SECAM transkodér

[Lukas-Peca]

Našel jsem stránku, kde to řeší zapojením 2 klasických zpožďovaček v sérii:

To schéma jsem taky našel, z toho vycházel prvotní návrh. Mně jde o to, že ta zpožďovačka se nedá nikde koupit. Chci to zapojení mít snadno replikovatelné a nemůžu to řešit kucháním televizí ze SD.

Pokud jde o zpoždění, vidím v zapojení ještě jednu logickou chybu.

To už mi došlo, viz výše. Nejsem si ale jistý, jestli stačí změnit zpoždění u 8505. Tam se složkové signály maticují hned na vstupu. Ale vlastně by to mohlo stačit, protože zelený složkový signál se tam nikde nevytváří.

On ten posun barvy proti jasu je vidět i z toho oscilogramu řádku, co jsem sem dával. Kvůli tomu zesilovači jsem použil pin 11, který má jinou ss úroveň než pin 12, který jsem používal předtím, takže zpoždění nesedí. Bohužel jsem plošňák vyrobil tak, že napětí na ovládacím vstupu zpoždění budu jen těžko měnit, ale pohraju si s tím.

Ještě by mě zajímalo, jaký vliv na PAL dekodér má zpoždění mezi barvonosnou a sandcastle.

[xsc]

Já jsem napětí na ovládacím vstupu zpoždění měnil obyčejným trimrem zapojeným na 0 a 12V. Po nastavení by pak neměl být problém to předělat na 2 odpory a při RGB vstupu to tranzistorem přizemnit.
Podle mě zvýšení zpoždění v rámci 8505 stačí. V té matici na vstupu se vytváří signály R-Y, B-Y a Y ze signálů R,G,B, které pak postupují dál obvodem, Y a složky zvlášť. Pokud se tam přivedou už rozdílové signály a Y, maticí projdou dál, bez vzájemného ovlivňování - není k němu důvod.
Na tom francouzském zapojení je zajímavé to, že používají 2 odlaďovače - jeden před vstupem 8505 a jeden v 8505 notch filtru.

[Hill]

...Ještě by mě zajímalo, jaký vliv na PAL dekodér má zpoždění mezi barvonosnou a sandcastle.

Na to, aby PAL dekodér vysadil nebo vůbec nezačal nedekódovat, bys musel mít jasový signál, ze kterého se oddělují synchronizační a klíčovací impulsy, posunutý asi o 0,7 µs (burst trvá 2 - 2,3 µs, většině PAL dekodérů k otevření chrominančního kanálu stačí 1,7 µs a k synchronizaci ještě o něco méně).
Ovšem můžeš počítat ještě s nějakou nepřesností přímo v časování impulsů v televizi, takže raději to načasuj co nejpřesněji.

[xsc]

Sandcastle impulz je záměrně širší, aby se to i při nějakém fázovém posunu vešlo. Kolem burstu je pak černá. Takže by fázový posun musel být dost velký, aby to vadilo, osciloskopem se to ověří hned.
Aby byla fáze SCI OK i při použití jako transkodér, má podle mě 8505 zvlášť vstup Y a zvlášť pro sync. Zatímco Y se má přivést zpožděné, sync jde přímo ze vstupního signálu a proto vytvoří SCI vhodný pro PAL transkodér.

[Lukas-Peca]

Tak jsem objevil další problém, TDA8505 zesiluje jasový kanál asi o 15 % víc než barevný. Takže můžu mít na výstupu buď správnou velikost kompozitního signálu špička-špička nebo správnou velikost synchronizačních pulzů. Pokud nastavím výstupní napětí tak, aby se jasový kanál nepřebudil, tak už je amplituda synchroimpulzů menší a nebude to dobře synchronizovat. Přitom rozkmit jasu na vstupu má předepsanou úroveň. Ale to jde pořešit děličem na jasovém vstupu TDA...

Co se týče toho ořezávání synchroimpulzů při jasných scénách, upnul jsem vstup 23 přes odpor na napětí 2,5 V. Předepsaná úroveň černé je 2 V. S tímto řešením sice úroveň černé plave podle scény, ale nezdá se, že by to vadilo. Při bílé obrazovce ovšem klesne na ty 2 V a to už IO ořeže a nesynchronizuje to. Takže datasheet kecá...

Jinak kvalita obrazu už je teď skoro k nerozeznání od PALu. Rozlišení je perfektní. V barevných přechodech jsou někdy vidět nějaké odrazy nebo překmity, nejspíš to dělá PAL dekodér, ale na to už kašlu. To zpoždění opravdu stačilo doladit. Bohužel to teď špatně synchronizuje, ale to se doladí. Předtím to bylo lepší, protože díky úbytku v MDA4565 byla amplituda signálu menší a neořezalo se to.

U této konstrukce platí Paretův princip. Získat nějaký celkem koukatelný obraz se povedlo skoro hned a od té doby to pořád jen ladím a moc to nejde

[xsc]

Nevím, jaké je finální zapojení zpožďovačky, ale podle mě 8505 počítá s úbytkem Y na klasické ZL (vnitřní odpor IO + ZL tvoří se zatěžovacím odporem ZL dělič). Takže stačí vykompenzovat úbytek/zisk na 4565.
Pokud jde o ořezávání synchropulzů - je vyžadována ss vazba mezi Y výstupem pro ZL a vstupem z ní. Datasheet podle mě nekecá - "input of the delayed Y+SYNC signal of the delay line; black level must be 2 V."
Protože uvnitř IO bude signál za maticí zaklíčován na černou, nic v závislosti na průběhu signálu kolísat nebude, protože v katalogovém zapojení je ss vazba. Ale pokud je to vedeno přes 4565 a odděleno kapacitně, nelze zaručit úroveň černé na pinu 23, odpor 22k na Uref tam určí jen střední hodnotu, nikoliv hodnotu v úrovni černé. Jedině ji obnovovat před vstupem zaklíčováním na 2V, nakonec SCI je k dispozici

[Lukas-Peca]

Zapojení je takové, jaké jsem sem posledně dával, úbytek je dozesílen. Jenže už na tom výstupu do zpožďovací linky je poměr obrazového a synchronizačního signálu nesprávný.

Jak píšu, pokud je okamžitá úroveň černé 2 V, tak už to nefunguje. Správné zapojení s vinutou ZL je takové, že výstup do ZL má ss úroveň asi 1,5 V, pak je přizpůsobovací rezistor, ZL a druhý stejný rezistor na referenční zdroj 2,5 V. Takže to tvoří dělič, který na vstupu vytvoří 2Vss.

Obnovovat ss složku se mi moc nechce, vidím to spíš na nějaký kompromis, ale vyloučit nelze nic

[xsc]

Nepoměr mezi jasovou a synchročástí je zvláštní, pokud je pin 12 nastaven na Y+sync, měl by signál projít na výstup beze změny. Je správný na výstupu PAL generátoru? Jinak to spíš vypadá, jako přeplé na Y, pak si 8505 vytváří sync z pinu 29. Z popisu, že jasový kanál zesiluje víc než barevný, jsem myslel, že je chyba mezi úrovní Y a chromy a jejích synchropulzů.
Obnovit ss složku by neměl být zas takový problém. Stačí spínat tranzistorem při nejvyšší úrovni SCI a případně přidat emitorový sledovač kvůli malému vstupnímu odporu IO.

[Lukas-Peca]

Podle blokového schéma v datasheetu se synchronizace v IO vytváří vždy znova, přepínání Y/Y+SYNC je jen kvůli zatemňování.

[xsc]

Mně to z blokového schématu právě nevyplývá (stránka 3 Fig.1). Signál ze vstupní matice prochází na Y+Sync out přes adder, tedy sčítačku, do které vedou pulzy přímo z oddělovače synchronizace (pin 29), ne z interního generátoru pulzů.

[Lukas-Peca]

Nevím, no, v každém případě to mám přeplé na Y+SYNC.

[xsc]

To předpokládám. Pro ověření bych dal na vstup Y 8505 trimr a měnil úroveň signálu. Sync i jasový signál by se měly měnit společně. Pokud to tak bude, tak musí být nepoměr mezi syncem a Y už na vstupu.

[Hill]

Jestli má být úroveň černé 2 V, znamená to, že temena synchronizačních impulsů budou někde kolem 1,6 V. Upínání při nejvyší úrovni SCI by mělo být v pořádku, protože k němu dochází právě po synchronizačním impulsu, ale ještě v době zatemnění řádku.
Během klíčování pozor na barvonosnou - PAL v té době má SIB (burst), SECAM v téže době vkládá do řádku už na nepestro modulovanou jednu z barvonosných, aby vyloučil přechodové jevy na začátku viditelné části řádku.
Při upínání je tedy třeba dát pozor na to, aby se barvonosná dostala v původní amplitudě dál.

[xsc]

Během klíčování pozor na barvonosnou - PAL v té době má SIB (burst), SECAM v téže době vkládá do řádku už na nepestro modulovanou jednu z barvonosných, aby vyloučil přechodové jevy na začátku viditelné části řádku.

To v tomhle případě nevadí, protože klíčování by se provádělo v části, kde se jedná o vyfiltrovaný signál Y, už bez burstu a ještě bez vloženého Secamu.

[Lukas-Peca]

Obnovit ss složku by neměl být zas takový problém. Stačí spínat tranzistorem při nejvyšší úrovni SCI a případně přidat emitorový sledovač kvůli malému vstupnímu odporu IO.

Mohl bys to rozvést? V tomto nejsem příliš kovaný. V Televizní technice jsem našel zapojení klíčovaného obnovitele se dvěma diodami.