Dotaz na zesík pro Sinclaira i ostatní.
Moderátor: Moderátoři
A kutilmile - nelituju tě
Ale ono by to nebylo špatný, odstranily by se nedokonalosti a limity lidskýho ucha, byla by možnost slyšet ultrazvuk, tak i možná infrazvuk, dynamika zvuku by nebyla limitovaná prahem bolesti (respektive ten by se posunul vejš) a možností permanentního poškození mechanickejch částí ucha.
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
mi-ro píše:Ano, stejně jako jsem napsal výše. Zesilovač může hrát lépe nebo hůře. Ale to má fyzikální a tedy změřitelné odůvodnění o kterém lze diskutovat. Bohužel (bohu dík), já jsem materialista.
Rozhodně nemám v úmyslu prudit, ale tohle je nesmysl. Pět z deseti lidí řekne, že hraje lépe zesilovač A a těch dalších pět , že B. Jaký měřák si vezmeš, abys našel tu tvou (jejich) pravdu?
Nechceš přece praso-knedlo-zélo s kuřecím masem jen proto, že některejm bude chutnat víc, když tam má bejt kus toho kulaťoučkýho stvoření, jídla bohů, co ještě před chvílí kvičelo, byť budou slimáci a další podivný existence proti.
kdo je levičák ve čtyřiceti, nemá rozum.
— Winston Churchill
A kutilmile - nelituju tě
Je to individuální záležitost. Někdo se spokojí jen s tím nejlepším, další jen s tím nejdražším, jiný zjistí, že od určité výše nákladů nahoru stejně nepozná rozdíl ve zvuku, ale naopak mu více v daném prostoru vyhovuje zvuk třeba něčeho ještě levnějšího. Časem navíc přijde i na to, že mu uniká smysl mnoha z hejblátek na aparatuře, protože na ně poslední tři roky nesáhl, a tedy i zapomněl, vždyť to zařízení má víc funkcí, než vystřídali členové naší vlády dohromady...
Poslední sorta jsme my, kdo si koupili část aparatury a zbytek k tomu dodělali, případně upravili tovární zařízení, aby nám vyhovovalo. Ještě méně je těch, kdo stavěli celý řetězec (a ještě se podělili o zapojení a zkušenosti).
A jen nemnozí z nás něco měřili nebo na základě měření dorovnali.
Ano, jsou lidé, kterým to dobře slyší, a jsou lidi, kteří si jen myslí, že dobře slyší, a že správně poslouchají.
Nevyhnulo se to ani takovým sluchařům, jakým byl například dirigent Herbert von Karajan, z něhož měli zvukaři hrůzu a nejradši s ním dělali na přímých přenosech, protože jim do toho nemohl kecat.
U firmy DGG se mistři zvuku radši házeli marod, než dělat na jeho nahrávkách Wagnerovy hudby, před řezáním desek jim totiž Mistr několikrát vrátil nahrávku k přemíchání, že je příliš ostrá a chybí jí basy. Přidat basy, ještě víc.... Ve výsledku ty nahrávky "nemají vzduch", jako nahrávky pořízené s jinými dirigenty.
Až jednou kdosi na návštěvě u něj si všiml, že to poslouchá na tehdy velmi kvalitním zařízení, které se řadilo ke špičce, ale zakončeném regálovými bednami Acoustic Research AR3 postavenými na podlaze. Ale nikomu se nepodařilo ho přesvědčit, aby si to poslechl jinde a na jiném zařízení. Poslouchal to jedině doma a zůstal hluchý i k radám bedny přemístit do regálů, dokonce i k nabídce nechat si věnovat sloupové reprosoustavy určné k postavení na podlahu. Doslova přeloženo, byl "tvrdohlavý jak koza". Proto nenajdete desku, která by zněla tak jasně a vyváženě, jako ty, na nichž orchestry řídí Hans Richter, Christian Thielemann, Daniel Baerenboim, Lovro von Matačić či Jiří Bělohlávek. A to platí i pro digitalizované verze na CD či jiném moderním médiu.
(Volně podle vyprávění zvukařů.)
Proto opakuji: neřešte neřešitelné, prosím. Dopřejte si zařízení, ze kterého uslyšíte pokud možno co nejvíc z toho, co byste slyšeli živě na místě, a neuráží vaše uši. Víc doporučit neumím.
Přičítal jsem tento nedostatek "homemade" výrobě a koupil Stereodirigenta (teď trůní na půdě) , který mě jen ujistil v tom, že musím zalovit v jiných vodách.
I opět se nechal zblbnout, tentokráte třídou A, "nad kterou není"...
Jenže zesilovač vyžadoval objemné, těžké chladiče a zdroj jak bejk.
Navíc jsem ve zvuku nic extra nenacházel.
Jen na vysvětlenou, rád si poslechnu varhany a potrpím si na pomalé vibrace subbasů, nemlich jako přímo v katedrále, kde to třepe gaťama.
Jak už jsem byl zaregistrován na Audiowebu, kde jistá osoba vychvalovala zesilovače Transiwatt, neodolal jsem a šel do stavby stodvacítky. Jenže jaké zvolit korekce? Samozřejmě, jak se shodli tamější experti, ty s velejemným, téměř neznatelným ovlivněním původního signálu
Po delším hledání jsem se rozhodl postavit si kopii onoho Proximáckého korekčního zesilovače ke konci Transiwatt 120 a bylo to... prostě SUPER!
Ze začátku mi vadilo trošku drsnější podání vyšších tónů u Transiwattu, ale začalo se mi to časem líbit. Zvláště pro smyčcovou hudbu nedostižné!
Vlastní kapitolou je potom fyziologická regulace hlasitosti, bez které se nedá kloudně nastavit tichý poslech.
Basy mám nastavené na 3/4 a naprosto dokonalé podání subbasů, už ve 30ti hz rozechvívající okenní tabulky a též bránici... I ty gatě.
Tolik moje drobná vsuvka.
Jestli si někdo zvykl walkmana nebo discmana poslouchat na sluchátka s trvale zapnutou funkcí DBB (dynamic bass boost) nebo SB (super bass) či jako tomu který výrobce říkal, pak mu přirozená reprodukce připadá nepřirozenou a ty korekce hloubek potřebuje. A fyziologickou regulaci (loudnes) taky.
Nechávám stranou, jestli je to dobře nebo špatně: jemu se to tak jeví dobře.
Horší je to u milovníků opery, když v divadle zjistí, že jim ty basy gatěma třepou jen doma, ale v divadle ne, ač jich v orchestřišti je hned několik...