xsc píše:Některé švýcarské banky to dělaly už hodně dávno, nezávisle na krizi. Platilo se prostě za spolehlivost a diskrétnost. Což ale není případ záporných úroků v současnosti.Celeron píše:Tak jsem dnes zachytil zprávu, že se brzo bude platit poplatek formou zápornýho úroku za peníze uložený v bance. Prý to má být donucovací prostředek aby se volný finance vkládaly do dalšího rozvoje ekonomiky....
Správně: ve švýcarských bankách ale bylo možné vybrat vklady najednou. Jak to měly zařízené, nevím, ale mohly vyplatit všechno a všem. Také nevím, jestli to platí ještě dnes. Ostatním bankám stačí, aby jejich klienti / věřitelé ztratili důvěru a vyrazili do nich své vklady vybrat. Některá jich vyplatí čtvrtinu, některá procento, a jsou na suchu.
Banka se položí, ale majitelům se nic nestane, ti mají už nasyslíno jinde, třeba právě v těch Švýcarech. Pár zaměstnanců si najde práci jinde, klienti zůstanou bez peněz, na většinu drobných středatelů prostě nezbude.
Po celém světě totiž už dávno banky ty vklady v trezorech nemají, jen nějaký malý podíl hotovosti. Tio není moc volných financí, proto půjčují peníze, které vlastně nemají, natož kryté zlatem, jsou to jen jedničky a nuly běhající v nějaké síti. Banky vydělávají peníze formou úroků z půjček a hypoték. A propadlých zástav, ale to bývá poněkud riskantní záležitost - často nemovitost není prodejná za cenu, která by pokryla výši dluhu. A, když navíc neslouží, neudržuje se a dál ztrácí cenu.
Nějak se nám ten svět zvrhává: když si půjčím já, musím platit kladné úroky. Proč by banka měla přestat s placením téhož, když uložením volného oběživa půjčuju já bance, potažmo jí dávám možnost můj vklad půjčit někomu jinému a mám tedy na kladný úrok právo já jako věřitel?
Nemám ekonomické vzdělání, tak se ptám: kam mizí ty úroky?
A máte někdo nápad, jak z toho ven?
