záleží na tom, kolik 7400 máš. Jestli fakt hodně, můžeš s nimi udělat třeba digitální hodiny. Ze 7400 lze sestavit klopný obvod, spojováním klopných obvodů čítač a připojením diod krátíš cyklus čítače na 60 a na 24. Pak už stačí jen připojit digitrony, ke kterým potřebuješ dekodér. Dekodér z BCD na digitrony uděláš také ze 7400 a spínání přes tranzistory.
Pokud pamatuju , v roce 1971 nebo 1972 vyšel v Amatérském ráduiu návod na stavbu digitálních hodin dokonce z tranzistorů. Můžeš se tím inspirovat a tam uvedené tranzistorové klopné obvody nahradit klopnými obvody z hradel.
Nedostatek toho projektu bude v tom, že potřebuješ docela výkonný napájecí zdroj, který musíš stabilizovat na +5V. Bude to o hodně ampérách.
Reakce na forbidden:
Jo to byly časy. Uvedené zařízení jak ve verzi 4001 nebo 7400 jsme používali ještě před revolucí (rokem 1989 pro nepamětníky) v laboratoři, kde se opravovaly desky do sálových počítačů. Tahle písklata byla základním diagnostickým prostředkem. Měli jsme schema zapojení, rozložení vývodů jsme znali u obvodů zpaměti (nebylo jich zase tolik, cca 300 českých a nějakých 100 ruských, procesory byly v plenkách a byly z diskrétních součástek nebo začínaly primitivní RISCové řezové procesory řady 300x pro pamětníky) a podle tónu jsme velmi často poznali nejen vadné obvody, ale i načnutý vstup či výstup, který prozatím ještě fungoval. Chtělo to trochu citu a dobrý sluch stejně jako klid na práci. Ty načnutý obvody jsme na vlně vyměnili a schovávali si je pro výpočetní středisko VB (Veřejné Bezpečnosti, obdoba dnešní Policie ale se značně nižším IQ, často i záporným, i dyž někdy...). Jim jsme prováděli průmyslovou sabotáž, když přinesli na opravu vadnou desku do počítače, co řídil jejich systémy, nebo třeba taky semafory, opravili jsme sice původní závadu, ale vpašovali tam několik načnutých obvodů. Když si to donesli do jejich výpočetního střediska, vše fungovalo, ale ne dlouho. Poznali jsme to podle toho, jak dlouho trvalo, než přestaly jít semafory ... Jenže tehdy jezdilo jen pár aut a semafory byly zbytečný kapitalistický výdobytek... . My z toho měli zadostiučinění, protože stejně tak nespočítali výplaty a možná i sami sebe... Jó to byla doba... Tehdy byly mizerný časy ale teď zbyla jen krásná vzpomínka
Sice bych to takhle vzletně nenazval, ale pokud šlo o složitější závadu a často i pískle naznačilo směr, došlo na analyzátory a oscila zvučných značek. Byli jsme na svou dobu špičková laborka, jedna ze dvou v republice. Analýza signálu, včetně šumových složek, rozklad FF a podobně, to byl denní chleba. Tehdy byly systémy docela háklivé a i když tolerance z dnešního pohledu byla široká, bylo obtížné se do ní vejít. Já sám jsem mimo diagnostiku závad vyvíjel jednočipové infiltrátory, které se zasadily do patice třeba řezových procesorů nebo začínajících 8080, 8035 a podobně, a které provedly obvodovou analýzu stroje. Například u zařízení typu ADT (kopie HP4500, procesor byla deska s cca 300 diskrétními obvody), šlo po zatažení programu na děrné pásce otestovat skoro vše až na výstup pro pračky (tak se říkalo diskovým polím o kapacitě 32kB - čtete dobře - a velikosti automatické pračky, kterou připomínala svým zjevem). Analýza signálu a znalost struktury šumu byly důležité pro udržení hran signálů v povolených mezích. A to jsme v přenosových rychlostech řádově kHz až MHz - doba přeběhu hradla 7400 cca 13ns, pokud si dobře vzpomínám. Tehdy byla zvláštnost obvodů ze SSSR, které byly kopií obvodů ze západu slavných značek (tradovalo se, že se kopie dělaly opatrným broušením jednotlivých vrstev křemíku na brusce), že byly hodně odolné pro silné vrstvy křemíku, ale co soudruzi nedomysleli (ti ze SSSR), byly parazitní kapacity a svody. Takže byly občas také narušiteli stability signálu. Proto kontrola šumu na "datech" byla nutností a obvod, co nefungoval v jednom obvodovém zapojení, fungoval super jinde. Pokud nebyl vyvalený vstup či výstup, všechno jsme schovávali. Několik ukázet "balšoj techniki" mám i doma pro vzpomínku. Blokační kondenzátory nebyly vždycky úspěšné a tak se muselo často laborovat. Nevím, jestli chcete vzpomínat nebo se přiučit, ale vzpomíná se krásně. Tehdy jsme neustále něco bastlili a dělali si udělátka z ničeho, protože se vše obtížně shánělo. Dneska máme všechno a na bastlení nemáme čas, což je zejména pro mládež, která se topí v PC hrách a za vrchol elektroniky považují programování www stránek, obrovská škoda.
LojzaFernet píše:....doba přeběhu hradla 7400 cca 13ns, pokud si dobře vzpomínám. ...
Neseknul ses trošku? Co já si pamatuju, tak pod 15ns chodily jen 74LS a ALS obvody - klasika bipolární TTL-ky bez Schottkyho přechodů měly dobu průchodu signálu 1 obyčejným hradlem v rozmezí 24-30ns a bylo sakra záhodno počítat s tím větším zpožděním... Obyčejný TTL děličky 2 složený z klopáků "D" = MH7474 chodily když hodně vysoko, tak 30-32MHz, pak "skapíňaly" a dělení vyšších kmitočtů se muselo dělat obvodama řady ALS nebo F - pokud už ne rovnou ruskýma opajcovanýma ECL děličkama firem Motorola a Plessey ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
Je to možné, musel bych se podívat, když jsem dělal diplomku, zařazením určitého počtu hradel jsme zajišťovali časové odstupy signálů na pamětech, ale teď bych tipoval jestli 17 nebo 20 ns, ani nemám čas to dohledat. Ale rád se podívám zpět v čase, nicméně v pondělí ráno odevzdávám dva velké elaboráty a nestíhám, a tak na těchhle fórech spíš jen v mezičasech relaxuju, ale pak to dohledám. Tehdy se víc pěstovala obvodařina až na krev. Taky celá řada zapojení nesla určitou typizaci, podle rozložení okolních součástek a určité topologie vstupů a výstupů se dalo často poměrně přesně určit, o jaký jde obvod. Na druhou stranu čas neletěl jak dnes a všemu jsme mohli věnovat náležitou pozornost.
Dej mi čas a já se v tom rád porejpu, ale až v pondělí večer.
No, já nevím, je to už dávno. Zesík s 7437 byl lepší (jen málo) než telefonní sluchátko, před reprem do 16 ohmů musela být dolní propust LC. Na delší poslouchání to nebylo.
Větší množství hradel (včetně ostatních MH) jednak chtělo solidní zdroj 5V (bralo si to i 5A) na celkem jednoduché funkce. Asynchronní rozsáhlejší logika byl nesmysl, dynamické hazardy vyžadovaly hodiny.
Obvody s více než 50 šváby už byly za hranou, s výhodou byly nahrazovány 8048. Průšvihem byly MKO UCY74121(3) a tehdejší pomalé sovětské paměti.
S výhodou se používaly univerzální eurodesky, propojování drátky Isolet metodou vrabčí hnízdo. Ovíjení nožiček nebylo spolehlivé.
Při práci nejvíc chyběl solidní paměťový osciloskop, sovětské modely byly nepoužitelné, na oživování se jezdilo do Prahy na emerický Packard.
Jo, a bastlmládež v číslicovce ujíždí na Atmel/PIC. Pouze kantoři ještě musí učit hradla, mají to v osnovách.
S velkou zásobou optočlenů,transilů,varistorů a zenerek například rozšíření počtu vstupů alarmu,samostatně pak pomocný dekodéry adres a v neposlední řadě 4ks 7400 nahradíš jeden nesnadno dostupnej 7486.
Je to vpodstatě nejuniverzálnější TTL obvod,se kterym jdou vytvořit snad všechny funkce(odpovídajícím počtem).
BTW.Pokud jich máš fakt hodně(třeba nad 250g),jdou z nich postavit blikátka (2 nezávislý AKO s výstupama 2 LED) na menších destičkách a do něčeho průhlednýho zalejt jako "korále na kabelu".Zdroj může bejt ve vnitřních prostorách a světýlka budou IP67 navíc III.třídy (podle 5V zdroje).
Krásně se vzpomíná, ale nerad bych vzbudil dojem, že bych chtěl čas vrátit zpět. Dneska máme úplně jiné možnosti a je potřeba jich využít. Před čtyřiceti lety jsem v mladické nerozvážnosti likvidoval prapůvodní třílampovou krystalku v domění, že tyhle archaické kousky už k ničemu nejsou. Kdybych ji nechal jen ležet ve sklepě, koupil bych si za ni dnes luxusní Lamborghini s maximální výbavou. Přivydělával jsem si tím, že jsem tehdy dělal na zakázku zesáky pro hudební skupiny s KD503-kami a ničil jejich staré lampové kamna s EL34-ami. Ó jak to bylo neprozíravé a co bych za to dnes sám dal, kdybych si některý z nich nechal. A dnešní mládež není jiná, možná naštěstí...
Co se týče té výbavy v labině, tak to jsme měli na tehdejší dobu naprosto super, Tektronixy 4x100MHz, Kikusui 16x200MHz analyzátor s FFT, HP oscila a další super ryby, sálové stojany s procesory od různých EC, SM, ADT sestav a další. Měl jsem obrovské štěstí, že jsem se tam dostal, byl jsem z politicky průserové rodiny, ale už na fakultě jsem si udělal velké jméno svou znalostí kolem procesorové techniky, tehdy docela nového oboru. A nepleťme se, třeba ta 8048 bylo šidítko proti těm procesorům, o kterých mluvím. Úplně jiná liga. Jenže po roce 89 se u nás vše převrátilo tak rychle, že se vyhodilo i to dobré. Sálové počítače zmizely během několika měsíců a všichni mysleli, že to XT a AT PC-čka zvládnou taky. V něčem ano, ale celá řada věcí se otočila na spirále zase zpět. Rychlost a výpočetní kapacita RISC procesorů se nedá srovnávat s univerzálními stroji s několikrát překládaným kódem.
Ale to je asi téma na zimní večery. Omlouvám se, ale musím se zase aspoň chvíli věnovat své práci.
Já se zase dost často setkávám s IO řady MZH a MZK - a u většiny zdrojů, kde je jako řídící obvod B260D a dvojčinný konec, tak tjsou ty šváby použitý. (MZH115, MZJ115 a MZK105)
Byla to zajímavá doba, já ji už v podstatě nezažil. Nevím jestli naštěstí, nebo naneštěstí. Na jednu stranu bych se asi naučil spousty dovedností, na druhou by mě štvalo jak tu nic nebylo a člověk musel furt improvizovat. Pro běžnýho člověka ale to vybavení co jsi popisoval bylo naprosto nedostupný.
Jako děcko jsem samozřejmě neměl ani na pořádnej měřák, tak jsem místo toho měl takovou univerzální tranzistorovou zkoušečku. Prodávalo se to jako stavebnice, ani tišťák to nemělo. Svý kouzlo to ale mělo. Dnes se dá vybavení sehnat za pár korun a začít se učit programovat procesory na blikání LEDkama.
Obvody MZxxx bejvaly v lecčems,od ústředen po ovládání lisu.Fungovaly od 10 do 15V a nejvíc se používaly MZH115(4x NAND Y = /AB,obdoba 7400),MZH145(2xNAND Y = /ABCDE+MOSFET-driver),MZK105(generátor) a MZJ115(J-K jednoduchej,obdoba 7472).Vzácně i převodníky úrovní pro vazbu k 5V TTL/CMOS MZH165/185(5V/12V jeden byl 12/5V a druhej 5/12V).Na západě byly i jiný obvody,mám tu jakejsi regál ovládání stroje a jsou v něm(krom CMOS,TDA/TCA a OZ) obvody SIEMENS FZH/FZK,mj. i obvod FZK105.Pracujou na 15V.
