Analogový kmitočtoměr

[Neniu]

V příštím čísel PE vyjde návod na anlogový měřič kmitočtu. Tento přístroj zaujal mou pozornost už při čtení výsledků loňského Konkurzu.

Napadá někoho, jakou výhodu může mít analogový přístroj proti čítači? Nemyslím to zle, ale nějak mě žádná nenapadá.

V dávných dobách byla výhoda v tom, že analogový přístroj byl menší a podstatně levnější než čítač. Dneska jsou ale digitální součástky levné i kdyby někdo stavěl čítač klasický. Při použití mikroprocesoru se v základu dostáváme na téměř desetikoruny. Přístroj pochopitelně komplikuje, a prodraží, vstupní zesilovač a obvody spouštění, ale ten analogový je potřebuje mít také aby to byl měřící přístroj a ne ukazovadlo.

Uvidím za 14 dní až mi PE přijde, podle obrázků na webu to vypadá na konstrukci od pana Munzara a ten je mívá velmi dobře zpracované

[p32]

No, já to tak trochu přirovnám k hodinkám. Určitě jsi už viděl analogové hodinky a digitální. Proč mají někteří lidé na ruce analogové i když by mohli mít digitální?
Nebo proč nejsou všechny analogově ukazující tachometry nahrazeny digitálními?

[Hydrawerk]

Divný, no. Před 18 lety vyšel známej čítač Miloše Zajíce. http://www.zajic.cz/1300lcd/1300lcd.pdf Kolem roku 2000 si ho ubastlil můj otec. Funguje dodnes.

[Neniu]

Tak to asi jo, kdyby na výstupu byl ručičkový měřící přístroj, tak to tak budu také chápat. Někdy je lepší koukat na pohyb na ručičky než na přesnou hodnotu na displeji. Ale tato konstrukce má na výstupu 3,5 místný digitrální voltmetr, podle názvu i fotek, takže tato výhoda tu není. Podle dostupných fotek je to přístroj s displejem, jen se kmitočet neměří pomocí počítání impulsů čítačem ale nějak analogově. A to je to, co mi vrtá hlavou, jakou to může mít výhodu.

[Hydrawerk]

p32
Ale on tam má jako zobrazovač modul digitálního voltmetru. Ten rozsah 20MHz je zoufale, zoufale málo. To bylo moderní tak v roce 1980, možná.

[Neniu]

Tak to je věc názoru, podle mého názoru je 20 MHz až až Možná že umí měřit i velmi nízké frekvence a tam by mohla být ta výhoda, protože čítač měří nízké frekvence dosti dlouho, pokud to má být s větším rozlišením. Jenže tady je zase malé rozlišení dané tím měřidlem. Prostě je mi to záhadou.

[PavelFF]

Výhoda může být právě to, že není potřeba naprogramovaný procesor nebo programování. To je pro lidi, kteří jednočipům nepřivykli, dost velká výhoda.
Podle fotky stačí koupit hotový univerzální modul voltmetru a pár běžných(doufám) IO. Nejsi závislý na nikom a obvod je přehledný a opravitelný. Přesnost bude sice taková "analogová" , ale pro určitou aplikaci může stačit. Konstruktér jistě vysvětlí své důvody pro takovou koncepci.

[Achab]

Modul bez voltmetru by šel jistě využít jako doplněk běžného multimetru.

[Sendyx]

Asi je to obdoba funkcí v lepších DMM, přístavek k tomu obyčejnému, aby uměl měřit kmitočet.

BTW, analogové ukazatele typu tachometr, otáčkoměr atd. mají jednu obrovskou výhodu - i při malém soustředění a v periferním vidění se dají uhlídat, zatímco na display s nějakým číslem se musí člověk soustředit.

[Neniu]

Budu se muset nechat překvapit co nakonec v článku bude, možná opravdu existuje nějaká oblast, kde může takový přístroj odvést dobrou službu. Jako přípravek k normálnímu voltmetru to nevypadá, spíše jako nějaký speciál. No a možná někoho ještě něco napadne i tady.

Když o tom tak přemýšlím, tak by nebylo marné mít v bastlírně na zdi několik velikých měřících přístrojů, přičemž jeden by mohl ukazovat napětí sítě, druhý odběr a třetí třeba frekvenci. Vím, existují harmonické měřiče kmitočtu, ale to nějak není to, co by se mi líbilo (a vlezlo, hlavně na hloubku) do bastlírny. Takový mosazný či bakelitový ručičkový přístroj s průměrem 20 cm...

[monterjirka]

Musím se přiznat, že jsem někdy v 80. létech zkoušel jít podobnou cestou:
modul DMM jsem chtěl použít k zobrazení frekvence tuneru.
A také se přiznám, že jsem to nerozchodil s přiměřenou přesností pro VKV pásmo, na SV to jakž takž šlo.

[EKKAR]

Vlastně na stejným principu fungujou i moderní palubní desky aut - impulsní snímač na klice pro otáčkoměr a na výstupním soukolí převodovky pro tachometr dávají digitální signál, ten jede po CAN-bus do palubky a tam se z impulsů převodníkem dělá analogová hodnota buď převodníkem frekvence/proud, nebo mikroprocesorem se převede hodnota získaná zprůměrováním na kroky (jak mě tady nedávno někdo poučil ohledně koncernovejch palubních desek) do krokovejch motorků hejbajících rafičkama. Pravda je, že i v Amáru někdy kolem roku 1983 vyšel návod na rychloměr na kolo - s jazejčkovým kontaktem na vidlici, malým magnetem na drátu ve výpletu a s MKO generujícím na každý sepnutí jeden impuls definovaný dýlky - za to integrační kondík a analogový ručkový měřidlo ...

[Celeron]

U ručičkových měřáků je výhoda možnosti sledování směru a rychlosti trendu. U lepších digitálů sice taky bývá ledka trendu nahoru nebo dolů ale rychlost změny trendu se zjišťuje z lítání čísel na displeji velmi špatně. A když má digitál ještě automatický přepínání rozsahů nebo řádů, tak je to už úplně na dvě věci.
Ale převádět kmitočet na analogový napětí a měřit ho digitálem mi nějak uniká smysl. No uvidíme až si to přečtem.

[EKKAR]

...Ale převádět kmitočet na analogový napětí a měřit ho digitálem mi nějak uniká smysl. No uvidíme až si to přečtem.

Tam kde máš 3 1/2 místnej LCD displej a nechceš tam cpát moc další elektroniky navíc ti na podobný "frajkumšty" stačí jeden-dva tranzistory zapojený jako MKO s nadefinovanou dobou kyvu, dioda a integrační kondík s vybíjecím odporem, kterej ti převede četnost impulsů na napětí - samozřejmě že to nebude tak přesný jako digitální čítač s časovkou odvozenou od X-talu, ale na rozlišení jestli máš někde impulsy 1,2kHz nebo 1,3kHz to stačí - a mnohdy v praxi ani větší přesnost nepotřebuješ. Stejně tak s tím nepotřebuješ měřit GHz pásma a podobný extrémy, když máš rozlišit, jestli máš na drátu "civilní síťovej kmitočet" = 50Hz, nebo "drážní rozpoznávací kmitočet" = u nás obvykle 75Hz. Tam ti je buřt putna, jestli displej ukáže 49,9 nebo 50,1Hz, prostě víš, že ti tam leze "civil" a opačně, nemusíš naměřit úplně přesně 75Hz abys věděl, že měříš něco odvozenýho od kolejovýho obvodu ...

[termit256]

Ja bych rekl, ze vysvetleni bude jednoduche: autor proste neumi programovat MCU a proto to udelal takhle.