Opravil som akurat Tesla Tenor. Vsetko funguje jak ma, len ma zarazilo ze ked pri zapojeni vidlice tak , ked mam na kostre fazu, je skoro plne sietove napatie(213V) na antene . Nie je to nebezpecne ? Ako toto riesite?
A samozrejme oddelovaci kondik bol meneny .
Dakujem
Peter
Bezpecnost univerzalnych prijimacov
Moderátor: Moderátoři
Osobně nahrazuji oddělovací kondenzátory vždy bezpečnostními X1 .Zde je to C1 a C2 - spoléhat se na funkci a bezpečnost těch starých foliáků bych
si netroufal,zvláště přijde-li do kontaktu s rádiem někdo jiný. Celkový součet kondů by neměl být větší než 10 nF, aby nebyla překročena přípustná velikost unikajícího proudu. Když se ti ty nové,většinou modré kondy nebudou líbit ,dají se vložit do futrálku z původních.
Oprava : jak píše kolega,používám keramické Y1 , ne X1 ,určené mezi
pracovní vodiče. Omlouvám se za chybu.
si netroufal,zvláště přijde-li do kontaktu s rádiem někdo jiný. Celkový součet kondů by neměl být větší než 10 nF, aby nebyla překročena přípustná velikost unikajícího proudu. Když se ti ty nové,většinou modré kondy nebudou líbit ,dají se vložit do futrálku z původních.
Oprava : jak píše kolega,používám keramické Y1 , ne X1 ,určené mezi
pracovní vodiče. Omlouvám se za chybu.
Naposledy upravil(a) Milan dne 23 říj 2016, 21:18, celkem upraveno 1 x.
Myslím, že tyto přístroje bývaly zabudovány do uzavřené skříňky z izolantu. Takže uživateli při obsluze přístroje žádné nebezpečí nehrozilo. Ta antenní (dokonce i zemnící) zdířka, byla k obvodům rádia připojena přes svitkový oddělovací kondík o jmenovitém napětí 1000V. Proto stačí prověřit stav těchto dvou kondíků, případně je vyměnit.
Jenom drobné upozornění pro Milana:
Neměl bys používat místo X1 raději Y1? Co na to ujo Google:
- Cituji jeden z prvních odkazů:
Class X capacitors are used in “across-the-line” applications where their failure would not lead to electric shock. Class X safety caps are used between the “live” wires carrying the incoming AC current. In this position, a capacitor failure should not cause any electrical shock hazards, rather, a capacitor failure “between-the-lines” would usually cause a fuse or circuit breaker to open.
Class Y capacitors are used in “line-to-ground” (line bypass) applications where their failure could lead to electric shock if a proper ground connection were lost. The failure of a “line-to-ground” capacitor would not open any safety fuse. In other words, the failure of a line bypass capacitor could create a 120 volt “hot” chassis that could give you a potentially fatal shock.
Neměl bys používat místo X1 raději Y1? Co na to ujo Google:
- Cituji jeden z prvních odkazů:
Class X capacitors are used in “across-the-line” applications where their failure would not lead to electric shock. Class X safety caps are used between the “live” wires carrying the incoming AC current. In this position, a capacitor failure should not cause any electrical shock hazards, rather, a capacitor failure “between-the-lines” would usually cause a fuse or circuit breaker to open.
Class Y capacitors are used in “line-to-ground” (line bypass) applications where their failure could lead to electric shock if a proper ground connection were lost. The failure of a “line-to-ground” capacitor would not open any safety fuse. In other words, the failure of a line bypass capacitor could create a 120 volt “hot” chassis that could give you a potentially fatal shock.
Otkundes píše:Myslím, že tyto přístroje bývaly zabudovány do uzavřené skříňky z izolantu. Takže uživateli při obsluze přístroje žádné nebezpečí nehrozilo. Ta antenní (dokonce i zemnící) zdířka, byla k obvodům rádia připojena přes svitkový oddělovací kondík o jmenovitém napětí 1000V. Proto stačí prověřit stav těchto dvou kondíků, případně je vyměnit.
Ano, ovšem...zrovna jak elektronkové TV bez síťového trafa a sériové žhavení,
nebezpečí kopance hrozilo leda opraváři amatérovi bez znalosti toho faktu.
Dyž sem se někdy šťoural v TV tak dycky doutvavkovou zkoušečkou zkontroloval či náhodou není fáze na kostře. Bohužel, zkoušečka ve trvaru šroubováku z tržnice za dvacku jednou selhala že tedy nesvítila ani ve fázové dírce zásuvky.
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
...až na to, že televize s tyristorovým rozkladem měly kostru galvanicky spojenou se sítí bez ohledu na to, jak byla zasunutá vidlice do zásuvky, protože můstkový usměrňovač...
Anténní konektor oddělený jak střed, tak plášť, kondenzátory 390 pF (jeden na signálovém, dva na zemním spoji), to dělá 4 MΩ do opletení a 8 MΩ do jádra, čili maximální zkratový proud na zem na anténním konektoru nepřesáhne efektivní hodnotu 100 µA.
Dnes by stačily kapacity i menší, v analogu se hojně využíval 1. TV kanál, na kterém představovaly ty tři kondíky (tentokrát dva paralelně, to celé v sérii se třetím a s anténou a vstupem) v cestě signálu reaktanci do 12 Ω. V pásmu VHF už měly jen 1,2 Ω.
Výstupy pro sluchátka a magnetofon oddělovalo jedno bezpečnostní nf trafíčko. Jinak nebylo přístupné dotyku nic, co by bylo vodivě spojené s kostrou přístroje.
V každém případě stejná pravidla platila i u přijímačů řady ---U, tedy nějaký ten rok po audionu Tenor Talismany, Vltava, Pionýr a další: zdířky pro anténu i pro uzemnění musely být od kostry oddělené kapacitami takové velikosti, aby případný dotyk člověku se zemí spojenému nebyl nebezpečný bez ohledu na polohu vidlice v zásuvce, ale frekvence od 150 kHz aby prošly reaktancí tak malou, aby byla vůči vstupní impedanci rádia zanedbatelná, ale nerozlaďovala ani netlumila nadměrně vstupní laděný obvod tím, že na něj příliš těsně naváže antény nejrůznějších vlastností (což by vadilo u superhetů, v audionu se to projevilo nanejvýše mírným posunem stupnice a jiným nastavením zpětné vazby, což posluchač stejně musel).
Anténní konektor oddělený jak střed, tak plášť, kondenzátory 390 pF (jeden na signálovém, dva na zemním spoji), to dělá 4 MΩ do opletení a 8 MΩ do jádra, čili maximální zkratový proud na zem na anténním konektoru nepřesáhne efektivní hodnotu 100 µA.
Dnes by stačily kapacity i menší, v analogu se hojně využíval 1. TV kanál, na kterém představovaly ty tři kondíky (tentokrát dva paralelně, to celé v sérii se třetím a s anténou a vstupem) v cestě signálu reaktanci do 12 Ω. V pásmu VHF už měly jen 1,2 Ω.
Výstupy pro sluchátka a magnetofon oddělovalo jedno bezpečnostní nf trafíčko. Jinak nebylo přístupné dotyku nic, co by bylo vodivě spojené s kostrou přístroje.
V každém případě stejná pravidla platila i u přijímačů řady ---U, tedy nějaký ten rok po audionu Tenor Talismany, Vltava, Pionýr a další: zdířky pro anténu i pro uzemnění musely být od kostry oddělené kapacitami takové velikosti, aby případný dotyk člověku se zemí spojenému nebyl nebezpečný bez ohledu na polohu vidlice v zásuvce, ale frekvence od 150 kHz aby prošly reaktancí tak malou, aby byla vůči vstupní impedanci rádia zanedbatelná, ale nerozlaďovala ani netlumila nadměrně vstupní laděný obvod tím, že na něj příliš těsně naváže antény nejrůznějších vlastností (což by vadilo u superhetů, v audionu se to projevilo nanejvýše mírným posunem stupnice a jiným nastavením zpětné vazby, což posluchač stejně musel).
Ještě tam bývaly senzory předvolby, což byla vlastně nejproblematičtější část - velká vodivá plocha určená k tomu, aby se jí člověk dotýkal, přitom oddělená jen odpory (1x zem + 8x vstup).Hill píše:Výstupy pro sluchátka a magnetofon oddělovalo jedno bezpečnostní nf trafíčko. Jinak nebylo přístupné dotyku nic, co by bylo vodivě spojené s kostrou přístroje.
Jo, a i tomu se pak konstruktéři vyhnuli použitím mikrotlačítek, ať už pro každou předvolbu jedno nebo pro krokování. Senzory měly jen 4272A Lipno až po Auroru 4275A a pak až 4279A Viktoria, z barevných jen Fatra Color, Color Univerzál, C110ST, C110STII (a odvozená C424).
Ostatní měly větší nebo menší tlačítka.
A nenechte se mýlit písmenem A v typovém označení u těchto modelů: sice to správně znamená, že tyto televize lze napájet pouze ze střídavé sítě, v žádném případě to ale neříká nic o spojení kostry se sítí.
Všechny tyto přijímače mají kostru se sítí spojenou stejně, jako přijímače univerzální, i když deklarují napájecí soustavu A, tedy stejné označení, jako přístroje s galvanicky odděleným chassis od sítě.
Ostatní měly větší nebo menší tlačítka.
A nenechte se mýlit písmenem A v typovém označení u těchto modelů: sice to správně znamená, že tyto televize lze napájet pouze ze střídavé sítě, v žádném případě to ale neříká nic o spojení kostry se sítí.
Všechny tyto přijímače mají kostru se sítí spojenou stejně, jako přijímače univerzální, i když deklarují napájecí soustavu A, tedy stejné označení, jako přístroje s galvanicky odděleným chassis od sítě.
Přijímačů univerzálů mám ve sbírce několik, takže abych nemusel stále bádat po otevření přijímače kde zrovna je fáze, tak mám na přívodech označené vidlice, abych je zasunul do zásuvky ve správné polaritě. Tak mám jistotu, že na chassis mám nulák. Chce to ovšem aby všechny zásuvky v domě měly fázi na správné straně a nepoužívat prodlužovačky.
Funguju s touto metodu už 50 let bez problémů. Pokud se mi kdysi dávno při opravách dostal do rukou nějaký cizí univerzál, tak jsem si ihned po prvním zapnutí rovněž polohu vidlice značil.
Funguju s touto metodu už 50 let bez problémů. Pokud se mi kdysi dávno při opravách dostal do rukou nějaký cizí univerzál, tak jsem si ihned po prvním zapnutí rovněž polohu vidlice značil.