Nějaké informace jsou, ale těch původně nevyužitých 14 bitů bylo vyhrazeno pro systémy včasného varování. Jenže se to zkomercializovalo, nejspíš v souvislosti s návrhy na vypnutí vysílače Mainflingen DCF 77,5 kHz, které sílily na přelomu tisíciletí, zejména šlo o to, kdo to bude platit. Licenční poplatky za poskytnutí podkladů nutných k sestavení dekodéru informace o počasí měly pokrýt alespoň údržbu vysílače.
Jde o patentovaný systém přenosu 42 bitů ve třech po sobě následujících minutách: v první se vysílá 14 datových bitů, v druhé 8 datových a 6 kontrolních, ve třetí 14 kontrolních bitů.
Kódování informace je také vázané na aktuální čas, protože ten je jedinečný a neopakuje se, z něj se tedy odvozuje heslo.
Přesnější popis využití těch 22 významových bitů v různou denní dobu uvádí předpis DE 20 2005 019 853.6 / EP 1798612 "Datové přenosy v pomalých přenosových systémech, například vysílačem časových značek", ale nic tam není o tom, jaký význam v informaci o počasí ten který bit má.
Z článku
Informace o počasí z DCF77 je zřejmé, že se mnoho lidí pokouší tuto informaci s různě velkým úspěchem a ztátou času rozklíčovat, to šifrování se zjevně povedlo. Aneb "zaplať a tvoje hříchy budou odpuštěny", tedy "zaplať za procesor, který každé tři minuty přesype všechny přijaté jedničky a nuly a informaci vydá; jestli to ale vykecáš, nedoplatíš se".