B115 vibrace asi motoru
Moderátor: Moderátoři
B115 vibrace asi motoru
nahraval jsem na tesla b115 a nahle zvuk z akordeonu zni jako ubrečené mimino takový zvláštní chvění ale motor a vše jsem promazal mám náhradní motor pro b116 a b73 mohu je použít nebo je vůbec zavada v motoru?
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Brzdy se rozkmitávaly u prvních B70 a B90, kde byl použit provázek. U novějšího provedení s filcovým páskem jsem se s tím nesetkal. A seřídit ty brzdy při troše trpělivosti samozřejmě jdou.
Nejprve očisti válcové plochy unášečů, po kterých kloužou filcové pásky, nesmí tam být prach, ani žádné nánosy. Potom seřiď brzdy podle návodu, který sem dal masar. Zkontroluj stav přítlačné kladky, jak píše xsc. A ještě bych se podíval i na tah přivíjecí spojky. Nadměrně velký může rovněž dělat problémy.
Porucha hnacího elektromotoru by se projevila spíše snížením rychlosti posuvu pásku. Řemínky vytahané nejsou?
Nejprve očisti válcové plochy unášečů, po kterých kloužou filcové pásky, nesmí tam být prach, ani žádné nánosy. Potom seřiď brzdy podle návodu, který sem dal masar. Zkontroluj stav přítlačné kladky, jak píše xsc. A ještě bych se podíval i na tah přivíjecí spojky. Nadměrně velký může rovněž dělat problémy.
Porucha hnacího elektromotoru by se projevila spíše snížením rychlosti posuvu pásku. Řemínky vytahané nejsou?
B 700 už taky měla pásy a seřídit jdou jen v případě nových či jen lehce jetých komponentů . U starých prostě a jednoduše nejdou . Dojde k degracím povrchů jak přivíjecí spojky , tak dráhy kudy utíká po unašeči . Poškození dráhy odvíjecího unašeče , kde brzdí pásek . Dojde k probroušení jak sloupků , tak čepů . Odrhlý pásek je podobný šmirgl . Je toho u jetého stroje přehršel . No a 30let stará guma a plast též vyvedou svoje .. Ale kdo chce kam , pomožme mu tam .
Ty brzdy jsou konstrukčně špatné. U B116 se možnost kmitání neodstranila, ale pouze úpravou materiálu pásku, místo plastu kovový pásek, který nepruží, filce na pásku a materiálu unašeče zmenšila. A oblast kmitání posunula mimo oblast nadstavení tahu brzd pro běžné pásky.
Závada, pokud je v tom, se dá snadno identifikovat tím, že se magnetofon pustí bez krytu, pokud brzda kmitá, je to jasně vidět.
Nápravu momentálně vidím pouze v pečlivém vyčištění povrchu unašeče a filce pásku od prachu a nečistot. případně výměně pásku za nový s neopotřebovaným filcem, pokud se ještě dá sehnat. Případně kovový pásek zkusit trochu vytvarovat.
Pokud brzdy nekmitají, tak je příčina jinde.
Napadá mě možnost moc drsné . poškozené gumy přítlačné kladky nebo v elektronice rozkmitání něčeho na kmitočtu jednotek herz a modulace zvuku tím napětím. Nejspíš vlivem zestárnutáí a vyschnuté nějakého elektrolytu.
Závada, pokud je v tom, se dá snadno identifikovat tím, že se magnetofon pustí bez krytu, pokud brzda kmitá, je to jasně vidět.
Nápravu momentálně vidím pouze v pečlivém vyčištění povrchu unašeče a filce pásku od prachu a nečistot. případně výměně pásku za nový s neopotřebovaným filcem, pokud se ještě dá sehnat. Případně kovový pásek zkusit trochu vytvarovat.
Pokud brzdy nekmitají, tak je příčina jinde.
Napadá mě možnost moc drsné . poškozené gumy přítlačné kladky nebo v elektronice rozkmitání něčeho na kmitočtu jednotek herz a modulace zvuku tím napětím. Nejspíš vlivem zestárnutáí a vyschnuté nějakého elektrolytu.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
BOBO:
Pravdou je, že B700 i B117, které jsem seřizoval, moc ojeté nebyly. Ale čepy na brzdových pákách jdou povolit a pootočit vyjetou část mimo dosah pásku. To samé jde udělat i s válečkem v hlavních vodicích sloupcích. Nejde nic udělat jen s čepy v přítlačném vozíku, ten je potřeba při nadměrném opotřebení vyměnit. Ostatní Tebou jmenované závady lze zmírnit vyčištěním, případně opatrným zaleštěním příslušných ploch. Otázkou je, jak dlouho to vydrží.
Radim:
Kmitání brzdy není vždy vidět, pokud je kmitočet dostatečně velký a amplituda dostatečně malá. Vibrace jsou však bezpečně cítit při přiložení prstu k levému kolíku. Jinak souhlas. Zlatá řada B4, tam se nic takového nevyskytuje.
Pravdou je, že B700 i B117, které jsem seřizoval, moc ojeté nebyly. Ale čepy na brzdových pákách jdou povolit a pootočit vyjetou část mimo dosah pásku. To samé jde udělat i s válečkem v hlavních vodicích sloupcích. Nejde nic udělat jen s čepy v přítlačném vozíku, ten je potřeba při nadměrném opotřebení vyměnit. Ostatní Tebou jmenované závady lze zmírnit vyčištěním, případně opatrným zaleštěním příslušných ploch. Otázkou je, jak dlouho to vydrží.
Radim:
Kmitání brzdy není vždy vidět, pokud je kmitočet dostatečně velký a amplituda dostatečně malá. Vibrace jsou však bezpečně cítit při přiložení prstu k levému kolíku. Jinak souhlas. Zlatá řada B4, tam se nic takového nevyskytuje.
Ten filc se někdy nepodaří vyčistit beze zbytku, částečky prachu jsou hluboko a neodstranitelné.
Nejčastěji pomohlo odstranit původní filc z brzdového pásku a chemoprenem přilepit nový (dal se koupit v Řempu nebo v prodejnách textilu, asi 1 mm silný).
Tento problém měly i firmy světových jmen, naopak konstrukce z Tesly byla chválená za to, že se rozkmitávala tak pozdě a tak málo. U Telefunkenů to začalo už v roce 1964 řadou M300 (a ten měl místo pásku jen tuhou kyvnou páku se špalíkem) a říkali tomu "cena za cívky svisle". Uher i Braun přiznali, že u jednomotorových strojů to vlastně nikdy spolehlivě nechodilo, atd....
Nejčastěji pomohlo odstranit původní filc z brzdového pásku a chemoprenem přilepit nový (dal se koupit v Řempu nebo v prodejnách textilu, asi 1 mm silný).
Tento problém měly i firmy světových jmen, naopak konstrukce z Tesly byla chválená za to, že se rozkmitávala tak pozdě a tak málo. U Telefunkenů to začalo už v roce 1964 řadou M300 (a ten měl místo pásku jen tuhou kyvnou páku se špalíkem) a říkali tomu "cena za cívky svisle". Uher i Braun přiznali, že u jednomotorových strojů to vlastně nikdy spolehlivě nechodilo, atd....
A zlatá B5.
Tam je přibržďování při přehrávání jen tíhou pásku a třením filce jedna věc, rázová spojka nastavitelná přestavěním pérka v unašeči druhá věc a brzda pro zastavení třetí věc.
všechny navzájem absolutně oddělené a samostatně regulovatelné či nastavitelné.
Na rozdíl od těch páskových brzd, kde se nastavením jednoho spolehlivě rozšteluje ostatní a proto to nejde nastavit jinak než na kompromis. A kde pokud má brzda při zastavování aspoň trošku rozumně fungovat, neobejde se zastavení pásku bez bez docela výrazné špičky v tahu pásku, zvláště u cívek 18.
Tam je přibržďování při přehrávání jen tíhou pásku a třením filce jedna věc, rázová spojka nastavitelná přestavěním pérka v unašeči druhá věc a brzda pro zastavení třetí věc.
všechny navzájem absolutně oddělené a samostatně regulovatelné či nastavitelné.
Na rozdíl od těch páskových brzd, kde se nastavením jednoho spolehlivě rozšteluje ostatní a proto to nejde nastavit jinak než na kompromis. A kde pokud má brzda při zastavování aspoň trošku rozumně fungovat, neobejde se zastavení pásku bez bez docela výrazné špičky v tahu pásku, zvláště u cívek 18.
B5 byl můj 1. a poslední "magič", koupený od maminky. Nepřežil můj "upgrade" na B100, který jsem nedokončil a jehož vrak zůstal někde na půdě. Ikdyž mě to dnes mrzí, tehdy jsem si jeho mechanických vlastností nevážil. Převíjení bylo (vzhledem k možným 18cm cívkám) pomalé a hodně závislé na nastavení přítlaků převíjecího kola. Převíjení vzad muselo překonávat i tah přivíjecí spojky. Z tohoto pohledu příliš "zlatá" nebyla (zlatější byla B4) a také nelze srovnávat s požadavky na svislý provoz, kvůli kterým vznikly popisované problémy B70.
Podle mého názoru, jako "zlaté" bych označil magnetofony řady B4 s jejich sofistikovaným tlačítkovým ovládáním, výborně "skloubenou" mechanickou konstrukci s elektrickou částí, výborný design a nakonec i elektrické obvodové řešení, přestože byly použity ještě germaniové tranzistory. Křemík v B5 byl jedním z mála pozitiv této řady.
Podle mého názoru, jako "zlaté" bych označil magnetofony řady B4 s jejich sofistikovaným tlačítkovým ovládáním, výborně "skloubenou" mechanickou konstrukci s elektrickou částí, výborný design a nakonec i elektrické obvodové řešení, přestože byly použity ještě germaniové tranzistory. Křemík v B5 byl jedním z mála pozitiv této řady.
K B4 jsem se dostal až v 80 letech ve studentském radiu, kdy jsem získal i právo je rozšroubovat a opravovavt, ale už byly po cca 6 letém provozu v hodně špatném stavu nebo jsem neměl čas, moc jsem do nich nevrtal.
B5 , konkrétně B58 jsem používal skoro 15 let a s mechanikou úplně bez problémů. Motor bylo nutné jednou za čas kombinačkami a klíčem desítkou rozebrat a do ložisek dát novou vazelinu, protože to díky vysoké teplotě motoru vysychalo a přítlačné kolečka na převíjení jsem mazal pastou na řemeny, takže při trošce seřízení převíjení nikdy neprokluzovalo a převíjelo to perfektně i cívky osmnáctky. S tou výhradou, že trvalo pár sekund, než motor ty cívky roztočil. Až na to, že to potřebovalo vodorovnou polohu, byla to jinak geniálně prostá mechanika, kde se téměř nemělo co pokazit a zároveň vysoce kvalitní.
A jelikož tam byla ta rázová spojka, mohl jsem si tam dovolit bez poškození pásku roztáčet a zastavovat převíjení i pásku s trojnásobnou hrací dobou TP18 na cívce 18. Ten měl tloušťku jen nějak 18 mikronů a na tu cívku se ho vešlo víc než kilometr, 1080 metrů, což při 9 rychlosti znamenalo na jednu stopu 3 hodiny záznamu. A při rychlosti 4 na B 58 se na jednu cívku dalo nahrát celkem 24 hodin záznamu.
Na novějších magnetofonech s páskovými brzdami by se pásek s trojnásobnou hrací dobou na cívce 18 při převíjení a zastavování během půl hodiny zničil nebo rovnou přetrhal.
B5 , konkrétně B58 jsem používal skoro 15 let a s mechanikou úplně bez problémů. Motor bylo nutné jednou za čas kombinačkami a klíčem desítkou rozebrat a do ložisek dát novou vazelinu, protože to díky vysoké teplotě motoru vysychalo a přítlačné kolečka na převíjení jsem mazal pastou na řemeny, takže při trošce seřízení převíjení nikdy neprokluzovalo a převíjelo to perfektně i cívky osmnáctky. S tou výhradou, že trvalo pár sekund, než motor ty cívky roztočil. Až na to, že to potřebovalo vodorovnou polohu, byla to jinak geniálně prostá mechanika, kde se téměř nemělo co pokazit a zároveň vysoce kvalitní.
A jelikož tam byla ta rázová spojka, mohl jsem si tam dovolit bez poškození pásku roztáčet a zastavovat převíjení i pásku s trojnásobnou hrací dobou TP18 na cívce 18. Ten měl tloušťku jen nějak 18 mikronů a na tu cívku se ho vešlo víc než kilometr, 1080 metrů, což při 9 rychlosti znamenalo na jednu stopu 3 hodiny záznamu. A při rychlosti 4 na B 58 se na jednu cívku dalo nahrát celkem 24 hodin záznamu.
Na novějších magnetofonech s páskovými brzdami by se pásek s trojnásobnou hrací dobou na cívce 18 při převíjení a zastavování během půl hodiny zničil nebo rovnou přetrhal.
Naposledy upravil(a) Radim dne 24 srp 2016, 06:58, celkem upraveno 1 x.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Pásku TP 18 bylo na cívce "18" 1080 m. Na devítku hrál 180 min a na čtyřku 360 min. Takže na devítku při mono záznamu celkem 12 hodin a na čtyřku celý den.
Byly ve své době pásky typu TP 18 nějak masověji rozšířeny? Nikdy se mi žádný do ruky nedostal.
Ale zpět k těm magnetofonům. Řadu B4 považuji taky za nejpovedenější a je u mě i nejvíce rozšířena- B4, B400 a B444 po dvou kusech a B47 v jednom kuse. Navzdory již značnému stáří a u některých i opotřebení pořád spolehlivě fungují.
Z řady B5 mám B54, B57 a B588. Kromě vrkajících motorků a ve srovnání s řadou B4 ne úplně dokonalých výlisků horních panelů si taky nemám na co stěžovat. B57 považuji za vůbec nejlepší přístroj z této řady, ostatní přístroje této řady jsou poplatné koncepci levného magnetofonu pro co nejširší okruh zájemců.
Z těch "nejnovějších" mám B70, B700 a B117. Neříkám, že jsou špatné, ale u B70 zlobí provázkové brzdy, u B700 je zdeformovaný zinkalový setrvačník (v reprodukci to poznat není) a u všech bývá po delší době nečinnosti problém s přivíjecí spojkou- obě části se k sobě "slepí" a prokluz se pak děje mezi obložením a unášečem.
Byly ve své době pásky typu TP 18 nějak masověji rozšířeny? Nikdy se mi žádný do ruky nedostal.
Ale zpět k těm magnetofonům. Řadu B4 považuji taky za nejpovedenější a je u mě i nejvíce rozšířena- B4, B400 a B444 po dvou kusech a B47 v jednom kuse. Navzdory již značnému stáří a u některých i opotřebení pořád spolehlivě fungují.
Z řady B5 mám B54, B57 a B588. Kromě vrkajících motorků a ve srovnání s řadou B4 ne úplně dokonalých výlisků horních panelů si taky nemám na co stěžovat. B57 považuji za vůbec nejlepší přístroj z této řady, ostatní přístroje této řady jsou poplatné koncepci levného magnetofonu pro co nejširší okruh zájemců.
Z těch "nejnovějších" mám B70, B700 a B117. Neříkám, že jsou špatné, ale u B70 zlobí provázkové brzdy, u B700 je zdeformovaný zinkalový setrvačník (v reprodukci to poznat není) a u všech bývá po delší době nečinnosti problém s přivíjecí spojkou- obě části se k sobě "slepí" a prokluz se pak děje mezi obložením a unášečem.