Kde končí inženýři
Moderátor: Moderátoři
Jak kde a kdy - v úkole to většinou moc nešlo...
Pro všechny ty vysokoškoláky co by dřív ani neprolezli přijímačkami a dnes se honosí nevídanými tituly v neslýchaných oborech taky bude muset být nějaká forma "umělé zaměstnanosti." Většina není uplatnitelná a makat se nikomu nechce.
Pro všechny ty vysokoškoláky co by dřív ani neprolezli přijímačkami a dnes se honosí nevídanými tituly v neslýchaných oborech taky bude muset být nějaká forma "umělé zaměstnanosti." Většina není uplatnitelná a makat se nikomu nechce.
Naposledy upravil(a) Achab dne 15 čer 2017, 11:03, celkem upraveno 1 x.
-
radioelectrum
- Příspěvky: 2337
- Registrován: 11 lis 2011, 00:00
- Bydliště: Oslavany
ta žárovka se běžně vyráběla, v DDR byli běžně na trhu. Tesla je také dělala, bohužel mám doma pouze 25W a 150W. (dnes to je ale již jedno) Sovětskou jsem neviděl. Ostatní spotřebiče ve východním bloku byli také vyráběny aby co nejdéle vydrželi. Pokud něco nevydrželo tak to bylo z důvodu že jsme to ve východním bloku nedovedli vyrobit lépe a né že by to byl záměr aby se to brzy podělalo. Jen tak mimochodem v Anglii za 2 sv. války též některé věci vyráběli "netržně neekonomicky".termit256 píše:Cela zarovkova konspirace ma jednu drobnou vadu. Pokud by nejaka zarovka s extremne dlouhou zivotnosti existovala, ver ze by ji soudruzi ze sovetskeho svazu vyrabeli a jeste by se chlubili jak udernici posrali imperailaisty.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Od zcestných konspirací se s dovolením vrátím k původnímu tématu. Padla tu myšlenka jít/nejít na gympl. Sám jsem na gympl chodil a nemůžu říct, že bych pak měl na výšce problémy. Matiku a fyziku jsem naopak několik průmyslováků doučoval a v ostatních předmětech stačilo dávat pozor na přednáškách a cvikách- stejně se vše probíralo od úplných základů. A z bývalé třídy rozhodně neskončila většina na "humanitárních" oborech, ale na technických a přírodovědných. Hodně lidí šlo taky na medicínu. Na humanitně zaměřená studia jich šlo jen pár (a bez pomluvy, byli to lidé, kteří skoro celé 4 roky nic moc nedělali). Gympl dá člověku, pokud se nefláká, všeobecný přehled (ten průmyslovákům často chybí), donutí ho učit se a připraví na studium na výšce. Průmyslovka je lepší pro ty, kteří chtějí po jejím dokončení pracovat. A od několika lidí z různých průmyslovek jsem slyšel, že tam po nich (ve srovnání s gymplem) nikdo nic moc nepožadoval.
Jde o to, co tím "nikdo nic moc nepožadoval" měli vlastně na mysli.
Někdo potřebuje danému tématu rozumět, nespokojí se s pouhým konstatováním, že to tak je. Chce mít jasno také v tom, jak a proč to funguje, a co by se dělo, kdyby se do toho takto sáhlo, případně, zda by to nešlo vyřešit líp.
To je člověk pro průmyslovku, který požadavky ze strany školy skutečně nevidí jako přemrštěné. Naopak gympl v něm vzbudí hrůzu tím, co všechno si musí pamatovat, a jak málo z učiva lze odvodit logicky, aniž by to musel umět doslova.
Pro potenciálního gymnazistu je zase těžko uchopitelná průmka - dal by přednost memorování a teoretickým otázkám před nekonečnem prakticky využitelných možností, jaké dává technika.
Čili je to na obě strany. Na průmku také samozřejmě chodí studijní typy, kterým by spíše slušel gympl. O oboru, na který se dostali, meli nejspíš předtím představy jen velmi mlhavé, a po matuře v praxi příliš použitelní nejsou.
Někdo potřebuje danému tématu rozumět, nespokojí se s pouhým konstatováním, že to tak je. Chce mít jasno také v tom, jak a proč to funguje, a co by se dělo, kdyby se do toho takto sáhlo, případně, zda by to nešlo vyřešit líp.
To je člověk pro průmyslovku, který požadavky ze strany školy skutečně nevidí jako přemrštěné. Naopak gympl v něm vzbudí hrůzu tím, co všechno si musí pamatovat, a jak málo z učiva lze odvodit logicky, aniž by to musel umět doslova.
Pro potenciálního gymnazistu je zase těžko uchopitelná průmka - dal by přednost memorování a teoretickým otázkám před nekonečnem prakticky využitelných možností, jaké dává technika.
Čili je to na obě strany. Na průmku také samozřejmě chodí studijní typy, kterým by spíše slušel gympl. O oboru, na který se dostali, meli nejspíš předtím představy jen velmi mlhavé, a po matuře v praxi příliš použitelní nejsou.
Hille, dovolím si ti oponovat. Absolvoval jsem gympl a poté FEL s červeným diplomem. Teď tady simuluju budoucí novej kus křemíku...
"Memorovací" předměty jsem na gymplu nějak zvládnul. Naproti tomu v posledním ročníku při zkoušení v hodině fyziky (byl jsem úplně dutej) jsem všechny požadované věci odvodil (na všechny dostupné tabule). Po konstatování vyučující, že jsem nic z toho evidentně nevědel, ale že to mám správně ještě nakonec dodala: "U maturity na to vymýšlení ale nebudeš mít čas!".
Když porovnám sebe s "průmyslováky" na vejšce, tak oni sice uměli lépe s osciloskopem. Ale já s ním naučil za 20minut. To se o průmyslovácích a "vyšší" matematice nedá říct... Takže jsem ze skupiny s názorem: průmyslovka pro ty, co nechtějí VŠ. Studijní typy s ambicemi na VŠ raději na gympl a aktivně se zajímat o techniku ve svém volném čase.
"Memorovací" předměty jsem na gymplu nějak zvládnul. Naproti tomu v posledním ročníku při zkoušení v hodině fyziky (byl jsem úplně dutej) jsem všechny požadované věci odvodil (na všechny dostupné tabule). Po konstatování vyučující, že jsem nic z toho evidentně nevědel, ale že to mám správně ještě nakonec dodala: "U maturity na to vymýšlení ale nebudeš mít čas!".
Když porovnám sebe s "průmyslováky" na vejšce, tak oni sice uměli lépe s osciloskopem. Ale já s ním naučil za 20minut. To se o průmyslovácích a "vyšší" matematice nedá říct... Takže jsem ze skupiny s názorem: průmyslovka pro ty, co nechtějí VŠ. Studijní typy s ambicemi na VŠ raději na gympl a aktivně se zajímat o techniku ve svém volném čase.
Podle mě je taky dobrá volba jít v 6. třídě na gympl a po 4 letech na průmku.
Měl jsem na střední kamaráda, co to tak udělal, a ten záběr v cizích jazycích, matematice a efektivním učení byl znát. I když je fakt, že měl o pár desítek víc bodů v IQ jak já.
Navíc na gymplu se děcko máloky setká s naprostými dementy (děti nepřizpůsobivých apod), kteří výuku zdržují, otravují ostatní atd.
Osobně bych se ke gymplu přikláněl, pokud bych měl jistotu, že je slušný. Klidně bych u svého děcka narval prachy do nějakého soukromého.
Sám jsem vystudoval "elitní" průmyslovku v Pardubicích. Základy elektrotechniky jsem se musel naučit sám. Jedinou odbornou věc, co jsem se naučil ze školy, bylo programování (PC a embedded) a to jenom vlastní iniciativou k vyučujícím. Jazyky kromě jednoho roku stály za hovno. Matematika bylo spíš drcení postupů než porozumění teorii, na kterou jsem narážel na VŠ. Sice jsem měl z matematiky výborné známky, ale připadal jsem si jak cvičená opice. Tyto mezery mě dost iritovalY při učení předmětů týkající se zpracování signálů, kde matematika je dost potřeba.
Jinak na FEKTu jsem měl dva kolegy z gymplu, kteří ve volném čase bastlili, a co se týče analogového návrhu to byli fakt nabušenci. Třetí věděl o oboru v prváku hovno a promoval s červeným diplomem, naprostej borec na antény...
Z průmyslovky často přicházeli "praktici", ale jakmile došlo na teorii, tak to šlo do kelu.
Měl jsem na střední kamaráda, co to tak udělal, a ten záběr v cizích jazycích, matematice a efektivním učení byl znát. I když je fakt, že měl o pár desítek víc bodů v IQ jak já.
Navíc na gymplu se děcko máloky setká s naprostými dementy (děti nepřizpůsobivých apod), kteří výuku zdržují, otravují ostatní atd.
Osobně bych se ke gymplu přikláněl, pokud bych měl jistotu, že je slušný. Klidně bych u svého děcka narval prachy do nějakého soukromého.
Sám jsem vystudoval "elitní" průmyslovku v Pardubicích. Základy elektrotechniky jsem se musel naučit sám. Jedinou odbornou věc, co jsem se naučil ze školy, bylo programování (PC a embedded) a to jenom vlastní iniciativou k vyučujícím. Jazyky kromě jednoho roku stály za hovno. Matematika bylo spíš drcení postupů než porozumění teorii, na kterou jsem narážel na VŠ. Sice jsem měl z matematiky výborné známky, ale připadal jsem si jak cvičená opice. Tyto mezery mě dost iritovalY při učení předmětů týkající se zpracování signálů, kde matematika je dost potřeba.
Jinak na FEKTu jsem měl dva kolegy z gymplu, kteří ve volném čase bastlili, a co se týče analogového návrhu to byli fakt nabušenci. Třetí věděl o oboru v prváku hovno a promoval s červeným diplomem, naprostej borec na antény...
Z průmyslovky často přicházeli "praktici", ale jakmile došlo na teorii, tak to šlo do kelu.
Naposledy upravil(a) Wolfik dne 15 čer 2017, 18:12, celkem upraveno 1 x.
Myslím, že je to individální věc. Po průmyslovce jsem šel v roce 1974 na elektrofakultu. Je fakt, že jsem na přijímačky matiku dost drtil. Na fakultě jsem ale s ní neměl problémy, začínalo se tam od počátků - posloupnosti, řady a poté navazovala infinitezimální matika, funkce komplexní proměnné atd. a končilo se teorií her, ale muselo se to dělat průběžne, z hodiny na hodinu. Celkem jsme měli čisté matiky 7 semestrů (+ 1 semestr lineární algrebry, která se, bůhví proč, jmenovala "geometrie") a můj výsledek, ač průmkaře, byl 6x za 1 a 2x za 2.
A nakonec jedna perlička - z ročníku nás promovalo s červeným celkem 7 a jestli si to dobře pamatuji, tak tam mezi námi byli i dva, kteří na techniku šli z učebního oboru s maturitou.
Takže jak říkám, je to o individálním úsilí a výdrži.
A nakonec jedna perlička - z ročníku nás promovalo s červeným celkem 7 a jestli si to dobře pamatuji, tak tam mezi námi byli i dva, kteří na techniku šli z učebního oboru s maturitou.
Takže jak říkám, je to o individálním úsilí a výdrži.
Longin píše:...Matematika bylo spíš drcení postupů než porozumění teorii, na kterou jsem narážel na VŠ. Sice jsem měl z matematiky výborné známky, ale připadal jsem si jak cvičená opice...
...aneb,
kdo nepochopí Kocmanovu fintu číslo 23, nepochopí ty následující, i kdyby vymyslel deset vlastních postupů výpočtu...
Sice tu cituji Kocmana staršího, byl to matematik par excellence, ale chvílemi zmatkař, který myslel už o tři řádky výpočtu napřed, a ve výkladu mu najednou kus chyběl. A dohledat a nastudovat si to od prostředka do dvou třetin, než zapomeneme, co že to vlastně chybí, tehdy jaksi nebylo kde. Jistě, literatura byla k dispozici, ale dostupnost až po zapomínací době.
To vypadá, že, až na možnost gůglit a dokonce i rychle najít, se toho na tom elitním ústavu ve výuce matematiky tolik nezměnilo.
Když mí synové byli na prvním stupni ZŠ, tak jejich třídní třídě doporučila, aby po páté třídě raději přešli někam jinam, že v té škole na druhém stupni nejsou kvalitní pedagozi. Tak synové vystudovali osmiletý gympl.
Já jsem šel na SVVŠ a pak na FEL ČVUT. S matematikou jsem tvrdě bojoval, nějak jsem prolezl. A nevybavuji si, že bych ji v životě potřeboval. Kdybych studoval teď, asi bych po přednášejících chtěl slyšet, k čemu mi ta probíraná látka v elektrotechnice bude.
Jednou jsem se nachomýtl k rozhovoru profesora se studenty, prý mu jeden jeho dřívější student povídal, že ve škole do nich hustili vyšší matematiku a on je mistr na lince, má tam třicet ženských a z vysoké matematiky potřebuje akorát vypočítat, kdy která půjde na mateřskou.
EDIT: Na škole jsem přičichnul k logickým obvodům - při Studentské vědecké činnosti jsem se trochu blíž seznámil s obvody TTL, to bylo v době, kdy v normální výuce studenti na cvičení zapojovali obvod MHA111 a než to mohli zapnout, tak jim to musel zkontrolovat asistent. A to se na roky stalo mým chlebem - Booleova logika, vychytat zpoždění signálu, čím lze nahradit brouka od TI co se samozřejmě pro výrobu používat nemohl a podobně. Asi jsem byl jedním z mála, kdo dostal do výroby elektroniku osazenou brouky DTL.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=65497
Já jsem šel na SVVŠ a pak na FEL ČVUT. S matematikou jsem tvrdě bojoval, nějak jsem prolezl. A nevybavuji si, že bych ji v životě potřeboval. Kdybych studoval teď, asi bych po přednášejících chtěl slyšet, k čemu mi ta probíraná látka v elektrotechnice bude.
Jednou jsem se nachomýtl k rozhovoru profesora se studenty, prý mu jeden jeho dřívější student povídal, že ve škole do nich hustili vyšší matematiku a on je mistr na lince, má tam třicet ženských a z vysoké matematiky potřebuje akorát vypočítat, kdy která půjde na mateřskou.
EDIT: Na škole jsem přičichnul k logickým obvodům - při Studentské vědecké činnosti jsem se trochu blíž seznámil s obvody TTL, to bylo v době, kdy v normální výuce studenti na cvičení zapojovali obvod MHA111 a než to mohli zapnout, tak jim to musel zkontrolovat asistent. A to se na roky stalo mým chlebem - Booleova logika, vychytat zpoždění signálu, čím lze nahradit brouka od TI co se samozřejmě pro výrobu používat nemohl a podobně. Asi jsem byl jedním z mála, kdo dostal do výroby elektroniku osazenou brouky DTL.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=65497
Naposledy upravil(a) Yarda1 dne 15 čer 2017, 22:31, celkem upraveno 2 x.
Ve strojovně je voda a na palubě se tančí.
financ direktor běžně vystačí s kalkulačkou z Tesca za stovku a 4 výpočetní operace, nanejvýš procenta a druhé odmocniny pro ekon. statistiku,
všechno ostatní je školní balast, no ve strojařině a elektrice je to jinak
všechno ostatní je školní balast, no ve strojařině a elektrice je to jinak
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Ony i výpočty zatížení a nutného počtu sběrnic mezi druhým a třetím skupinářem synchronní telefonní ústředny při definované povolené ztrátě volání ve špičce, aniž by byly něčím víc, než kupeckými počty, jsou mi dnes jaksi k ničemu, podobně, jako výpočet korekčních obvodů záznamové a snímací cesty vícerychlostního magnetofonu nebo prvků pásmových propustí pro výběr postranního pásma v nosné telefonii či dokonce k rozdělení telefonního kanálu na subpásma za účelem jeho šifrování a zpětného dešifrování, které už vyžadují o fous vyšší matematiku.
Nikdo je nepotřebuje. Vlastně ani integrály a derivace jsem po škole moc dlouho nepotřeboval - když už, tak jsem si hrubě nakreslil graficky odvozený průběh, abych měl představu, a teprve pak lovil v literatuře vzorečky. Jak s tím člověk nemusí dělat často, zapomíná.
Přesto: průmka mě naučila hledat informace a jejich vzájemné souvislosti, což mi náramně usnadnilo pozdější přeorientaci na jiné oblasti elektrotechniky. Když už bastlím s něčím z toho, z čeho jsem maturoval, je mi jasné, že široko daleko není nikdo další, kdo by to ocenil. Jistě jste postřehli, že nejsem přítelem digitalizace všeho za každou cenu, zvlášť, když existuje daleko jednodušší analogové nebo dokonce mechanické řešení.
A právě takové možnosti řešení tu nabízím jako protiváhu k různým arduinům, picům a vůbec, zvlášť, když autor umí napsat program, ale neumí to připojit k okolí... ale to už jsem trochu mimo, to na typu školy nezávisí, jen na zájmu o oblast a na štestí na profesory a asistenty, kteří s tím umí pomoci.
Nikdo je nepotřebuje. Vlastně ani integrály a derivace jsem po škole moc dlouho nepotřeboval - když už, tak jsem si hrubě nakreslil graficky odvozený průběh, abych měl představu, a teprve pak lovil v literatuře vzorečky. Jak s tím člověk nemusí dělat často, zapomíná.
Přesto: průmka mě naučila hledat informace a jejich vzájemné souvislosti, což mi náramně usnadnilo pozdější přeorientaci na jiné oblasti elektrotechniky. Když už bastlím s něčím z toho, z čeho jsem maturoval, je mi jasné, že široko daleko není nikdo další, kdo by to ocenil. Jistě jste postřehli, že nejsem přítelem digitalizace všeho za každou cenu, zvlášť, když existuje daleko jednodušší analogové nebo dokonce mechanické řešení.
A právě takové možnosti řešení tu nabízím jako protiváhu k různým arduinům, picům a vůbec, zvlášť, když autor umí napsat program, ale neumí to připojit k okolí... ale to už jsem trochu mimo, to na typu školy nezávisí, jen na zájmu o oblast a na štestí na profesory a asistenty, kteří s tím umí pomoci.