Zesilovač z AR

[sinclair]

Od toho Sedláčka to taky nebylo vždycky svaté a nebyla vždycky pravda, že "dvojka" se liší jen kvalitou potisku a povrchovky. Párkráte se mi tam povedlo za poměrně hodně peněz koupit pěkný šmejd, ale co člověk nastěžoval v partiovce, žejo..Já teda už asi mám škaredý vzpomínky vymazaný - myslím tím to, že bych nikdy KFY18 za 80,-Kčs nekoupil. Takovej 🤐 snad nikdo z naší party nebyl..

[danhard]

Seknul jsem se v roce. Zlevnění bylo v r.1972, zlevněná KFY18 84,- Kčs

[EKKAR]

Já ty ceny pamatuju až tak od roku 1980, to už to takový rakety nebyly, ale i tak to byly docela pálky pro kluka tehdá školou povinnýho, co si usmyslel, že si postaví audiozesilovač podle Amára - když MDA2010 nebo 2020 stál přes stovku jeden, MAA741 byl tuším za 12 kaček a odpor za korunu, táta vydělával kolem 3300,- měsíčně a máma k tomu přidávala necelý 2 litry, kapesný jsem dostával padesátku na 14 dní .... Ještě že se do Pardubic i do Lanškrouna, kde byly nejbližší prodejny koncernovýho podniku Tesla, dalo dojet vlakem - a já měl jakožto synek z nádražácký rodiny samozřejmě režikartu ... Muset platit jízdný, nepořídil bych si ani polovičku toho, co jsem si mohl dovolit jako režista. A samozřejmě krom přestřelenýho ceníku platila veeelice důležitá podmínka = MUSELI TO ŽÁDANÝ ZBOŽÍ V OBCHODĚ MÍT ...

[sinclair]

Já sice v Tesle nakupoval jen jako klučisko, pak už ne:-), ale to byla právě taková 🤐 doba, že když už jsem ty prachy nějak dal dohromady, tak se to stejně nedalo sehnat - bez známostí mezi prodavačkama, skladníkama a opravářema ani prd. Leda měl člověk fakt kliku, nebo zase někdo jiný měl známý - někde ve fabrice, na údržbě a podobně. Katastrofální doba, fakt. Třeba elektrolyty 5G/50V, ještě to kravské provedení, pokud vůbec přišly na pult, tak byly na příděl. Co člověk, to kus a že si prodavačky pamatovaly ksichty prostě si člověk na výstupní kýbl pro druhej kanál buď měsíc počkal, nebo ti šikovnější někoho odchytili na ulici. Za pětku Vám šel cizí člověk koupit do Tesly blbý kondenzátor... A to musela být fakt klika, většinou na echo nějakých kámošů z Brodu. Za další dvě hodiny už smůla.
Nejprv jsem do Brodu vozil tuzexové kafe a jiné podmazávky já. Ale pak jsem si to užíval nazpátek, když holky z prodejny potřebovaly vyřídit v opravně něco expresně A že to bylo furt něco.

[danhard]

To já jsem to měl jednoduchý, chodil jsem na elektroprůmyslovku v Praze v Ječné a do Žitné, kde byla prodejna radiomateriálu, to bylo kousek.
Byl jsem tam na kukačku snad každej den a potom kolečko bazar Klenoty Myslíkova, Martinská, Diamant na Václaváku, Jinřišská a pak na 138 autobus směrem domů
Ještě si pamatuju na tyhle notýsky, ty jsem si nakoupil v prodejně na Poříčí, když mi bylo asi 8 let a byli jsme nakupovat v obchodním domě Bílá Labuť a protože jsem nezlobil, tak mě táta vzal za odměnu do radioamatérské prodejny

[sinclair]

Jo, všecky je mám. Sehnal nám je náš vedoucí kroužku. Ale musel to být nějaký dotisk, mám jiné obálky, modrožluté.

[Thales]

Tak to jste se měli alespoň kliku v tom, že z vašich rodičů vypadla nějaká ta koruna. Já jsem sice podstatně mladší ročník, takže jsem nezažil to co vy, ale já dostal maximálně tak dvě kila na narozeniny jinak vůbec nic. Za to se počátkem 90. let moc koupit nedalo, takže dokud jsem si nezačal nějak vydělávat (servis PC a drobné elektronické opravy) tak se dalo bastlit jen z toho, co jsem vybrakoval na černé skládce nebo co jsem kde vyžebral. Kdybych měl pajdu na dva týdny kapesného to by bylo něco, ale to fakt nehrozilo.

[danhard]

Vzhledem k tomu, že je to víceméně vlákno o historických sračkách, tak bych to nedělal
A Thales si stěžuje na špatném hrobě, v tom r.63 jsem měl "kapesné" asi tak 10Kčs na týden, prostě v neděli jsem dostal 10Kčs, abych měl nějaké peníze a naučil se s nimi hospodařit.
Tak jsem to neprošustroval za Eskyma (50 hal. ani mejdlíčka 1,20Kč tabulka), ale dvacku jsem varzil do svýho vzdělání

[breta1]

V roce 64 mi stačila pětistovka od rodičů na celý měsíc.
Z toho ubytování na koleji 50.-Kč, obědy a večeře 2.60.-Kč, snídaně 1.60Kč, šalinkarta 28.-Kč.
Když jsem odložil 20,20.- na vlak Brno-Ostrava, ještě mi zbylo něco na bastlení a děvčata.

[danhard]

Taky ty normální platy byly tak kolem 1800,- Kčs

U brety se mi líbí, že je z jednoho příspěvku všechno jasný

[Lukas-Peca]

Mám ještě dotazy k původnímu tématu, a to ke schématu od sinclaira (který nám pořád neprozradil, odkud to je). Není ten KF517 v pravém zdroji proudu napěťově poddimenzovaný? Přece vidí plný rozkmit výstupního napětí proti kladné větvi, ale KF517 je jen do 40 V. Dále, je naopak nutno v proudové pojistce použít KFY18 a 46, nestačily by zde KF507/517 vybrané na velkou betu, případně KC509? Jak je řešena teplotní stabilizace, neměly by být ty dvě diody v sérii v pravém zdroji proudu teplotně svázány s chladičem?

Pustil jsem se do zprovozňování, v jednom kanálu, který jsem překresloval, někdo dal do diferenciálního stupně NPN tranzistory místo PNP a odpory dal takové, jaké mu přišly pod ruku... Zapojení druhého kanálu plně odpovídá původnímu schématu.

[sinclair]

Spoléhalo se tak trochu na to, že VĚTŠINA KF517 měla Uceo až 80-90V. Těch 40V platí pro vyloženě hraniční kusy s obrovskou betou okolo 300, ale mohou se vyskytnout i ty.
Ano, bylo by rozhodně vhodnější KFY18/46 použít ve zdrojích proudu a na rozkmitu, do pojistky potom cokoli se zhruba shodným rozsahem bety. To je např. KF517A/KF506, KF517B/KF508, stačí tam i KFY16/34, klidně tam mohou být i KC637/638, případně i BC327-40/337-40. KC237/307 radši ne, ty jisticí tranzistory by nějaký rozumný Ic měly snést a 100mA mi přijde bez rezervy. Ideálně fakt ty KC6xx. Mívají slušnou betu, malý saturační napětí, snesou dost proudu...na tohle místo dobrý.
I na proudových zdrojích a rozkmitu by mohly klidně být KC639/640, stačí s betou kolem stovky. Závěr mají téměř vždy přes 100V.
Ale co se týká budičů, který visí na plném napětí a tahá se z nich proud, tak ty buď vybrat, anebo někde sehnat KCY39/KCY40. To jsou výborné jednoampérové trandy v TO39, bety dost, závěry přes 100V všechny, Ft stejné jako KF/KFY. Nevím, podle čeho to pajcovali, ale jsou fakt výborné.
Anebo už rovnou jako budiče, rozkmit i zdroje KD139/KD140 a hotovka, vymalováno. Pokud není potíž s deskou.
Na KF507 bych se radši vysrál, to je v podstatě nejmizernější tranzistor z řady, který je problém dopasovat ke KF517. Není mezi KF507 málo kusů, co mají betu např. jen kolem 30-40 a závěr taky nic moc, je to fakt mizérie.
S chladičem by mělo být hlavně spojený to KCčko v regulaci předpětí, nic jiného. Buď použít KC147 v tom větším plastu a přilepit, nebo místo KC použít KD135 s betou aspoň 150-200 a izolovaně přišroubovat.

Pnp tranzistory na vstupu i ve zdrojích proudu jsou v mnoha ohledech výhodnější, stejně tak npn na rozkmitu. Zahraniční zapojení mívaly pnp diferáky a npn rozkmity mnohem častěji, než tady. Tady byl téměř celou dobu vhodných pnp typů naprostej nedostatek.

Fakt nikdo nepoznal, odkud to schéma je?

[danhard]

Především ty KF517, KFY16, KFY18 byl výrobně jeden chip a podle toho, jak se to povedlo byla nějaká selekce.
Dtto KF506, 507, 508, KFY 34, 46.
Základní vlastnosti byly ale stejné, takže i když jste vybrali Uceo na 120V, tak tam byla oblast záporného odporu a při 60V 10mA ten tranzistor nešel s velkým Rbe zavřít.
Mimochodem, v katalogových vlastnostech byly tyto reálné charakteristiky uvedeny.
Dokonce se na základě těchto vlastností Si tranzistorů dělaly lavinové generátory.
Projděte si Sdělovací Techniku kolem roku 1970.

ps. jde o to, že KF517 byl první Si PNP Tesla a nic jinýho se v té době na kvazikompl použít nedalo

[sinclair]

Ale šak to nikdo nerozporuje, že to v základu jsou jen dva čipy - jeden pnp a druhý npn. Já jen píšu, že v těch základních typech, KF507 a KF517 byly jak dobré kusy, tak prašivina. Hlavně u KF517, KF507 byly prašivina vždycky.
Už jsi zjistil, podle čeho opráskli ty KCY39/40?

[danhard]

KCY39/40 jsem v ruce nikdy neměl, ale hojně jsem používal BC141/BC161 jako budiče místo KF507/KF517.
Chip asi stejnej jako BD139/140