Jaký je výkon 3f motoru při 1f?
Moderátor: Moderátoři
Jaký je výkon 3f motoru při 1f?
3f asynchronní motor lze v nozi připojit na 1f. Jedno vinutí přímo, druhé přes kond, třetí nezapojeno. Otázka zní, jaký výkon bude mít motor v tomto zapojení z původních 3f. Někde na FB je debata, kde jeden uživatel tvrdí 70%. Já se přikláním k 30%. A protože jsem to nikdy nezkoušel, požádaám teoretiky a třeba i praktiky k vysvětlení, dík.
..to bude jen ňákej odpůrek
Tedy 1/3 výkonu nebo i méně. Ostatní debata je zajímavá ale pro mě nedůležitá. Osobně si myslím, že ten kond tam asi musí zůstat i při provozu. A co si pamatuji ještě ze školy, synchronní motory se musely roztočit pomocným pohonem do synchronizace a teprve pak se připojily na síť. Jejich výhoda byla ve stabilních otáčkách daných přesně vztahem kmitočet/počet pólů. A prý když se přetížily, vypadly ze synchronu a zastavily se?
..to bude jen ňákej odpůrek
Prosím přítomné, aby neodpovídali fyzikální pitomosti, a ty ostatní, aby zmíněné pitomosti věcně vyvrátili. Bez titulování.
Nebo se bude zase zamykat a mazat.
A nejspíš už i BANovat. Už moc dráždíte hada bosou nohou...
Ne, že by nešlo podobně zapojit motor se jmenovitým výkonem nad 2 kW, ale efektivní to není (hmotnost rotoru tak velkého motoru už sama o sobě komplikuje rozběhové poměry). U motorů pracujících do mechanické zátěže už při rozběhu se dá uvažovat o výkonu sotva polovičním, vysoký rozběhový proud by totiž měl trvat co nejkratší dobu.
Motor s vinutími na 230 V, tedy určený k zapojení do hvězdy, lze zapojit do trojúhelníka s kondenzátorem paralelně připojeným k jednomu z nenapájených vinutí, pak se v optimálních podmínkách dá teoreticky dostat na až 70% štítkového výkonu. Prakticky ne - točivý moment bude zhruba třetinou původního, čili při stejné zátěži se motoru zvětší skluz (bude mít i jiný účiník a motor bude v jedné fázi odebírat až dvojnásobek štítkového proudu, tím se dostane na těch 70% příkonu).
Volba běhového kondenzátoru závisí hlavně na rozběhových podmínkách a na zátěži (jestli se motor rozebíhá bez mechanické zátěže nebo se od něj plný záběrový moment očekává už při rozběhu). Často je vhodné použít kapacity dvě - jednu přizpůsobenou podmínkám běhu v ustáleném stavu (obvykle se volí jako číselná hodnota v mikrofaradech jako 1/30 až 1/25 štítkového výkonu motoru ve wattech), druhou, stejně velkou až rovnou dvojnásobku hodnoty běhového kondenzátoru, připojovat jen během rozběhu.
Teoretický rozbor je v tomto případě sice možný, ale prakticky málokdo ví, kolik drážek má rotor, kolik stator, kolikapólový motor to vlastně je, jaký je charakter zátěže a jak se při rozběhu mění... zkrátka se ta kapacita musí v praxi doladit na požadované vlastnosti. Příliš malá zpomaluje rozběh, příliš velká vytápí motor, zatímco moment klesá.
To byly jen drobné poznatky z praxe. Teoretický rozbor je v tomto případě sice možný, ale prakticky málokdo ví, kolik drážek má rotor, kolik stator, kolikapólový motor to vlastně je, jaký je charakter zátěže a jak se při rozběhu mění... zkrátka se ta kapacita musí v praxi doladit na požadované vlastnosti. Příliš malá zpomaluje rozběh, příliš velká vytápí motor, zatímco rozběhový i točivý moment klesá.
A, ovšem, zapomněl bych: asynchronní motor s kotvou nakrátko se nikdy nedostane na synchronní otáčky, protože by se v rotoru přestaly indukovat ty vířivé proudy, které mají "na svědomí" fakt, že se motor točí. Otáčky rotoru prostě musí být vždy nižší, než otáčky točivého pole statoru.
Edit: omlouvám se, zaměnil jsem původně příkon a výkon. Ale co už - sílu to stejně nemá, motor konstruovaný pro jednu fázi je lepší. Nebo z té jedné fáze udělat tři frekvenčním měničem.
Nebo se bude zase zamykat a mazat.
A nejspíš už i BANovat. Už moc dráždíte hada bosou nohou...
Ne, že by nešlo podobně zapojit motor se jmenovitým výkonem nad 2 kW, ale efektivní to není (hmotnost rotoru tak velkého motoru už sama o sobě komplikuje rozběhové poměry). U motorů pracujících do mechanické zátěže už při rozběhu se dá uvažovat o výkonu sotva polovičním, vysoký rozběhový proud by totiž měl trvat co nejkratší dobu.
Motor s vinutími na 230 V, tedy určený k zapojení do hvězdy, lze zapojit do trojúhelníka s kondenzátorem paralelně připojeným k jednomu z nenapájených vinutí, pak se v optimálních podmínkách dá teoreticky dostat na až 70% štítkového výkonu. Prakticky ne - točivý moment bude zhruba třetinou původního, čili při stejné zátěži se motoru zvětší skluz (bude mít i jiný účiník a motor bude v jedné fázi odebírat až dvojnásobek štítkového proudu, tím se dostane na těch 70% příkonu).
Volba běhového kondenzátoru závisí hlavně na rozběhových podmínkách a na zátěži (jestli se motor rozebíhá bez mechanické zátěže nebo se od něj plný záběrový moment očekává už při rozběhu). Často je vhodné použít kapacity dvě - jednu přizpůsobenou podmínkám běhu v ustáleném stavu (obvykle se volí jako číselná hodnota v mikrofaradech jako 1/30 až 1/25 štítkového výkonu motoru ve wattech), druhou, stejně velkou až rovnou dvojnásobku hodnoty běhového kondenzátoru, připojovat jen během rozběhu.
Teoretický rozbor je v tomto případě sice možný, ale prakticky málokdo ví, kolik drážek má rotor, kolik stator, kolikapólový motor to vlastně je, jaký je charakter zátěže a jak se při rozběhu mění... zkrátka se ta kapacita musí v praxi doladit na požadované vlastnosti. Příliš malá zpomaluje rozběh, příliš velká vytápí motor, zatímco moment klesá.
To byly jen drobné poznatky z praxe. Teoretický rozbor je v tomto případě sice možný, ale prakticky málokdo ví, kolik drážek má rotor, kolik stator, kolikapólový motor to vlastně je, jaký je charakter zátěže a jak se při rozběhu mění... zkrátka se ta kapacita musí v praxi doladit na požadované vlastnosti. Příliš malá zpomaluje rozběh, příliš velká vytápí motor, zatímco rozběhový i točivý moment klesá.
A, ovšem, zapomněl bych: asynchronní motor s kotvou nakrátko se nikdy nedostane na synchronní otáčky, protože by se v rotoru přestaly indukovat ty vířivé proudy, které mají "na svědomí" fakt, že se motor točí. Otáčky rotoru prostě musí být vždy nižší, než otáčky točivého pole statoru.
Edit: omlouvám se, zaměnil jsem původně příkon a výkon. Ale co už - sílu to stejně nemá, motor konstruovaný pro jednu fázi je lepší. Nebo z té jedné fáze udělat tři frekvenčním měničem.
Naposledy upravil(a) Hill dne 26 bře 2017, 08:50, celkem upraveno 1 x.
Už jsem to sem nejspíš několikrát posílal, ale mám tu jednu kapitolu z knížky o převíjení motorů (Navíjení a převíjení malých elektrických strojů točivých od Knotka), ve kterém se toto zapojení popisuje - vzhledem k tomu, v na jaké úrovni je zbytek knížky (prakticky motorářská bible) nemám důvod tomu nevěřit.
- Přílohy
-
motor_3f_na_1f.JPG- (159.55 KiB) Staženo 448 x
Měls to raději uložit v PNG než v JPG.
Je-li kondenzátor správně navržen, dosáhne se 75 až 98 % původního výkonu při cos φ = 0,5 až 0,6.
Je-li kondenzátor správně navržen, dosáhne se 75 až 98 % původního výkonu při cos φ = 0,5 až 0,6.
Hill píše:pak se v optimálních podmínkách dá teoreticky dostat na až 70% štítkového výkonu. Prakticky ne - točivý moment bude zhruba třetinou původního, čili při stejné zátěži se motoru zvětší skluz (bude mít i jiný účiník a motor bude v jedné fázi odebírat až dvojnásobek štítkového proudu, tím se dostane na těch 70% příkonu).
Sháním hasičák s CO2 "sněhový", raději funkční.
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
(Nemusí mít platnou revizi.)
(Celkově budu raději, když se to obejde bez papírů.)
U motorů malého výkonu může točivý moment klesnout natolik že je pro daný účel nepoužitelný. Zkoušel jsem motor 180W a i při vylaborované kapacitě šel v podstatě zabrzdit rukou. Rozběh byl "měkký" a výkon stačil pouze na volný běh.
Čili ty výpočty je potřeba brát s rezervou podle konkrétních okolností. Motor je vždy vhodné prakticky vyzkoušet jestli bude v tomto zapojení pro zamýšlené použití vyhovující.
Čili ty výpočty je potřeba brát s rezervou podle konkrétních okolností. Motor je vždy vhodné prakticky vyzkoušet jestli bude v tomto zapojení pro zamýšlené použití vyhovující.
Tak neviem kosaxku som rozobral tak ze to nevyskusam. Ale povodny motor 3f 1kw (bez rebier a ventilátora)sa pri zapojeni na 1f hrial neskutocne a krtinec ho zastavil. Tlacitko ktore pripajalo kondik koli rozbehu sa vymenilo za vypinac. Po hodine kosenia sa islo odpocivat na motore sa nedala udrzat ruka.
Po prepojeni na 3f motor bral krtince skor to bol rotovator, a na dotyk bol vlazny. Tak ze tolko prax.
Pri 1f zapojeni vinutim musi pretiec vykon min taky ako v sucte 3f. Tak ze ten vodic to nemoze ustat bez nasledkou tj tepla.(zjednodusene povedane)
Po prepojeni na 3f motor bral krtince skor to bol rotovator, a na dotyk bol vlazny. Tak ze tolko prax.
Pri 1f zapojeni vinutim musi pretiec vykon min taky ako v sucte 3f. Tak ze ten vodic to nemoze ustat bez nasledkou tj tepla.(zjednodusene povedane)