Prevodový pomer

[dudo02]

Zdravím,

Potreboval by som nezávislý názor ďalšej osoby na nasledovnú vec ohľadom prevodového pomeru medzi motorom a oskou cirkulácia.
Otáčky motora sú 2900 ot/min. a remenica na jeho oske má priemer 9cm.
Akého priemeru musí byť remenica na oske píloveho kotúča, aby som dosiahol otáčky 2000ot/min. ?

Ja som si to vypočítal, ale sústružník, ktorý má remenicu vyrobiť tvrdí, že som počítal zle. On sa dopracoval k dosť odlišnému výsledku ako ja...

[Achab]

Vychází to 130,5mm. [(2900/2000)×90=130,5]

[BOBOBO]

Achabe , Achabe , jo elektrika ....

[Achab]

to BOBOBO: vím že by se mělo počítat s výškou řemene ale na tento účel to lze v praxi zanedbat.

[p32]

Ne, nemuselo, poměr je stejný a profil řemenu taky.

[dudo02]

Áno, na tento účel je výška remeňa bezpredmetná.
Tak som to spočítal správne.
Vďaka za pomoc.

[Achab]

A kolik teda spočítal ten soustružník?

[dudo02]

Jemu to vyšlo nejakých 16cm. Vraj to našiel v nejakej knihe...Som mu vravel, že pridá ešte 2cm aj je na 1:2, ale nepočúval...Nepodstatné - zavolám mu nech to jednoducho spraví na 130mm a hotovo.

[masar]

Ne, nemuselo, poměr je stejný a profil řemenu taky.

No právě, zamysli se.
a : b = (a-x) : (b-x) ?

[Celeron]

Díky BOBOBO za obrázek problematiky klínových řemenic. Je zjevný, že čínští soudruzi danou problematiku neznají, protože na mým soustruhu mají napínáky klínových řemenic na venkovní straně klíňáku a ještě k tomu zatěžovaný straně pro běžnější směr otáčení univerzálky proti směru hodinových ruček. A já se divím, proč klíňáky moc nevydrží.
A taky zjevně neumějí počítat převodový poměr u trojtý podvojný řemenice, protože při změně převodu nestačí krok napínací kladky a musí se používat dva různě dlouhý klíňáky. Jako kdyby záleželo, že to netočí 560 ale 565 ot/min.

[EKKAR]

To, že napínací kladka nepatří na vnější stranu klíňáku platilo a platí dál jen pro provedení řemenu s celistvou vnitřní plochou. Modernější provedení určený třeba pro automotive oblast mají na vnitřním obvodu řemenu "zuby", který usnadňujou právě průhyb do opačnýho směru a tyhle řemeny se můžou napínat běžně i kladkou umístěnou zvenčí. Bacha, neplést s plochým ozubeným řemenem "rozvoďákem", kterej je od prvopočátku používání týhle technologie určenej pro napínání zvenku!

[dreamer]

Napínání zvenku má ještě jeden důvod. Zvětšuje se tím plocha dotyku řemenu s řemenicí a tím se snižuje možnost prokluzu. Při napínání zevnitř je to opačně.

[p32]

Ne, nemuselo, poměr je stejný a profil řemenu taky.

No právě, zamysli se.
a : b = (a-x) : (b-x) ?

Co tím chtěl básník říci?
V případě, že řemenice měříš přes vrch a drážka má stejný profil, šířku i hloubku, tak výpočet trojčlenky zvládne i žák ze šesté třídy.

[masar]

Nejde o zvládnutí trojčlenky, z toho tě nepodezřívám. Jde o to, že není jedno, jestli trojčlenku počítáš s vnějšími průměry řemenic nebo s průměry, na obrázku od BOBOBO označených dp, jak vyznívá z tvého příspěvku (odmítnutí Achabovy poznámky). Takže s výškou řemene (h1) se počítat musí, pokud její vliv nezanedbáme.
Mimochodem, ta rovnice, podobně jako rovnice diskutovaná právě tady, má řešení pouze pro x=0 (kde x ≈ 2*h1).

Pro snazší představu si vezmi extrémní případ s řemenicí o Ø 1cm a výškou řemene h1= 0,5cm.
p.s. Ale pořád je lepší umět tu trojčlenku, než místo toho používat nějaké tabulky, jako ten chudák soustružník.

[Celeron]

To, že napínací kladka nepatří na vnější stranu klíňáku platilo a platí dál jen pro provedení řemenu s celistvou vnitřní plochou. Modernější provedení určený třeba pro automotive oblast mají na vnitřním obvodu řemenu "zuby"

Takže mě chceš říct, že když tam dám místo klasický hladký obalovaný 13/8 automobilní zubatej s velkejma zubama 13/9, tak mě vydrží s tou vnější napínací kladkou podstatně dýl, protože se může snáz prohýbat na druhou stranu? To by potom mohla mít kladka delší napínací dráhu a nemusel bych měnit při změně otáček dva různě dlouhý řemeny. Akorát nevím, zda mají oba stejnej úhel klínu, když je ten auťákovej o 1 mm vyšší.