3 Velikost napájecího napětí od 1. 1. 2008 dle Pravidel provozování distribučních soustav
(1) Normalizované jmenovité napětí Un pro veřejnou síť nízkého napětí je Un = 230 V mezi fází
a uzlem. Odchylka napětí nemá přesáhnout ± 10 %. Za normálních provozních podmínek,
musí být během každého týdne 95 % průměrných efektivních hodnot napájecího napětí v
měřících intervalech 10 minut v rozsahu Un ±10%. Všechny průměrné efektivní hodnoty
napájecího napětí v měřících intervalech 10 minut musí být v rozsahu Un +10%/ -15%.
... amen.
Bezpecnost univerzalnych prijimacov
Moderátor: Moderátoři
. Nemám co dodat. A co je to za narážky, že musím mít vždycky pravdu?!! 
Jinak stačí napřed něco zjistit a potom teprve něco tvrdit..no, já dokážu přiznat chybu, když ji udělám. taky jsem se omluvil. Bohužel ale s těmi prodlužkami a jističi mě připadalo, že musíte být v opozici za každou cenu. Pokud to berete jako narážky, tak mě to mrzí. Ale to, co jsem psal o těch povolených proudech prodlužek, jmenovitém a vypínacím proudu, vlivu teploty, chlazení, době zatížení a dalším, si můžete ověřit i na internetu. Taky bych mohl napsat, že než něco tvrdíte, máte si to napřed ověřit. ale já to neudělám. Zvlášť, když jsem se určitou dobu živil m.j, i jako údržbář a také dělal revize el. spotřebičů. Nějakou dobu už se tím neživím, a předpisy se pořád mění. Už jsem je přestal sledovat, takže mi leccos z novinek může uniknout
Vypínací proud pojistek a jističů, resp. celý jejich princip jištění při nadproudu, je založen na ohřívání "něčeho" a to ohřívání je ovlivněno spoustou faktorů. Skutečný vypínací proud se tím pádem mění i v řádu desítek procent od hodnoty uvedené na jistícím prvku. No a ta tolerance +6% procent, tedy ne +5, platila v ČR, bohužel jen na přechodnou dobu.
Vypínací proud pojistek a jističů, resp. celý jejich princip jištění při nadproudu, je založen na ohřívání "něčeho" a to ohřívání je ovlivněno spoustou faktorů. Skutečný vypínací proud se tím pádem mění i v řádu desítek procent od hodnoty uvedené na jistícím prvku. No a ta tolerance +6% procent, tedy ne +5, platila v ČR, bohužel jen na přechodnou dobu.
Dostali jsme se nějak úplně mimo původní téma. Existuje velmi jednoduchý a účinný trik, jak ochránit stará rádia, a obecně vlastně jakoukoli elektroniku před poškozením vlivem zvýšeného napájecího napětí. Postačí síťový transformátorek na 24 voltů, nebo alespoň 15V. Jeho výkon, nebo spíš příkon stačí asi 15-20% max. příkonu přístroje, který chceme ochrénit. Sekundární vinutí zapojíme do série s primárním tak, že musejí být ve fázi, tedy začátek jednoho vinutí spojíme s koncem druhého. Vytvoříme tak autotransformátor. To znamená. že přívod sítě připojíme na takto sériově spojená vinutí, přičemž původní konec primární cívky zapojíme na jeden přívodní vodič, třeba nulák. Volný konec sekundárního vinutí na fázi. Rádio připojíme na spoj nuláku a vývodu primáru transformátorku, fázový přívod rádia na spoj primárního a sekundárního vinutí. Existuje i jiný způsob, který zatím nebudu popisovat, ale mnozí už určitě víte, jaký je. Uvedený způsob méně zatěžuje transformátorek, zmenšuje magnetické sycení jádra, což je výhodné ui univerzálních přístrojů, které odebírají v podstatě jen jednu půlvlnu a vytvářejí stejnosměrnou složku, která nepříznivě ovlivňuje využití jádra a další věcii. U těchto rádií je nutné použít výkonnější trafo s větším jádrem. Nebo se vzduchovou mezerou Pozor ale na transformátorky zalité v umělé hmotě a ostatní trafa, která mají v primáru tepelnou pojistku. Při jejím přerušení se z transformátorku stane vlivem odpojení primáru vysokonapěťové trafo! se všemi s tím spojenými následky! Takové transformátorky nejsou vhodné. I když za jistých podmínek se dá použít, ale to napíšu v případě zájmu. Teď už jdu konečně spát.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
O prodlužovačkách právě referují Novinky. 
Novinky by se do záležitostí bezpečnosti vyhrazených zařízení neměly vůbec pouštět, ale elektřina jim asi tak nebezpečná nepřipadá (na rozdíl od plynu, který je aspoň cítit, přesto o něm žádný podobný článek nevyšel): jestli na to mají odborníka, pak tento odborník umí méně, než leckterý amatér. Jenomže ty jeho orientační hodnoty čtou lidi, kteří mu věří. A budou věřit i tomu, že v těch prodlužovačkách jsou skutečně průřezy, o kterých četli. V lepším případě si i spočítají, jestli se vejdou do příkonu, o kterém se na Novinkách psalo. Takových je ale zoufale málo, většina to vůbec neřeší, však vidlice jde vrazit do zásuvky bez ohledu na to, že prodlužovačka je na 10 A a před zásuvkou šestnáctka jistič.
Pak se halt musí někdy hasit a pojišťovně se to nechce platit, protože návod k prodlužce nebyl dodržený... Tím se radši měl článek zabývat.
Pak se halt musí někdy hasit a pojišťovně se to nechce platit, protože návod k prodlužce nebyl dodržený... Tím se radši měl článek zabývat.
Směrodatné, i když nezávazné, jsou příslušné technické normy. Všechny ostatní informace, navíc například na internetu, kde je čte spousta laiků, můžou být zavádějící a nebezpečné. Pokud se např. Novinky pouštějí do podobných akcí, je nezbytně NUTNÉ!, aby příslušní "odborníci" vždy uvedli čísla všech technických norem, z nichž příslušné informace čerpali. Jedná se o vyhrazené elektrické zařízení, u něhož všechny firmy musejí dodržovat příslušné zákony. A redaktoři pravděpodobně nemají osvědčení a oprávnění k provádění školení. Tady platí známé přísloví Mlčeti zlato!
Ještě k těm průřezům: Nejenže výrobci nedodržují deklarované průřezy vodičů, ale setkal jsem se několikrát s tím, že uvnitř izolace je vodič "nastavovaný" tak, že když dojde cívka s drátem, prostě se další drátky uvnitř izolace přiloží v délce překrytí řádu milimetrů k těm končícím, a všechno je krásně skryto v izolaci! Nechtěl jsem věřit svým očím. Zjistit se to dá snad jen měřením odporu, resp. impedance žíly.
Ještě mi dovolte malou poznámku. Prodlužovací přívod, tak jako snad všechny el. spotřebiče nebo přístroje, podléhají opotřebení. To znamená, že opakovaným "rozmotáváním a smotáváním", resp. odvíjením a navíjením, se postupně narušují jednotlivé tenké "drátky". V závislosti na kvalitě i překvapivě rychle, čímž se pochopitelně zhoršuje vodivost i zatížitelnost, a také bezpečnost zejména těch levnějších přívodů. Zatížitelnost tedy rozhodně není dogma!
Ještě k těm průřezům: Nejenže výrobci nedodržují deklarované průřezy vodičů, ale setkal jsem se několikrát s tím, že uvnitř izolace je vodič "nastavovaný" tak, že když dojde cívka s drátem, prostě se další drátky uvnitř izolace přiloží v délce překrytí řádu milimetrů k těm končícím, a všechno je krásně skryto v izolaci! Nechtěl jsem věřit svým očím. Zjistit se to dá snad jen měřením odporu, resp. impedance žíly.
Ještě mi dovolte malou poznámku. Prodlužovací přívod, tak jako snad všechny el. spotřebiče nebo přístroje, podléhají opotřebení. To znamená, že opakovaným "rozmotáváním a smotáváním", resp. odvíjením a navíjením, se postupně narušují jednotlivé tenké "drátky". V závislosti na kvalitě i překvapivě rychle, čímž se pochopitelně zhoršuje vodivost i zatížitelnost, a také bezpečnost zejména těch levnějších přívodů. Zatížitelnost tedy rozhodně není dogma!