Hledám nějakou teorii k té "šetřící" modulaci českých vysílačů AM popř. nějaký nápad / tip , jak to vylepšit /když už jsem si to nové magioko za nehorázný peníz koupil
/.Gavota 424A aj. - malé napětí pro magioko a AVC na SV ,DV
Moderátor: Moderátoři
Gavota 424A aj. - malé napětí pro magioko a AVC na SV ,DV
Toto a některé další rádia mají pro demodulaci použitu jen jednu společnou diodu /zde z EBF 89/ . Ačkoliv na SV,DV - české vysílače rádio "řve" a tudíž nf signál je dostatečný, ss napětí pro AVC a magioko z demodul. mf signálu je malé , řádově do 1V ,což třeba pro řízení magioka nestačí / to je nové a naprosto ok/. Na rozsahu KV je to podstatně jiné , ss napětí při subj. stejné hlasitosti je několikanásobně větší , magioko krásně ukazuje naladění stanice. Závadu v obvodech rádia bych vyloučil, neb mf zesilovač je pro všechny rozsahy stejný . Napadlo mě, zda to nesouvisí se způsobem am modulace na vysílači, kdy se různě "šetří nosná" a modulace jde až asi ke 100% , čili když se to pak jednocestně v rádiu usměrní, je střední hodnota ss napětí malá v porovnání s nf signálem . Utvrzuje mě v tom to, že na těch KV jsou to cizí výkonné vysílače, které asi tak s tou modulací neblbnou.
Hledám nějakou teorii k té "šetřící" modulaci českých vysílačů AM popř. nějaký nápad / tip , jak to vylepšit /když už jsem si to nové magioko za nehorázný peníz koupil /.
Hledám nějakou teorii k té "šetřící" modulaci českých vysílačů AM popř. nějaký nápad / tip , jak to vylepšit /když už jsem si to nové magioko za nehorázný peníz koupil
/.Souvisí, ale podle mne nevýznamně. Významnější je absolutní velikost intenzity signálu (elmag. pole), takže to snížení amplitudy nosné by měla kompenzovat např. lepší anténa. Ostatně, citlivost přijímače se dá ověřit měřením. Spíše bude na vině snížená citlivost na SV rozsahu.Milan píše:... Napadlo mě, zda to nesouvisí se způsobem am modulace na vysílači, kdy se různě "šetří nosná" a modulace jde až asi ke 100% , čili když se to pak jednocestně v rádiu usměrní, je střední hodnota ss napětí malá v porovnání s nf signálem ...
edit: Teď jsem si všiml, že Gavota má na SV a DV pouze feritovou anténu. A to představuje jisté omezení ve snaze o zlepšení příjmu.
424A má feritku jen na SV a připojená anténa i na SV normálně funguje.
Včera jsem to celé slaďoval, až jsem se divil, jak je to na SV a DV citlivé,
s uvážením chyb event. přeslechů určitě pod 50 µV přes standartní náhradní anténu dle staré ČSN ,dělá to zřejmě ta EBF89 v mf, je o dost
lepší oproti třeba EF22 ve starších strojích.
Nejsem si vůbec jist, že to šizení nosné ,ze které se vlastně vytváří ss složka, nemá vliv na poměr ss složky a velikosti nf signálu - oni vlastně zvyšují velikost signálu oproti velikosti nosné ,ale možná je moje úvaha blbá. Proto bych si o tom něco rád početl,ale nic jsem nenašel, jen cosi
okrajově se dotýkajícího tématu zde kdysi od Hilla.
Včera jsem to celé slaďoval, až jsem se divil, jak je to na SV a DV citlivé,
s uvážením chyb event. přeslechů určitě pod 50 µV přes standartní náhradní anténu dle staré ČSN ,dělá to zřejmě ta EBF89 v mf, je o dost
lepší oproti třeba EF22 ve starších strojích.
Nejsem si vůbec jist, že to šizení nosné ,ze které se vlastně vytváří ss složka, nemá vliv na poměr ss složky a velikosti nf signálu - oni vlastně zvyšují velikost signálu oproti velikosti nosné ,ale možná je moje úvaha blbá. Proto bych si o tom něco rád početl,ale nic jsem nenašel, jen cosi
okrajově se dotýkajícího tématu zde kdysi od Hilla.
Oko je v pořádku a jen ukazuje, jak se v současnosti změnily poměry na AM pásmech.
Na Vysočině by dnes mohla být nejsilnější ČRO Dvojka 639kHz (Liblice,750kW), je ale tak daleko že i v době kdy byl výkon dvojnásobný, vysílal v Jihlavě dokrývací vysílač. Ten už je ale dnes minulostí (http://www.stredni-vlny.cz/p/blog-page_8.html).
Dobrochov 1332kHz má ještě 200kW a další vysílače 50 nebo méně. Obě soukromé stanice mají výkon v jednotkách kW.
I DV 270kHz byly patřičně zeslabeny (asi 30 x) proti dřívějšku. Z návštěvy ještě elektronkového vysílače vyšel před časem celkem zajímavý článek (http://peca.g6.cz/ostrava2011.html),později se prý uvnitř už fotit nesmělo. V článku je uvedeno (cit.): ...následuje procesorový kompresor dynamiky, který má za úkol navodit u posluchače zdání co nejsilnějšího signálu. Toto zařízení stojí za poněkud uřvaným zvukem našich AM vysílačů a je osazeno na žádost Českého rozhlasu. (konec citace). Tajemství zvýšené hlasitosti je tím objasněno. Dále je v popisu použití řízených usměrňovačů pro Ua koncového stupně (vf) - v modulačních pauzách je tak snižován výkon vysílače, magické oko na přijímači "mrká" v rytmu modulace.
---
Dávno tomu se snad vyrábělo oko, byly to vlastně dva systémy v jedné baňce, každý s jinou citlivostí.
Na Vysočině by dnes mohla být nejsilnější ČRO Dvojka 639kHz (Liblice,750kW), je ale tak daleko že i v době kdy byl výkon dvojnásobný, vysílal v Jihlavě dokrývací vysílač. Ten už je ale dnes minulostí (http://www.stredni-vlny.cz/p/blog-page_8.html).
Dobrochov 1332kHz má ještě 200kW a další vysílače 50 nebo méně. Obě soukromé stanice mají výkon v jednotkách kW.
I DV 270kHz byly patřičně zeslabeny (asi 30 x) proti dřívějšku. Z návštěvy ještě elektronkového vysílače vyšel před časem celkem zajímavý článek (http://peca.g6.cz/ostrava2011.html),později se prý uvnitř už fotit nesmělo. V článku je uvedeno (cit.): ...následuje procesorový kompresor dynamiky, který má za úkol navodit u posluchače zdání co nejsilnějšího signálu. Toto zařízení stojí za poněkud uřvaným zvukem našich AM vysílačů a je osazeno na žádost Českého rozhlasu. (konec citace). Tajemství zvýšené hlasitosti je tím objasněno. Dále je v popisu použití řízených usměrňovačů pro Ua koncového stupně (vf) - v modulačních pauzách je tak snižován výkon vysílače, magické oko na přijímači "mrká" v rytmu modulace.
---
Dávno tomu se snad vyrábělo oko, byly to vlastně dva systémy v jedné baňce, každý s jinou citlivostí.
Mohlo by to tím být, nicméně jsem tu měl asi před měsícem Philips BA321U
a tam to magioko ukazovalo celkem uspokojivě . Přitom citlivost tohoto rádia byla i po pečlivém sladění téměř o řád menší a nepozoroval jsem významnější rozdíl v poměru hlasitost/oko mezi SV/DV a KV jako u Gavoty.
Tak to asi zatím nechám tak, nějaký zesilovač pro oko by byl asi problém, chybí záporné napětí,které v rádiu není a je tvořeno pro oko a AVC ze signálu - a ten také není .
Ještě koukám do schématu Gavoty, zkusím vzít napětí pro řízení oka ještě
před R7 , který tvoří dělič s potenc.M5 ,ten dělí jak ss,tak nf složku , asi se bude muset jemně doladit přísl. mf.
a tam to magioko ukazovalo celkem uspokojivě . Přitom citlivost tohoto rádia byla i po pečlivém sladění téměř o řád menší a nepozoroval jsem významnější rozdíl v poměru hlasitost/oko mezi SV/DV a KV jako u Gavoty.
Tak to asi zatím nechám tak, nějaký zesilovač pro oko by byl asi problém, chybí záporné napětí,které v rádiu není a je tvořeno pro oko a AVC ze signálu - a ten také není
.
Ještě koukám do schématu Gavoty, zkusím vzít napětí pro řízení oka ještě
před R7 , který tvoří dělič s potenc.M5 ,ten dělí jak ss,tak nf složku , asi se bude muset jemně doladit přísl. mf.
Porovnání citlivosti indikátorů by bylo objektivní asi jen se stejným typem, rozdíl v rozsazích ale vypadá podezřele.
Zvýšit citlivost oka by mělo jít i úpravou součástek jeho obvodu, myslím že snížením hodnoty anodového odporu triody citlivost vzroste. Pozor ale na Ia max, rezerva asi moc není (je-li vůbec v katalogu).
Citlivost vzroste také vřazením odporu do přívodu stínítka, poklesne tím ale svítivost. Vyzkoušeno, hodnota ale bohužel zapomenuta.
Možná by pomohl i rezistor nebo "malá" zenerka vřazená do přívodu katody, Ug by bylo zápornější. Katoda je ale společná pro oba systémy a není úplně jisté co by to přesně dělalo.
To jen takové nápady co třeba zkusit...
Zvýšit citlivost oka by mělo jít i úpravou součástek jeho obvodu, myslím že snížením hodnoty anodového odporu triody citlivost vzroste. Pozor ale na Ia max, rezerva asi moc není (je-li vůbec v katalogu).
Citlivost vzroste také vřazením odporu do přívodu stínítka, poklesne tím ale svítivost. Vyzkoušeno, hodnota ale bohužel zapomenuta.
Možná by pomohl i rezistor nebo "malá" zenerka vřazená do přívodu katody, Ug by bylo zápornější. Katoda je ale společná pro oba systémy a není úplně jisté co by to přesně dělalo.
To jen takové nápady co třeba zkusit...
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Zdravím Milane, mně magioko v gramorádiu Liberta "jednička"- stejné šasi ukazuje dobře- Dobrochov plná výchylka, Topolná tak cca poloviční. V obou případech s připojenou anténou a uzemněním. Jen na feritku přibližně poloviční výchylky pro oba vysílače. Je tedy fakt, že jsem o něco blíže k oběma vysílačům.
To je možné , ale koukaje do schématu , nějak se nemohu dopátrat , kde se záporné napětí pro g1 oka v hodnotě třeba -8V nutných pro rozsvícení podstatné části magioka vezme . Když rádio " řve" naplno, musím mít na g1
koncové pentody tak +- 10V šp. signál. Předchozí triodový nf zesilovač má zesílení +- 50 , takže při potenciometru vytočeném na maximum potřebuji
z detektoru nf signál cca 0,2V šp. A i kdyby byla modulace 100% , tak takový signál nikdy nevytvoří ss složku o velikosti -8V ,ale řádově desetiny
volt,což s okem v podstatě nehne. Když při silném signálu potenciometr stáhnu třeba na desetinu, a konec bude plně vybuzen již tímto signálem ,
bude potřeba nf signál z detektoru cca 2V šp. , a ss složka bude odhadem max. kolem voltu . Tak kde se tam těch těch -8V pro g1 oka sakryš vezme , resp. kde jdou moje úvahy do zkratu ? A to neuvažuji vůbec vliv AVC, které tak velké předpětí prvních dvou elektronek vůbec nedovolí a směšovač i mf zesilovač budou dávno úplně zavřené.
koncové pentody tak +- 10V šp. signál. Předchozí triodový nf zesilovač má zesílení +- 50 , takže při potenciometru vytočeném na maximum potřebuji
z detektoru nf signál cca 0,2V šp. A i kdyby byla modulace 100% , tak takový signál nikdy nevytvoří ss složku o velikosti -8V ,ale řádově desetiny
volt,což s okem v podstatě nehne. Když při silném signálu potenciometr stáhnu třeba na desetinu, a konec bude plně vybuzen již tímto signálem ,
bude potřeba nf signál z detektoru cca 2V šp. , a ss složka bude odhadem max. kolem voltu . Tak kde se tam těch těch -8V pro g1 oka sakryš vezme , resp. kde jdou moje úvahy do zkratu ?
A to neuvažuji vůbec vliv AVC, které tak velké předpětí prvních dvou elektronek vůbec nedovolí a směšovač i mf zesilovač budou dávno úplně zavřené.Předpokládám že úroveň řídícího napětí AVC je dána od velikosti napětí nosné. I v době kdy je úroveň modulace 0% a tedy na výstupu v reproduktoru ticho (při dobře naladěné stanici) a 0,0 mV střídavého nf napětí na výstupu detektoru, je vysílána nosná vlna a pokud máte dostatečnou vstupní úroveň přijímaného signálu (z antény) bude na horním konci potenciometru R9, jež tvoří zátěžovou impedanci detekční diody v E2, dostatečné regulační napětí pro AVC. Toto napětí je zároveň vstupní pro E4 (EM80). A nf výstupní napětí pro E3 s tím nemá nic společného.
Bohužel příteli nemáte pravdu - za prvé ve chvílích bez nf modulačního signálu se nosná z úsporných důvodů potlačuje , a za druhé velikost nf signálu po demodulaci má velmi velkou souvislost s velikostí ss složky pro oko a AVC , a zvláště u tohoto příjimače, kde není pro AVC zvláštní detektor
a druhá dioda EBF89 není vůbec použita ,na rozdíl např. od zapojení starších typů s EBL 21,kde jsou použity obě diody a napětí pro AVC a oko
je detekováno obvykle z primárního vinutí elektronky mf zesilovače přes malý kond řádu pF.
a druhá dioda EBF89 není vůbec použita ,na rozdíl např. od zapojení starších typů s EBL 21,kde jsou použity obě diody a napětí pro AVC a oko
je detekováno obvykle z primárního vinutí elektronky mf zesilovače přes malý kond řádu pF.
Chceš tím říct, že v případě KVMilan píše:...A to neuvažuji vůbec vliv AVC, které tak velké předpětí prvních dvou elektronek vůbec nedovolí a směšovač i mf zesilovač budou dávno úplně zavřené.
tam těch -8V není?Milan píše:...Na rozsahu KV je to podstatně jiné , ss napětí při subj. stejné hlasitosti je několikanásobně větší , magioko krásně ukazuje naladění stanice...
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Nezapomeňte, že hloubka modulace je okolo 30 %. Při příjmu silné stanice bývá detekované ss napětí hodně přes -10 V. Taky to není tak, že při příjmu silné stanice bude koncový stupeň při potenciometru nadoraz vybuzen na max. výkon - bude spíš brutálně přebuzen. Viz http://radio-forum.cz/viewtopic.php?f=4&t=1287
U rádií, které využívají obě diody, je AVC zapojeno jako zpožděné - na diodu AVC se přivádí záporné předpětí okolo 1-2 V, takže se dioda otevře teprve když vf napětí překročí tuto hodnotu. Protože na slabší signály napětí AVC tím pádem nereaguje, bývá i zde magioko připojeno na detekční diodu, kde napětí reaguje i na slabé signály.
U rádií, které využívají obě diody, je AVC zapojeno jako zpožděné - na diodu AVC se přivádí záporné předpětí okolo 1-2 V, takže se dioda otevře teprve když vf napětí překročí tuto hodnotu. Protože na slabší signály napětí AVC tím pádem nereaguje, bývá i zde magioko připojeno na detekční diodu, kde napětí reaguje i na slabé signály.
a je ten systém diody v elce v pořádku ?
nemá svod ?
před několika lety jsem se setkal s rádiem, kde byl mezi katodou a anodou diodového systému nějaký bordel (asi kousek odloupnutý z katody) a nefungovalo to . . .
zkoušel jsem to "vyklepat" mimo, ale bylo to tam nějak šprajclé a nešlo to.
zkus katodu odpojit a místo ní připoj bambusovou GA201 nebo podobnou, jak se to bude chovat . . .
. . . nebo ještě lépe, zkus tam připojit tu druhou diodu ze systému elky . . .
nemá svod ?
před několika lety jsem se setkal s rádiem, kde byl mezi katodou a anodou diodového systému nějaký bordel (asi kousek odloupnutý z katody) a nefungovalo to . . .
zkoušel jsem to "vyklepat" mimo, ale bylo to tam nějak šprajclé a nešlo to.
zkus katodu odpojit a místo ní připoj bambusovou GA201 nebo podobnou, jak se to bude chovat . . .
. . . nebo ještě lépe, zkus tam připojit tu druhou diodu ze systému elky . . .