8,50 DEM, a že jsem se do limitu vešel, stejně si to šli ověřit, jestli cena souhlasí a jestli se to smí vyvážet... ještě mám kousek schovaný.
Mimoto existovaly průběžně doplňované seznamy, co není dovoleno ze země vyvážet, bez ohledu na to, jestli se to vešlo do povolené útraty na osobu a den, protože trh, na němž byl všeho nedostatek, se přece musel chránit. Odhaduji, že polovina RFT výrobků se dostala do našich obchodů, ostatní modely byly adrenalinová záležitost, jak tam dostat peníze a jak s tou krabicí zpět.
Takže vlastně legálně nešlo převážet téměř nic, proto se tak málo vozila elektronika, daleko víc ale dětské botičky a prášky na praní (po jednom zdražení za strejdy Gustíka až sedmkrát levnější, než u nás; prášky na praní byly asi tak stejně drahé, ale v tom roce 1983 je nebylo po většině území tehdejší ČSSR kde koupit, snad jen z Západočeském kraji byly někdy i na pultech) a boty, ty byly nejčastěji zabaveným zbožím na hranicích.
Kurňa, já jsem OT! Omlouvám se....
