Jaký je příkon zdroje pro LED lampičku naprázdno?

[Brozicek]

Zajímalo by mne, jaká je reálná spotřeba naprázdno u spínaného zdroje pro LED lampičku v trvalém provozu (bez zapnuté lampičky), tj. jakou hodnotu odběru by měřily hodiny pro dodavatele elektřiny. Lampička má vypínač jen na výstupu zdroje. Parametry konkrétního zdroje pro lampičku (model WL-LED-10-180) jsou tyto:
Input: 220-240VAC 50HZ 36mA 3,6W
Output: 180mA Max 26CDC 3W

Měření proudy běžnými měřáky ukazuje nesmysly, protože se nejedná o sinusový proud. Zde jsou mé naměřené hodnoty:
- Digitální měřák
Naprázdno 11 mA
Při rozsvícené LED lampičce 29 mA
- Klasický ručkový měřák
Naprázdno 4 mA
Při rozsvícené LED lampičce 10 mA

Neměřil někdo pro zajímavost odběr nějakým "tepelným miliampérmetrem", který by ukazoval skutečnou činnou hodnotu odebíraného proudu zdroje naprázdno?

Na pouzdru zdroje nepozoruji rukou subjektivně žádné zvýšení teploty. Pokud by byl proud naprázdno 4 mA jak "nesmyslně ukazuje ručkový měřák", pak ztrátový příkon naprázdno by byl 0,92 W pro 230 V, a ten cca 1W by už poudro bez chladících otvoru určitě pocitově ohřál.
Hodnota zatíženého zdroje 36 mA, uvedená na pouzdru zdroje, může být reálná, ale ve fázovém posunu proti napětí, takže skutečný činný příkon při zatížení je asi jen těch 3,6W (zdánlivý příkon odpovídající proudu 36 mA při zatížení by pak byl 8,28W).
Takže otázka zní - kolik si ten zdroj naprázdno skutečně vezme? Podle mne to asi není více než 0,2W, ale zajímala by mne skutečná hodnota.

[breta1]

Buď změřit wattmetrem (který umí malé příkony) nebo to odhadnout rukou.

[Zaky]

Pokud si chceš hrát a máš třeba multimetr s termočlánkem, tak můžeš zkusit naroubovat do série se zdrojem vhodný odpor, jehož hodnotu budeš muset vyzkoušet, na něj plácnout (radši přilepit kvůli stálemu tepelnému kontaktu) termočlánek a celé to hezky tepelně zaizolovat. Chtělo by to, abys odpor dostal tak aspoň o 10°C nad okolní teplotu, abys něco změřil. Napětí na zdroji pro ledky o nemalý úbytek na odporu poklesne, takže bude odebírat větší proud. Po změření teploty pověsíš odpor na laboratorní zdroj a nakroutíš si napětí odpovídající stejné teplotě odporu. A proud je určen, bez bočníku bude proud o něco menší, ale budeš vědět, že není větší než určený postupem výše. Nebo se podívat na bočník osciloskopem a proud odhadem zintegrovat. Nebo nejlépe někde změřit na TrueRMS měřáku

[Brozicek]

Pokud si chceš hrát ......

Dobrý, ale tak na do laboratorních cvičení na SŠ s vypracováním zajímavého protokolu. Škoda, že jsem naposledy učil externě elektrotechniku na čtyřletém učilišti před 50-ti roky. To bych dal za úkol klukům. Pokud to zatím nikdo z vlastního zájmu neměřil, spolehnu na to teplo zjištěné dlaní na zdroji .

[breta1]

Pokud si chceš hrát a máš třeba multimetr s termočlánkem, tak můžeš zkusit naroubovat do série se zdrojem vhodný odpor, jehož hodnotu budeš muset vyzkoušet, na něj plácnout (radši přilepit kvůli stálemu tepelnému kontaktu) termočlánek a celé to hezky tepelně zaizolovat. Chtělo by to, abys odpor dostal tak aspoň o 10°C nad okolní teplotu, abys něco změřil. Napětí na zdroji pro ledky o nemalý úbytek na odporu poklesne, takže bude odebírat větší proud. Po změření teploty pověsíš odpor na laboratorní zdroj a nakroutíš si napětí odpovídající stejné teplotě odporu. A proud je určen, bez bočníku bude proud o něco menší, ale budeš vědět, že není větší než určený postupem výše. Nebo se podívat na bočník osciloskopem a proud odhadem zintegrovat. Nebo nejlépe někde změřit na TrueRMS měřáku

Ale k čemu mi to bude, když změřím přesně pomocí této metody skutečnou efektivní hodnotu proudu?
Tím příkon toho zdroje nezjistím.

[Zaky]

To nezjistíš, protože nevíš rozložení napětí na zdroji a na rezistoru, budeš vědět, že odebíraný proud bez sériového rezistoru je menší, než hodnota určená pomocí rezistoru. Ono to při použití tepelného měřáku nedopadne jinak, měřák taky něco výkonu spálí.

[Bernard]

Nejsnazší by asi bylo změření pomocí násobičky, třeba AD633 v zapojení podle danyka.

[Zaky]

Díky za tip, o AD633 jsem doposud neslyšel, ale může se v budoucnu hodit.

[Otkundes]

Jestli na vstupu není srážecí kondík, připojil bych tu lampičku k anodovému zdroji o napětí 320V a změřil stejnosměrný proud. Pak pronásobit...

Edit:
Teď vidím, tam máte spínaný zdroj. V tom případě tato metoda asi nebude vhodná, ať ho „neodprásknete“.

[Zaky]

Na vstupu spínaného zdroje bude stejně můstek a filtrační kondík, takže ze ss zdroje to klidně běžet může.

[Otkundes]

Ano, běžně tak zkouším přes zdroj BS-275 úsporky a často se nestačím divit...
Jenže, pokud je na vstupu spínaný zdroj, může se stát, že po sepnutí spínacího prvku, aby dobil kondík, již spínací prvek vlivem vyhlazeného stejnosměrného napětí na svém vstupu nevypne a napětí na jeho výstupu překročí stanovenou mez.
Záleží na konstrukci toho spínaného zdroje, kterou neznám, proto jsem na to v Editu raději upozornil.
Na druhou stranu, spínaný zdroj by mohl mít širší rozsah vstupního napětí, než je uvedeno v úvodu. U tak malého výkonu může být taky na vstupu místo spínaného zdroje jen předřadný kondík..
Nevím, nerad bych od stolu poradil špatně. Možná nám pán sdělí, jakou metodu a s jakým výsledkem nakonec použil.

[Brozicek]

.......Možná nám pán sdělí, jakou metodu a s jakým výsledkem nakonec použil.

Mne tato otázka napadla, když jsem koupil manželce do ložnice LED lampičku na čtení, u které byl ten externí zdroj, u kterého s předpokládá jeho trvalé zastrčení do zásuvky - viz foto zdroje.
Dosud tam měla manželka úspornou žárovku 8W, která se však vypínala síťovým vypínačem. Na čtení ji to rozptýlené světlo nevyhovovalo. Ta úsporka má na patici údaj 8W; 220-240V; 65mA. Pokud bych vynásobil 230V x 0,065A, mám příkon 14,95W. Opět nejasný výsledek, jaký je fázový posuv a co změří hodiny dodavatele?
Otázka je, zda ta LED lampička s údajem 3,6W nespotřebuje za rok při trvalém provozu zdroje více, než ta úsporka 8 W.

Jak je vidět z diskuze, objektivní a přesné měření by vyžadovalo asi dobře vybavenou laboratoř.

Tak jsem vzal kalkulačku, svůj odhad a "důvěru" k štítkovým údajům světelných zdrojů.
Úsporka 8W - dvě hodiny denně:
8W x 2h x 365dní = 5840 Wh ročně
LED lampička 3,6W - dvě hodiny denně, 22 hodin zdroj naprázdno odhad 0,5W
(3,6 x 2 x 365) + (0,5 x 22 x 365) = 6634 Wh ročně
A koukal jsem jako vyoraná myš. Ta tam by byla ekonomická výhodnost LED lampičky.

Proto jsem se v tomto vláknu zajímal o skutečný odběr toho zdroje naprázdno.

Pokud se na to podívám z druhé strany, tak při 0,5W je spotřeba jen zdroje naprázdno 0,5 x 22 x 365 = 4015 Wh ročně.

Reálná cena 1kWh u mne doma je cca 5,50 Kč/kWh (je to prostý podíl celkové roční ceny a spotřeby bez dělení na jednotlivé složky). Takže ten trvale zapojený zdroj naprázdno mne stojí ročně 4,015 x 5,5 = 22 kaček, což je méně než 1 pivo v restauraci.
To mi nestojí za nějakou meziprodlužovačku se šňůrovým vypínačem na nočním stolku manželky. Návratnost toho "bastlu" by byla několik let.

Jinou otázkou je ještě bezpečnost. Je ten "PRC Čína" zdroj navržen tak, aby byl trvale pod napětím a při jeho poruše se nemohl přehřát a chytit plamenem nebo teplem zapálit okolí (když jsem třeba na dovolené)?

Je možné, že ten zdroj naprázdno má podstaně menší spotřebu, než můj odhad 0,5W. Velké přístroje spotřební elektroniky mívají v úsporném Standby deklarovanou spotřebu kolem 0,5W, a to jejich realtivně výkonné zdroje napájejí ještě minimálně obvody nutné pro zapnutí dálkovým ovládačem.

[Otkundes]

Proud, uvedený na úsporce je proudem, protékajícím trubicí. Proto se pronásobením tohoto proudu s napětím v síti nikdy nedoberete skutečného výkonu úsporky.
Abych se při zjišťování výkonu úsporky zbavil problémů s účinníkem a deformačním výkonem, začal jsem úsporky kontrolovat připojením ke stejnosměrnému zdroji BS275. Až pak mi začalo být jasné, proč některé úsporky svítí jak bludičky. Jednoduše deklarovaný výkon (resp. příkon), uvedený na štítku vůbec nedosahovaly!
Ale o tom jsem se zmiňoval ve vláknu „oprava úsporky ???“ v čase ne duben 12 2015, 12:34
Jak tak koukám na tu fotku Vašeho adaptéru, tak mě napadá: není v tom tráfko?

[Brozicek]

....Jak tak koukám na tu fotku Vašeho adaptéru, tak mě napadá: není v tom tráfko?

Podle váhy a také rozměrů je to určitě spínaný měnič. Adaptéry s tráfkem jsou širší a hlavně těžší.
Podle zkratky SELV na pouzdře by mělo mít VF trafo měniče dostečnou napěťovou odolnost od sítě pro zařízení SELF.

Ten zdroj pro lampičku má přímo uvedeno na štítku, že je určen pro LED svílidla. Podle údajů na štítku se zapojení sekundární strany asi dost liší od běžných spínaných napájecích napěťových zdrojů. Jedná se více o zdroj proudu 180 mA. DC napětí MAX 26V je pak hodnota závislá na zátěži.

Já bych uvítal, kdyby takové zdroje měly na štítku navíc povinně uveden příkon bez zatížení. Pak bychom tady nemuseli řešit, jak tuto hodnotu měřit.

[Sendyx]

Doporučuji jakékoliv podobné zdroje vypínat. Rozhodně je nemít v blízkosti hořlavých věcí, nebo nedej bože někde za gaučem, nebo překryté dečkou. Pár jsem jich viděl vyhořelých plamenem.