Duvsan: Pokud Gentoo budeš chtít používat jako kovanej gentooista, budeš muset software sestavovat ze zdrojáků. Sice tím kolikrát získáš na rychlosti (když už, tak jen pár procent), na druhou stranu je v tomhle režimu energetická i časová bilance systému vskutku nepříznivá - rozbalení a instalace binárního balíku trvá zlomek vteřiny, při nejhorším pár desítek vteřin, ale kompilace může trvat sice taky zlomek vteřiny, ale i desítky minut, při větší systémový aktualizaci i desítky hodin, kdy CPU jede naplno a podle toho i žere. A taky je to dost náročný na diskovej prostor. Ale tohle umí i Debian a vlastně jakejkoliv jinej systém.
Je tam ovšem možnost instlalace/aktualizace pomocí softwarovejch balíků, ale tím smažeš spoustu rozdílů mezi Gentoo a jinejma distrama.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Taky jsem nadával na systemd, ale pomalu si to sedá a už jsem si zvykl. Ono to je možná i tím, že se si s tím novější distra víc rozumí (loni to bylo horší). Je sice nutné si pár věcí upravit dle starých zvyklostí, ale tolik času to nezabere. Samozřejmě to je poplatné tomu, co potřebuju a hlavně používám novější HW, takže pro někoho to může být stále skličující.
Dvě stránky flamu a nikdo mi tu neodpověděl na původní dotaz (Arch vs Debian).
Momentálně se přikláním k Debianu.
Jinak cílovým hardwarem jsem myslel od lehké implementace bez GUI na 32b ARMový mikrokontroléry (takže jenom vstup, výstup přes terminál) po molochy s FPGAčkama/SoC (s hw procesory) s nějakým grafickým výstupem.
U některých kolegů jsem viděl jak kódí na něčem postavené na vimu. Využívaj drivery přímo napsaný pro určitý hw v těch cílových embedded zařízení. Stále si říkám, jestli sem neměl místo elektro/sdělovačky jít studovat IT obor
ja pouzivam doma Arch a pouzival som predtym ubuntu (v praci). V zasade vsetko ide aj tam aj tam. Na ubuntu som si tiez vsetko instaloval apt-get install z command lajny (aj ked ubuntu to ide aj cez UI). A na archu zas pacman .. Aj ked arch je ovela viac "command lajn depend". Tak ked ti nevadi trocha sa povrtat v nejakych konfigurakoch a command lajna, kludne Arch Mam tam Eagle, aj nejake simple prostredie na C, C++ (nie eclipse , gcc, avr-gcc, libre office.. skratka vsetko co potrebujem, co nemam dointalujem "pacman ...."
Zalezi od zvyku. Ja som si zvykol na editor joe, takze programujem v nom. vim viem akurat tak ukoncit (odporucam sa naucit aspon to ).
Problem vsetkych IDE je, ze su to molochy a nie su vhodne na vsetko. Ked potrebujem editovat nejake konfiguraky, potom nieco v C++/Qt, potom nieco v C do kernelu a inokedy zase v PHP, tak mi IDE nijako nepomoze.
Na editaci zdrojáků jak ve winech tak v linuxech používám sublime text. Co se týče výpínání vimu, tak jsem měl uplně stejný problém Problém je, že pro čistě terminálový přístup je asi potřeba ten vim ovládat...
IDE nemusí být nutně moloch, ale nepřijde mi zrovna časově efektivní psát si ručně makefile při každé změně zdrojáků, flagy kompilátoru, nastavení linkeru...v IDE si to prostě všechno poklikám a mám to
Makefile jsem si naposledy ručně psal u 8bitových AVRrek. Teď s 32bitovými molochy od různých platforem jsem rád za fungující IDE.
Naposledy upravil(a) Wolfik dne 12 zář 2016, 14:26, celkem upraveno 1 x.
Vystačím si s textovým editorem, co zvýrazňuje syntaxi, párový znaky (závorky, uvozovky,...) a umí hledat v textu. IDE nepotřebuju.
Ve VIMu něco umím, ale je to na můj vkus příliš spartánskej editor.
Kdo není ve dvaceti levičák, nemá srdce,
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
Nechce se mi plýtvat silami, ale jasně napsal o lehkých implementacích pro ARM + FPGA/SoC aj., ale možná ho nakonec donutíš rozpitvat ten OpenWRT, který je stěžejně pro Mips, Mipsel, kde ARM je jen okrajově.