Srafovani rozlite medi

Zpráva

#16 Příspěvek od **Sendyx** » 23 zář 2016, 20:11

Nebyl to bakelit, ale tvrzený papír. Dederoni měli světlý, relativně měkký a dobře vrtatelný, zatímco Blava dělala humus, který nešel stříhat, byl křehký, lámal se a dost často se choval jako tvě tvrdé vrstvy s mezivrstvou měkčí, takže při vrtání někdy odprskávaly plochy velikosti pětihaléře.

Asi jste nikdo nezažili socialistickou vlnu a fluxy, a pochopitelně "kvalitní" vsázku do vlny. Velká plocha bez masky by se pokryla možná i několikamilimetrovou vrstvou cínu a krápníů. Známý trávil měsíc na brigádě na kontrole desek z malovýroby po pájení. Běžně bylo tak 5-10% spojů na deskách špatných, jak to slintalo. Velká plocha by nedopadla vůbec dobře.

ZdenekHQ · #17 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 zář 2016, 16:00

To chceš říct, že to tmavě hnědý, co se při vrtání chovalo přesně, jak popisuješ, a měď se odloupla už po dotyku páječky byl tvrzený papír?

Já jsem se tomu vyhýbal, ale pár kousků jsem jako kluk v ruce měl a byla to katastrofa.

#18 Příspěvek od **forbidden** » 25 zář 2016, 16:12

Jasněže papír, cuprexkart se tomu říkalo. Taky to pamatuju, moje první neúspěšný pokusy o DPS. Zaprvé jsem měl jen ten cuprexkart od jednoho známýho z fabiky a zadruhé jsem leptal v HCl s peroxidem. Takže když už se mi náhodou nějaká deska povedla neodleptat celá, tak ještě nebylo vyhráno, cestičky se fakt odlepovaly i po fouknutí.
Pak jsem přešel na metodu dělících čar, celou desku jsem pokryl barvou na kůži a ostrým nožíkem nadělal mezery. To už vydrželo i HCl i pájení.

#19 Příspěvek od **EKKAR** » 25 zář 2016, 16:12

Jo, byl to v podstatě ten samej matroš, jako UMAKART - plátovanej mědí se jmenoval CUPREXKART (někdy cuprexcart). Byl lacinější než CUPREXTIT dělanej z laminovanýho skelnýho vlákna a měl proti němu tu výhodu, že díry se nemusely vrtat, ale šly v poměrně jednoduchým přípravku RAZIT - doslova se do něj nástrojem podobným jehle do šicího stroje (ale se zabroušenou čelní plochou) prostřihovaly otvory na součástky!!! Ale jeho nevýhodou byla právě ta neudržitelnost spojů na desce - často vydržely odpájení poškozený součástky, ale při pokusu o zapájení nový se ploška odloupla, ale ještě častější bylo, že se "pad" kolem díry odloupnul už při odpájení ... Pak nezbylo než mastit všelijaký náhradní řešení se smyčkou tenkýho drátku omotanou kolem vývodu součástky a kapičkou cínu přichycenou na zbytek spojový cesty nebo s odstřižkem vývodu, položeným na desku kolem vývodu součástky ... A nepoužívali jo jen dederóni - specialisti na tenhle šmejd byli Rusi a ani naší Tesle se cuprexkart nevyhnul ...

#20 Příspěvek od **Achab** » 25 zář 2016, 16:13

Tady ty bakelitové DPS nabízeli - ale na fotce to na bakelit moc nevypadá...

#21 Příspěvek od **EKKAR** » 25 zář 2016, 16:17

On to NENÍ BAKELIT - ale je to BAKELIZOVANEJ PAPÍR = obyčejnej trošku savej papír bez klihu a křídy nasycenej bakelitovým roztokem a vytvrzenej za tepla a tlaku. Jak jsem tak na to koukal, je to přesně ten matroš, ze kterýho bejvaly desky v těch tisícovkách "čínskejch jezevčíků" a další číňanský produkce spotřebky. Jedno zapájení vlnou to snese, druhý když je člověk opatrnej, tak s trochou štěstí taky - a při dalším pokusu to učuní PÁPÁ ... a odloupne se.

ZdenekHQ · #22 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 zář 2016, 16:25

Ale tenhle matroš má trošku jinou strukturu, než ta hrůza, co jsem chtěl kdysi používat jako plošný spoj. Znám to i ze starých TV, láme se to jak břidlice, ale je to něco jinýho.

#23 Příspěvek od **Sendyx** » 25 zář 2016, 16:35

Československý cuprexkart měl tu měď přilepenou relativně dobře, tedy várka od várky to bylo různé, ale až takový průšvih to nebyl. Velký problém bylo ale dlouhodobé namáhání spojů třeba výkonovými odpory, to se ten spoj po nějaké době unavil. Další průšvih bylo, že se kroutil jako had, byl tvrdý a křehký.

Mnohem horší lepidlo měly některé materiály z CCCP, na některých bylo ledidlo snad jen místy. Mám pocit, že původní cuprextit byl na laminátu s bavlněným vláknem (pertinax, textit) a ten, co známe se skelnými vlákny, už byl označen jako Gumon Sxx.

ZdenekHQ · #24 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 zář 2016, 16:47

Cuprexkart to tenkrát určitě nebyl, díval jsem se na starý fotky. Ale po 30 letech těžko najdu ve sklepě něco, co mě přivádělo k šílenství svojí kvalitou. Možná jsem měl vážně nějakou CCCP vymoženost. Ono to i při vrtání smrdělo jak bakelit...

#25 Příspěvek od **Achab** » 25 zář 2016, 16:52

V některých stavebnicích ze SSSR byl spoj vyloženě z nějakého papundeklu, dalo se to ohnout v prstech. Na řezu byla přímo vidět "papírová" struktura. Ve stavebnicích Kyjev I-III už byl obdobný materiál jako kuprexkart a měď držela celkem obstojně.

To Sendyx: Kartit = Pertinax, Textit = Texgumoid.

#26 Příspěvek od **Sendyx** » 25 zář 2016, 17:00

Ale ten československý, tmavohnědý, při vrtání rudohnědý cuprexkart, opravdu smrděl při pálení nebo vrtání bakelitózně. Ještě tu cosi z toho mám.

ZdenekHQ · #27 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 25 zář 2016, 18:52

Tož dobrá, uznávám.

Radim · #28 Příspěvek od **Radim** » 27 zář 2016, 12:45

"Kuprexkartů" bylo strašně moc druhů, záleželo, jaký organický materiál, papír, lisovaná bavlna, měkké dřevo rozmělněné na vlákna až nějaké organické vláknité lisované odpady atd se na tu výrobu použily, konkrétně jakou pryskyřicí se to nasáklo a jak kvalitně se to nakonec lisovalo.
Některé kuprexkarty byly lisované evidentně tak blbě, že uprostřed desky byly póry. Do kterých přirozeně při lisování nasákl leptací roztok a potom šel vymýt jen velmi špatně.
"bakelitový" smrad při vrtání a broušení kuprexkartu byl tehdy, pokud se použila na spojení fenolová pryskyřice, jinak se mohla použít epoxidová podobně jako u kuprextitu, ale i pryskyřice podstatně horší než ty fenolové.
Prostě byl to charakterem náhražkový materiál typu "Co dům dal"