Stabilizátor se zenerkou

Zpráva

kubajz22 · #1 Příspěvek od **kubajz22** » 27 úno 2017, 22:24

Zdravím, už asi měsíc zkouším zbastlit tento stabilizátor http://pandatron.cz/?290&stabilizovany_zdroj_12v_/_5a, kterej ale potřebuju na 8V, ne na 12. Když tam dám zenerku 8V2, tak je na výstupu napětí zhruba 10,5V, který po připojení zátěže spadne asi na 7,5. To samý u zenerky 9V1. Napětí na R2 je v podstatě vždycky takový, že dorovná to na zenerce na 10,5V. Zkoušel jsem dát T2 s menším zesilovacím činitelem, což částečně zabralo, ale zenerkou teď teče celkem velkej proud. Našel by se tu někdo, kdo by věděl co s tím? Popřípadě by mi nějak přiblížil funkci jednotlivých tranzistorů?

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 27 úno 2017, 22:51

Největší problém vidím v tom, že ty si myslíš, že referenční napětí v tomhle zapojení určuje napětí zenerky. Leda h0wning. Referenční napětí je v tomhle zapojení napětí na odporu R2, porovnávaný se vstupním je pomocí spojenejch trandů T2 a T3. Proto ti to dělá psí kusy, protože jsi nepochopil princip, na kterým to zapojení pracuje. Napětí na odporu R2 je určený vztahem Uvýst MÍNUS napětí zenerky nebo všech zenerek v sérii, co jich tam nacpeš.

Dám ti jednu dobrou radu - vyser se zvysoka na takovýhle zapojení a použij nějakej nastavitelnej stabec, třeba LM317 nebo L200, budeš mít daleko jednodušší práci, zabere ti to podstatně míň prostoru a získáš mnohem spolehlivější výsledek.

procesor · #3 Příspěvek od **procesor** » 27 úno 2017, 23:05

R2 daj 100Ω
R3 daj 100Ω

Zenerkou potečie cca 5mA, zbytkový prúd T2 vynásobený β(T1) sa tým spotrebuje (v zenerke).

#4 Příspěvek od **PavelFF** » 27 úno 2017, 23:14

Napětí na R2 může být pouze obvyklé napětí mezi B-E tranzistoru T3, tj. někde kolem 0,7V . Jeli tam výrazně více, například 2V, má to T3 za sebou. Jelikož v bázi T3 není žádný ochranný odpor, je taková možnost velmi pravděpodobná. Je možné, že po vypájení T3 se obvod bude chovat stejně.

Funkce obvodu je taková, že pokud napětí na výstupu zdroje přesáhne napětí zenerek, začne jimi protékat proud skrz odpor R2, jakmile na R2 vzroste napětí asi na 0,65V , způsobí to otvírání T3, což způsobí přivírání T2, což způsobí přivírání T1(PNP). Na R2 je v zaregulovaného stavu právě oněch asi 0,7V.

A jelikož v bázi T3 chybí odpor, patrně došlo k jeho destrukci při nějakém přechodném jevu jako třeba vypnutí či zapnutí zdroje.

Z hlediska kvality stabilizace napětí (je mizerná) je tento obvod překonaný a lepší by byl integrovaný stabilizátor, nevadí-li úbytek na stabilizátoru kolem 2V.

kubajz22 · #5 Příspěvek od **kubajz22** » 28 úno 2017, 01:10

Zdroj bude dávat max 1,5 A, víc nepotřebuju. U integrovaných stabilizátorů jsem moc úspěchů neměl, buď rychle klesalo napětí, nebo byl moc malej proud, takže jsem si vybral toto. Funguje skvěle, ale jenom právě na těch 12V.. A T3 zničenej není, ikdyž už mi jich pár shořelo

.

#6 Příspěvek od **PavelFF** » 28 úno 2017, 08:04

Funguje-li skvěle, pak nechápu proč několik T3 odešlo , proč se s tím moříš měsíc, proč nestačí prostá výměna zenerky na menší napětí a proč sem píšeš s žádostí o radu. Integrované stabilizátory fungují ve stomilionech zapojení po celém světě, takže něco děláš špatně.Mají na výstupu mnohem stabilnější a hladší napětí.Jediná výhoda tranzistorové verze má být údajně malý rozdíl mezi vstupním a výstupním napětím. Nevím, jestli to potřebuješ.

josek · #7 Příspěvek od **josek** » 28 úno 2017, 09:04

Takto zapojený stabilizátor potrebuje skutočne malý rozdiel medzi vstupným a výstupným napätím

Ale predsa sa vyrábajú aj Low Drop stabilizátory

#8 Příspěvek od **EKKAR** » 28 úno 2017, 16:58

forbidden píše:Radit někomu, kdo se měsíc snaží zprovoznit ten jednoduchej stabilizátor z odkazu v prvním příspěvku, ať upraví ATX zdroj, je naprostá hovadina. Nehledě na to, že tam alespoň pracuje s bezpečným napětím. Když se bude vrtat v ATX zdroji, tak ho to leda tak pokope. Tvý rady jsou, s přihlédnutím ke znalostem tázajících, tak na dvě věci...

samponek píše:forbidden :
Čím víc do elektriky vrtáš, tím spíš tě pokope, s tím už počítám.

Někdo holt radí použitelný věci, jinej zabijáky ... Málo kdo při svejch prvních pokusech počítá s tím, že by ho jeho "dílo" mohlo pokopat - a obvykle k takovýmu "hraní si" není připuštěnej nikdo, kdo nezvládnul tu "nekopající" variantu. Výsledky by pak daleko častějc vypadaly jako tady: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... highlight= Někdo by měl radši čušet a zalézt zpátky do svýho kádéčkovo-spínákovýho chlívku, než radit zabijákoviny ...

warp · #9 Příspěvek od **warp** » 28 úno 2017, 17:59

Kubajz22: potřebuješ 8V/1500mA? ale z jakého vstupního napětí. Pokud z 120-240V tak se prodávají hotové, musí být přesně 8V? (běžně dělají 7V5). Pokud z nízkého napětí tak potom STEP-DOWN 3A modul (např. www.hezkyden.cz)

Kremik · #10 Příspěvek od **Kremik** » 28 úno 2017, 20:21

Vždyť to je pěkné zapojení, co proti němu máte? Zenerky napájené konstantním proudem, jednoduché zapojení, malý úbytek...
Jen tedy do báze T3 bych opravdu přidal odpůrek tak cca 1kΩ, a místo docela blbě zapojeného C4 bych dal kondík mezi bázi T2 a zem. Asi tak 1 až 10 nF.
Pokud to nejede dobře, i v současné verzi, mohlo by napovědět napětí na kolektoru T2. Čím větší je odběr ze stabilizátoru, tím by mělo být nižší.

#11 Příspěvek od **Bernard** » 28 úno 2017, 21:16

Zapojení na pohled pěkné, ale záludné. Zesílení v otevřené smyčce je dost značné (3x kaskáda SE), takže i ZV je našponovaná. Tím to má sklony ke kmitání, jako univerzální zdroj po různé impedance zátěže bych se to bál použít.

#12 Příspěvek od **forbidden** » 28 úno 2017, 22:14

Jen tak ze srandy jsem si to hodil do simulátoru a opravdu to má trochu sklony občas kmitat při vyšší zátěži. Když se ale na výstupu zvýší kapacita, tak to zmizí. Původně jsem tam měl jen 10 µF. Jinak se to v simulátoru chová korektně. Zkoušel jsem i ten kondík z báze k zemi, jak navrhoval Kremik a taky to funguje.

Kremik · #13 Příspěvek od **Kremik** » 01 bře 2017, 19:04

Bernard > Zesílení... Dalo by se to přirovnat k napěťovému sledovači s operákem, když trošku přimhouřím oko. Takže bych to jako problém nebo nevýhodu neviděl. Kmitat může kde co. Kdysi mi kmitala kombinace P213 (ruský germaňák) s nějakým TUN křemíkem na frekvenci VKV. Přišel jsem na to náhodou, prostě jsem si při bastlení chtěl přeladit rádio :-)

#14 Příspěvek od **Bernard** » 01 bře 2017, 19:45

Kremik píše:... Dalo by se to přirovnat k napěťovému sledovači s operákem ...

To ano, obecné principy jsou vždy stejné, a také i opatrnost k možným parazitním vazbám je tím naléhavější, čím větší zisk otevřené smyčky v obvodě je. Když tedy kubajz22 nedokáže po měsíci zkrotit tento obvod, asi to způsobuje nestabilita vyvolaná nevhodnou realizací.