Ono to slovo NESMÍ ve vztahu k zapnutí nabíječky se sériovým kondíkem bez zátěže je tak trochu lidová slovesnost - každej seriózní autor, kterej takovej návod publikoval, napsal "nemá se" nebo "neměla by se" (myšleno zapnout bez zátěže), protože MŮŽE DOJÍT K NAKMITÁNÍ TAK VYSOKÝHO NAPĚTÍ, že se prorazí izolace atd atd... Přitom samozřejmě záleží na vícero okolnostech, na sériovejch ztrátovejch odporech trafa i magnetickýho obvodu, na rozptylovým poli trafa, na ztrátách v kondíku - takže kus od kusu jsou ty nabíječky jiný v přímý závislosti na použitejch konkrétních součástkách. A protože spoustu takovejch "blbuvzdornejch" zapojení staví víceméně odborníci i pro používání a obsluhu naprostýma laikama, rádi se sichrujou třeba i tím, že občas přeženou nějaký to riziko některý činnosti - ne proto, aby uškodili tomu laikovi, ale aby jeho samotnýho ochránili před nežádoucím poškozením zdraví/majetku atp. A tohle je klasickej případ - je daleko jednodušší říct laikovi "nesmíš to připojit do zásuvky bez připojený baterky, jinak se to sčudne", protože to v podstatě vytvoří podmíněnej reflexní oblouk pro bezpečnou obsluhu: "postavím baterku vedle nabíječky, připojím červenej kabel na + a modrej nebo černej na - A AŽ POTOM ZAPNU VYPÍNAČ NEBO ZASTRČÍM VIDLICI DO ZÁSUVKY". Pokud obsluha tohle dodrží, je o bezpečnost postaraný dostatečně, protože nabiják s kondíkem v primáru je obvykle zkratuvzdornej a krom rozstříknutí kyseliny už toho při nabíjení takovým přístrojem moc dalšího nehrozí.
Samozřejmě pokud se v tom začneme pitvat s matikou v ruce a začnem probírat fázový posuny a rezonanci na sériovým LC obvodu, dojdeme k částečně jiným výsledkům - který ale nevylučujou obecnou použitelnost vejš napsaný poučky pro obsluhu zařízení osobou bez další kvalifikace... ...
Nabíječka 6/12V, 15-55Ah
Moderátor: Moderátoři
Tak je to opravdu ta kondenzátorová nabíječka + je tam nějaký sledovač napětí, který pravděpodobně nabíječku odpojí při dosaženém napětí. Tento typ nabíječky jsem neznal. Vypadá to na vadné kondenzátory v primáru nebo špatný kontakt přepínače. Vzhledem k tomu, že zapojení síťové části prošlo "úpravou" je nyní vyloženě nebezpečné (nepřipojené PE na přívodu, ale primár připojen na kostru, překlenutá pojistka, síťová část s nízkonapěťovou na jednom vypínači, atd.) a kondenzátory nové nemám, tak půjde na součástky. Díky za rady. Radim
Ak môžem povedať môj názor tak táto nabíjačka je v dnešnej dobe bezpredmetná 
.
Ak si odmyslím nebezpečenstvo ktoré môže reálne hroziť tak táto nabíjačka patri už len do múzea "bastličov"
. Možno aby mladá generácia ešte vedela ako sa dakedy (neni tomu tak dávno) doma vyrábalo na "kolene" lebo v tej dobe nebol "presýtený " trh nabíjačkami tak ako dnes . Bezpečnosť sa nebrala tiež tak vážne a nebola veľakrát ani prvoradá .
Netvrdím že teraz sa nedá tiež " zbastliť" nabíjačka ale pri súčasnej dobe IO, procesorov ale aj jednoduchej regulácii nie je dvôvod urobiť si aj trochu bezpečnú nabíjačku pre vlastné potešenie . Návodov je plno.
V druhom rade sa dá nabíjačka aj kúpiť ceny už nie sú také závratné . Veľa krát sa " bastliť" ani neoplatí .
Túto kondenzátorovú by som aj ja naozaj iba zošrotoval .
.
Ak si odmyslím nebezpečenstvo ktoré môže reálne hroziť tak táto nabíjačka patri už len do múzea "bastličov"
. Možno aby mladá generácia ešte vedela ako sa dakedy (neni tomu tak dávno) doma vyrábalo na "kolene" lebo v tej dobe nebol "presýtený " trh nabíjačkami tak ako dnes . Bezpečnosť sa nebrala tiež tak vážne a nebola veľakrát ani prvoradá .
Netvrdím že teraz sa nedá tiež " zbastliť" nabíjačka ale pri súčasnej dobe IO, procesorov ale aj jednoduchej regulácii nie je dvôvod urobiť si aj trochu bezpečnú nabíjačku pre vlastné potešenie . Návodov je plno.
V druhom rade sa dá nabíjačka aj kúpiť ceny už nie sú také závratné . Veľa krát sa " bastliť" ani neoplatí .
Túto kondenzátorovú by som aj ja naozaj iba zošrotoval
.radim12 píše: Vzhledem k tomu, že zapojení síťové části prošlo "úpravou" je nyní vyloženě nebezpečné (nepřipojené PE na přívodu, ale primár připojen na kostru, překlenutá pojistka, síťová část s nízkonapěťovou na jednom vypínači, atd.)
fredis píše: Ak si odmyslím nebezpečenstvo ktoré môže reálne hroziť ....
Tú to som nestaval len som si všimol ako to zhodnotil tak že pre to nebezpečná
.
Určite ak sa to zapojí správne tak je bezpečná to nespochybňujem.
Naposledy upravil(a) DELONG dne 08 úno 2017, 23:13, celkem upraveno 2 x.
fredis píše:předčí mnohé současné sračky v jednoduchosti a spolehlivosti.
To možno ale tu už bolo prezentované mnohé nabíjačky a asi najednoduchšia bola nabíjačka trafo-dve diody a žiarovka.
Pre teba je asi tá kondenzátorová jednoduchá ale sám vidíš ak ju dostane do rúk niekto iný už je to pre neho zložitá vec
.
Ja mám dve jednu pozostávajucú z trafa - dvoch diód a primárnej regulácie s odbočkami. Druhú mám CTEK MXS 5.0 . Na domáce použitie úplne stačí
.
To je tiež len môj názor samozrejme nemusí s tým nikto súhlasiť .
Kondenzátorová nabíjačka, pokiaľ nemá na sekundári ochranný obvod na obmedzenie prepätia, vždy, skôr, či neskôr odíde na zhorený transformátor. Používateľ nemusí ani urobiť žiadnu chybu, stačí, ak má akumulátor prerušený jeden článok, alebo uhnitú medzičlánkovú spojku, trafák behom krátkej doby zhorí. Mal som na stole niekoľko takýchto nabíjačiek a všetky s vadným trafákom. V Amáre, podľa ktorého boli postavené, ochranný obvod nebol, tak prečo by ho tam niekto pridával, že?
Osobne som mal najradšej nabíjačky, ktoré mali 24V trafo, jednu diódu a za ňou reflektorovú žiarovku 12V/55W v sérii. Pri skrate žiarovka svietila ako o život, pri prepólovaní zhorela. Jednoduché a blbovzdorné. Žiaroviek s prepáleným vláknom na stretávačkách boli haldy, niektorým som ešte pridával paralelne k výstupu žiarovku 24V/15W. Jednako slúžila ako indikátor, že nabíjačka funguje, ale slúžila aj ako záťaž pre polvlnný spätný vybíjací prúd, ktorý mal vraj depolarizačné a sulfáto-rozbíjacie účinky, čo sa mi však počas mojej praxe nikdy nepodarilo spoľahlivo preukázať.
V dnešnej dobe bezúdržbových a neotvárateľných autoakumulátorov už ani táto nabíjačka nie je vhodná pre nemožnosť dolievania vody do článkov, čo by sa dalo obísť sledovaním napätia pri nabíjaní, ale kto by to dnes robil...
Osobne som mal najradšej nabíjačky, ktoré mali 24V trafo, jednu diódu a za ňou reflektorovú žiarovku 12V/55W v sérii. Pri skrate žiarovka svietila ako o život, pri prepólovaní zhorela. Jednoduché a blbovzdorné. Žiaroviek s prepáleným vláknom na stretávačkách boli haldy, niektorým som ešte pridával paralelne k výstupu žiarovku 24V/15W. Jednako slúžila ako indikátor, že nabíjačka funguje, ale slúžila aj ako záťaž pre polvlnný spätný vybíjací prúd, ktorý mal vraj depolarizačné a sulfáto-rozbíjacie účinky, čo sa mi však počas mojej praxe nikdy nepodarilo spoľahlivo preukázať.
V dnešnej dobe bezúdržbových a neotvárateľných autoakumulátorov už ani táto nabíjačka nie je vhodná pre nemožnosť dolievania vody do článkov, čo by sa dalo obísť sledovaním napätia pri nabíjaní, ale kto by to dnes robil...
Keď Vám hodia pod nohy polená, zakúrte s nimi.
Hodně dělají ty vybíjecí odpory na kondech. Zmenší Q - zatlumí rezonanční obvod i tak, že se to rozkmitat vůbec nemusí. Vypozorováno u motorových MKP kondů řady TC8xx na 400VAC tuším. S odporem 220k se k mému údivu vůbec nic nedělo.
Pokud se děje, tak je to dokonce i slyšet - trafák začne v rezonanci řvát, jak kdyby ho na nože brali, jako by dostával nejmíň dvojnásobek.
Pokud se děje, tak je to dokonce i slyšet - trafák začne v rezonanci řvát, jak kdyby ho na nože brali, jako by dostával nejmíň dvojnásobek.
. Tady má někdo svou pravdu. 
Hluboce vybitá baterie se dá nabít právě jen takovouto blbou nabíječkou-chytrá ji odstaví jako nabitou/vadnou. Baterka totiž nebere proud a vyletí ji napětí. Tento stav se po několika minutách změní-napětí spadne a leze proud nahoru. Toto chytrá nabíječka prostě nedá, proto mám hloupou stále v kurzu, ale má to i stinné stránky viz vše výše. Toto je taky důvod, proč nikdy nenabíjím baterii připojenou k autu