Problém z brambory (koupená sadba)

[markoni]

Píši v zastoupení
Jsem dlouholetý pěstitel brambor půdu jsem měl propracovanou a do vyoraných hroubků na spodek dávám sůl draselmou a MPK .Letos přišla brigáda na sázení ale a neměl jsem ještě to pohnojeno ale brambory byli v zemi tak jsem pohodil hnojivo výše uvedené až na zahrabané brambory.Brambory vylezli ale jsou moc slabé, je to tím nebo není rok na brambory ?poraďte čím to pohnojit ? lokalita blízko Zlína díky
Promiňte možná to jsem nepatří

[bu2520]

nevím jestli to souvisí, ale nedávno si mi stěžoval velkopěstitel brambor s dlouholetými zkušenostmi, že zakoupil na vysočině sadbu ranných brambor a pro urychlení jí přykryl netkanou textilií cca 3ha. A brambory po vyklíčení místo aby rostly nahoru rostou dolů do hrobku, tak bude sadbu reklamovat, prý geneticky poškozená.

[Michal22]

Nám letos nasadily brambory až podezřele pěknou nať, ale jestli bude dál takové sucho, tak stejně nic nebude
Jinak hnojivo je NPK (dusík, fosfor, draslík), ne MPK. A já když přidávám, tak to rozhážu nějakou dobu před tím, než dávám sadbu. Pokud to dal na brambory přímo, tak mu to mohlo spálit klíčky.

[dobrman]

je to OT, ale nedá mi to ...

Stačí se pořádně bacit do hlavy!
Přece se říká: "Čim blbější sedlák, tím větší brambory!..."

[Peedros]

Pěstuju také brambory, nejlepší hnojivo je kravský nebo koňský hnůj, po tom brambory rostou jako blbé. Než jsem začal používat hnůj, dával jsem Cererit přímo na brambory. V průběhu sezóny pak mám připravený sud s kopřivovou jíchou, sice to smrdí jako šakal,ale brambory jdou po tom pěkně. Další věc je, že je poměrně dosti teplo a sucho, brambory moc za vedra nerostou, nemají moc rády teploty nad 22.

[Achab]

Brambory jsou tak choulostivé protože je už moc přešlechtili. Ani při optimálním skladování nevydrží. Neberu jich víc než 25kg v létě a 50kg v zimě protože ve větším množství by jich značná část shnila. Byly doby že jich většina vydržela v použitelném stavu celý rok.

[p32]

Přece se říká: "Čim blbější sedlák, tím větší brambory!..."

Konečně někdo se správnou připomínkou.
Ono totiž používat sice NPK na brambory jde, ale nemá to smysl. Brambory chtějí kravský (ne koňský, co je na něco jiného) hnůj do zorané půdy na podzim (musí se vstřebat, je ostrý) nebo lépe do jednotlivých řádků nastrkat brambory v rozestupech a ke každé dát necelou hrst granulovaného kravského hnoje.
Pokud se bavíme o bramborách, tak je důležité se bavit o určitém názvu jejich odrůdy pro sadbu, kdy se sadilo, jestli se sadí stále na stejné místo, jestli sadba není už 4.-5. pokolení vlastních brambor a na stejném místě atd. atd. A hnůj se dává pod brambory nebo k nim, ne na ně když už jsou zahrabané.

[Jodr]

...... jestli se sadí stále na stejné místo, jestli sadba není už 4.-5. pokolení vlastních brambor a na stejném místě atd. atd. A hnůj se dává pod brambory nebo k nim, ne na ně když už jsou zahrabané.

Narodil a vyrostl jsem v Liberci. Bydleli jsme v dolíku otevřeném na jih. Brambory se všechna léta co pamatuju, pěstovaly na políčku asi 60x25m, které vzniklo po zbourání dvou sousedících domů. Půda byla plná písku a vápna z omítek. Hnojilo se výhradně králičím hnojem, jiný k dispozici nebyl. Bylo po válce v bramborách a mase (králičím) jsme byli soběstační. Samozřejmě se oddělovala sadba stále z těch předtím sklizených. Zajímavé bylo, že brambory vydržely ve sklepě v pohodě do léta. Synovec chtěl na tom místě před dvěma roky stavět a nechal si změřit radon. V ďolíku naměřili šílených 3600Bq/m3, to vyvětlovalo onu výdrž brambor ve sklepě.

[Celeron]

V ďolíku naměřili šílených 3600Bq/m3,

V Liberci? Já myslel že takovýhle hodnoty jsou jen v Orlickejch horách.

[EKKAR]

Vzhledem ke geologii Český kotliny je radon všude, kde na povrch vystupujou zlomy zasahující do příslušný hloubky. Ona totiž ta naše "česká kotlinka" je v podstatě "podezděná" uranovou rudou všude kam se člověk podívá, rozdíly jsou jedině v hloubce uložení tý uranonosný vrstvy a v její "mocnosti". Doslova pár centimetrů tloušťky má všude, někde může mít až čtvrt metru. A odpověď na otázku "proč už dávno Česko není uranová velmoc" je jednoduchá - ta uranová vrstva je v tak velkejch hloubkách (a)nebo tak tenká, že dnešní technikou je neekonomický ji dobejvat - a tam kde to ekonomický bylo, už se u nás těžilo (Jáchymov, Příbram = pozůstatky důlních děl po těžbě stříbra a polymetalickejch rud olova, zinku atp a nebo loužením pomocí H₂SO₄ (Stráž pod Ralskem). Na vznik plynnýho radonu i to minimum ale bohatě stačí - no a pak nějaká "příhodná" zlomová puklina vedoucí k povrchu a máme radonu, co hrdlo ráčí ...

[jirkati]

S radonem je někdy potíž, jindy zase ne. Před pár léty vyhlásil krajský úřad v Liberci akci "Měření radonu". Bydlím na mírném kopečku nedaleko Liberce, tak jsem se do akce přihlásil, vyfasoval dva měřiče a umístil je v nejnižším podlaží - jeden ve sklepě, druhý v hamshacku. Po příslušných asi 18 měsících jsem měřiče protokolárně odevzdal a za pár týdnů obdržel protokol s tím, že v baráku radon nemám.
Když před dvěma roky začal kdosi asi 20 m ode mne stavět, tak mu tam nějaká firma naměřila údajně vysoce nadkritické množství radonu a musel nechat dělat nákladné protiradonové izolace. Možná je to jen dobrý kšeft. Mohl mít ale doma radonové lázně.

[Celeron]

V tom radonování dělaj měřiči pěkný podfuky. Třeba u nás potřebovali v devadesátkách nějak zdůvodnit zrušení učňovský školy. Něco se změřilo a výsledek byl extrémní radon, opatření by bylo moc drahý, nejsou na to prachy a bác, zrušeno. Asi před 5 lety potřebovalo město sociální byty a tak měření zopákli a ejhle, radon ok a už tam bydlej penzisti.
Když brácha přistavoval k baráku, tak musel taky nejdřív měřit. Protože byl stavař, tak si sehnal ještě druhý čidlo a dal je vedle sebe. Na každým bylo řádově jinak. U kterýho si myslíš, že bylo mnohem víc? No u toho co chtěl stavební úřad.

[Mysteri]

Okolo roku 1995 kolega v práci chodil aj so švagrom na chalupu pri Novom Meste n/V, čerstvé dedičstvo po babke. Na jar zasadili krumple a viac sa o pole nezaujímali. Občas, keď sa tam zastavili v rámci rodinných akcií, (chľast), tak miestne babky im nadávali, že sa o to pole nestarajú, že to nehnoja, že neokopávajú, že imperialistický ,,brouk" im to zožerie a že sú mestskí burani a vôbec si to pole nezaslúžia. Prišla jeseň, babky zbierali maličké zemiaky a kolega mal také, že jeden zemiak stačil na dve porcie a v množstve, že nevedeli, čo s nimi....