Stavebnice tranzistorového radia(superhetu?)

[kokun]

Ano, 51D byly 9V, a 71D byla 6V trochu většího rozměru - tuším to byly 4 kusy tužek zalité v asfaltu v papírovém obalu.
...

Sendyx - já mám dojem, že i "Typ 71D" byla taky destičková - byla jen o málo větší, než ta 9- tivoltovka. A že byla o něco větší, tak tím měla taky o něco větší kapacitu, než devítka.
Rozhodně nezabrala (v bateriovém prostoru trp) celý prostor po těch čtyřech "tužkách" - tudíž musela být menší, než 4 tužky (dnešní "AA") v držáku. A "minitužky" (dnešní "AAA") v té době ještě neexistovaly (ani ve světě)
A "71D" byla zřejmě jen naše specialita, páč asi ani žádný ekvivalent neměla.

Asi se o nich nic-moc nedochovalo, když se o nich nedá (téměř) nic dohledat na NETu

[Sendyx]

Je to možné, tu 6V jsem měl v ruce jen párkrát, a v době, kdy mne to začalo zajímat už to byl těžce výběhový sortiment. Pamatuju, že to měli někde na vesnici v Jednotě nebo podobném koloniálu, a taky ty velké 6V a 9V.

Na netu není fůra věcí, jak našich, tak zahraničních, google není žádná reference. Dokumenty a věci do roku 1990 často na netu neexistují v žádné zmínce, a mnoho průmyslových věcí, vyrobených do současnosti, pokud jsou třeba z technologických celků, taky nenajdeš.

[Celeron]

Já si pamatuju na ten reflexní radiopřijímač "Junosť", který mi tak nějak nechtěl fungovat. A protože jeho součástí byla jakási toroidní cívka, která se musela navinout pomocí "šitíčka", což byla neuvěřitelně zdlouhavá procedůra, tak mě to docela vzalo. Jak ten vůbec fungoval, když fungoval?
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/main.nsf/e441d99b59a1bf26c12570d30062d2cf/9eb18161873f728cc125735f0064d86f/$FILE/POPIS%20JUNOST%20KP-101.pdf

Tenhle mrzák se mi podařilo rozchodit až druhej kus a co vím, Prahu hrál přes den zcela určitě a ještě asi 1-2 český stanice na "druhý straně rozsahu SV" . V noci to bylo samozřejmě zahlcený okolníma státama. Ta cívečka na toroidu byla opravdu superpakárna.

[Celeron]

A v Československu 9V baterie z n.p. Bateria Slaný, typ IEC 6F22.

Jen na destičkovou 9V Tesla vyráběla 2 typy kapesních přijímačů, T60C a Zuzana. Zuzana určitě, mám ji dodnes. Pak bylo pár dalších, kde se mohla osadit alternativně místo 4 ks tužek.

[lubos1961]

Takle vypadala ta 6V baterie, typ 71D. Oproti klasické 9V byla zhruba o 4 až 5 mm větší ve všech směrech, takže nebyla až tak velká jak tady někteří diskutující zvažovali.
Luboš

[kokun]

http://mujweb.cz/aandel/RadiaTesla/imag ... ria51D.jpg
http://mujweb.cz/aandel/RadiaTesla/imag ... 40_150.jpg
http://mujweb.cz/aandel/RadiaTesla/imag ... 4_5081.jpg

[MH111]

Ekkar:
A jak tam ten PNP GC511/512 budu bastlit? Mají tam být 2 NPN.

A co se týče chlazení. Snad to ta kostka uchladí, na tu pružinkovou montáž dávat ještě nějaký plech, to si koleduji po nějakém nárazu o zkrat. GC521 jsem použil už v upraveném zapojení domácího telefonu z knihy Od krystlaky k modelům s tranzistory. Ten tranzistor vůbec nehřál, ovšem celé to jaksi bručelo a skreslovalo, na vině byl v schématu chybějící kondenzátor a odpor u IO MAA225, upraveného tak, aby šel zapojit jako 125, tzn spájené některé vývody-děsná práce, no onen obvod kmital, frekvence kmitů se měnila odporem poteciometrického trimru. Na tuto závadu bylo lze přijít až osciloskopem. Stejně to blbne, plus při transportech jsem častokrát poškodil spojení na mosazných hřebíčcích, natlučených do prkénka, mám tisíc chutí to někam zahodit. Jo a mikrofon se lépe osvědčil uhlíkový, reproduktor ani nevím, co to je za patent. ta úprava spočívala v nahrazení sluchátkové vložky mikrofonem a reproduktorem.

[Hifista]

Ty jsi v Radietě viděl někde na původních koncových tranzistorech 104NU71 nějakou kostku, nebo jiné chlazení? Nevím proč z toho děláš vědu. Pokud máš GC521 tak je tam klidně dej tak jak jsou a zcela určitě se nepřehřejí.
Spíše by to také chtělo ESR metrem projít všechny použité letité růžové elyty, anebo je rovnou vyměnit za nové. Rovněž oba hnědé svitky 10n už nebudou v kondici.

[masar]

Lze to udělat nejjednodušeji takto: viz obrázek.
Odpor v kolektoru spodního (PNP) tranzistoru lze pak vynechat.
Nejdůležitější je správná volba hodnoty odporů v bázích (nyní 100Ω), které nastavují klidový proud. Ale to ty jistě víš.

[rudolf02]

No, pokud se mohu vyjádřit k napájení 9V, pak jedině z plochých baterií, nikdy z kostky 9V (nemá výdrž, hned se vybije).
Lze napětí též poskládat ze 6 článků 1,5V. Při výměně je ale nezbytné měnit všechny najednou.
Při náhradě dobíjecími 1,2V je napětí pouze cca 7,2V - nižší výkon, citlivost atd. Navíc se musí po 2 až 3 měsících dobíjet, vnitřní samovybíjení.
Dříve jsme pro napájení 9V používali dvě ploché baterie, pokud se dovnitř nevlezly, byly zachyceny zavařovací gumou na zadní stěně zvenku.

Jak píše Hifista, při náhradě 104NU71 (bez křidélka 125mW) za GC521 chlazení netřeba řešit (bez kostky 200mW) či GC521K (s kostkou 300mW).
Problém tuším jinde, GC521 má běžně dvojnásobné zesílení, může být problém s nastavením pracovního bodu.

[kokun]

No, pokud se mohu vyjádřit k napájení 9V, pak jedině z plochých baterií, nikdy z kostky 9V (nemá výdrž, hned se vybije).
...

A někdo tady psal o napájení Radiety "kostkou"? Četl jsi vůbec celé vlákno?
Použití destičkových baterií 9(6)V tu bylo vzpomenuto snad v jiných souvislostech . . .

Dříve jsme pro napájení 9V používali dvě ploché baterie, pokud se dovnitř nevlezly, byly zachyceny zavařovací gumou na zadní stěně zvenku.

Taky jsi nám nic nového nesdělil:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... F8ova%E8ky

Co jsem se těch tranzistoráků naopravovával - k řadě z nich byla k zadnímu víku přitažena gumou ze "zavařovačky" plochá baterie a připájenou licnou připojena dovnitř.
...

[MH111]

EKKAR:
Možná vás o tu dvojici koncových tranzistorů požádám, zdroj součástek selhal. A nedal by se ten 156NU40 nahradit KF504, nebo 506?

[EKKAR]

Zítra vlezu do kutlochu a omrknu, co mám v šufleti s němcoviem - pak napíšu podrobnosti. Nahrazovat němcovium "káefkem" nevidím bez výrazný úpravy nastavení pracovního bodu jako perspektivní - už jen proto, že mají dost podstatně odlišný základní parametry, například UBE je u němcovia jen kolem 350mV, zatímco křemík ho má 650-700mV podle druhu a "bohatosti" dotace materiálu báze. Podstatně odlišný jsou i závěrný a klidový proudy - prostě je to na velký laborování.

[masar]

Řekl bych, že to laborování při změně germania za křemík spočívá prakticky pouze ve zvýšení odporu 1kΩ na cca dvojnásobek. Nejvhodnější velikost nastavit trimrem.

[kokun]

Narazil jsem na NETu na nějaké dobové materiály k Radietě:

http://www.starehracky.cz/dobova_fota.php (3. foto)