Hill píše:V této souvislosti panuje pověra, že feritová hlava má užší štěrbinu. Některá má stejnou, jako permalloyová, ale u ní je riskantní používat funkci CUE, tedy připoslech během rychloposuvu, protože třením se oblast štěrbiny ohřívá - materiál ve štěrbině vede teplo jinak rychle, než ferit, dochází k pnutí a okraje štěrbiny se vyštipují. To mu předcházeli výrobci feritových hlav tím, že čela lepili sklem (Glass Bonded Heads). Ty se sice tak snadno neštípou, ale dochází k migraci skla do feritu a jeho degradaci, takže efektivní šířka štěrbiny vzroste asi o 30%. Čili feritová hlava má své výhody, ale konstruktéři se museli poprat s jinými potížemi.
Hm, že by za těmi dropouty byl odposlech při rychlém převíjení při feritových hlavách?
Ten se tehdy ve studentském radiu, odkud mám ty zkušenosti, používal hodně.
Já jsem dokonce některé pásky, když se jednalo o důležitou věc, třeba nahrávání, kvůli dropoutům rovnou dával na B73, nebo někdy dokonce hodně staré pásky na svou soukromou B 700 nebo na B 58 s hlavou ANP 935, kde díky přítlačnému polštářku byla ta odolnost poti nečistotám možná ještě větší než u B73.
Dokonce některé tvrzené hlavy na B116 měly na pohled štěrbinu znatelně větší než měkká hlava na B73 nebo než ANP935. Že by tam byly ty vyštípané okraje?