stabilizátor napětí
Moderátor: Moderátoři
stabilizátor napětí
http://www.gme.cz/index.php?action=deta ... pict=&jaz=
který při odběru jak píšeš 0,5A by neměl moc hřát, takže stačí žádný nebo menší chladíč, obecně platí chladit až od 33% výkonu výše.
Saturn.
Když budu libovolným lineárním sériovým regulátorem (7805, 78S05, 723, LM317, nakonec klidně i předřadný odpor, zenerka + tranzistor apod.) srážet napětí, bude ztráta na regulačním prvku:
P = deltaU . I = (Uvstupni - Uvystupni) . I
Pro 24->5 V a 0,5 A to dělá
P = 19 V . 0,5 A = 9,5 W (9,7 W vč. vlastní spotřeby stabíku 7805 - 8 mA max)
Je úplně jedno, jakou variantu IO tam dám, každý LINEÁRNÍ stabilizátor bude vyzařovat tento nebo vyšší ztrátový výkon!
---
hecl jsem se, dopíšu sem ještě výpočet chladiče:
Musím znát:
/z datasheetu/
- Tjmax - maximální teplotu přehodu IO (die temperature), pro 7805 je to +125 nebo + 150 C
- Rth_junction_case - tepelný odpor přechod - pouzdro (junction case thermal resistance), pro 7805 v TO220 je to 4 K/W (podle DS NatSemi, neznačkové šmejdy to mohou mít jinak)
/dál/
- Rth_case_heatsink - tepelný odpor pouzdro - chladič, s izolační podložkou a tep. vod. vazelínou to bude kolem 0,3 K/W
- Tambient - teplotu okolí, pro jistotu dáme + 50 C
Vzoreček je jasný a odvoditelný:
Tjunction = Tambient + P.(Rth_junction_case + Rth_case_heatsink + Rth_heatsink_air)
jako Rth_heatsink_air je označen tep. odpor chladiče. Když nevadí max. teplota polovodiče, dosadíme za Tjunction Tjmax podle datasheetu.
125 = 50 + 9,7. (4 + 0,3 + Rth_heatsink_air)
Vychází: Rth_heatsink_air = 3,4 K/W, teplota chladiče za chodu bude 86 C.
---
Dej tam měnič s tou 34063 nebo něčím novějším, třeba LM2575. Při vhodném návrhu měniče to jde zapojit tak, že při vstupním napětí 5 V bude tranzistor měniče trvale sepnutý nebo měnič začne fungovat jako step-up, takže se můžeš zbavit i toho přepínacího jumperu.
-
\_Honza_/
Dovolím si malou analogii s klasickým zapojením stabilizátoru se Zenerkou. Pokud použiji rezistor s malou výkonovou ztrátou tak bude přetížen, se zvyšující výkonovou ztrátou je jeho namáhání menší a tím životnost součástky větší. To samé si dovolím tvrdit o výše zmíněném tranzistoru ve struktuře stabilizátoru, jestliže je tam výkonnější tranzistor, tak vyzářené teplo nezatíží přechod tohoto prvku tak výrazně, jako u méně výkonnějšího varianta tranzistoru ve stuktuře stabilizátoru.
Přiznám se taky, že jsem původně ani nechtěl reagovat, ale od Tebe (na rozdíl od novějších reakcí) si výtky vážím, neboť konstrukce které jsem od Tebe viděl v PE a na netu se mi líbí a proto si Tvé reakce vážím a proto odpovídám.
Musím také podotknout, že novější reakce na můj příspěvek mne nachávají naprosto chladným. Zdraví Saturn.