Skupinu Queen jsem potkal díky sestře, která donesla hned někdy po revoluci nějaké kazety se staršími nahrávkami, kvalita pochybná, ale mě tahle muzika hned chytla. Ač se můj hudební vkus později ještě formoval, tak Queen zůstali...
Někdy v létě roku 1991 jsem uslyšel poprvé album Innuendo (zase díky sestře, ona celkově v tu dobu hodně ovlivňovala můj hudební rozhled), moc se mě líbilo, ale byl jsem překvapený, jak vyznívalo podivně pochmurně.
No a pak přišel ten výše zmíněný listopadový den, kdy v televizi krátkou zprávou oznámili, že Freddie umřel. Byl jsem zaražený, překvapený, smutný, v noci jsem skoro nespal. Navíc naštvaný na televizi, že to oznámili takovým stylem, něco ve smyslu "Dnes Frantovi Loukoťovi přestalo jet auto". Z mého pohledu tam chyběl jakýkoliv respekt k velkému člověkovi, smutek, empatie... Dnes vidím, že to tak bylo hlavně díky mému mládí a s ním souvisejícím naivním pohledem na svět.
Každopádně od té doby jsem se zabral do hledání starších věcí od Queen, které jsem ještě neznal, došlo to tak daleko, že na některém ze starších HDD mám kompletní diskografii (po album Made in Heaven).
Nové pokusy o vzkříšení skupiny už mě ale jaksi míjejí, prostě Freddie tam chybí moc, John Deacon jen o malou trošku míň. Už to nikdy nebude originál...
Nevím, jestli to někdo přečte do konce, ale přidám i pár odkazů na skladby, které mám nejraději:
Bohemian Rhapsody
You're My Best Friend
Killer Queen
Spread Your Wings
Love Of My Life
Save Me
It's A Hard Life
Breakthru
Innuendo
Too Much Love Will Kill You
Farewell, dear Freddie
