Vzorečky - toroidní trafo
Moderátor: Moderátoři
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Indukčnost, magnetizační proud, primární napětí a sycení spolu souvisí takto:
Ψ(t) = ∫u₁(t)dt = L₁*i_mag₁(t) = N₁*B(t)*S_jádra
Pro primární indukčnost platí: L₁ = N₁²*lambda_mag,
kde lamba_mag = µ₀*µr*(S_jádra/l_siločáry)
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
microlan píše:FT50-77 (0,1T, 40kHz, 0,0001m2)
a to jsi vzal kde, že FT50 má 1 cm² průřezu, tak maximálně 0,25 (odhadem)
Já jsem to předtím slepě okopíroval z tvého výpočtu.
Podle rozměrů je to přesně 24,15 mm2 / 0,00002415 m2
Se svým trafem (FT50-77 má plochu 26,688mm2) se pak dostávám na sycení 0,40 ...což je ale ještě OK
Jednoduše: Pokud bych chtěl v mém trafu nahradit FT50-77 za T50-26, musel bych tam namotat tolik závitů (daleko! víc), aby byly třeba na sekundáru stejné indukčnosti??
Původně mi šlo o to udělat teplotně nezávislé trafo
FT50-77 má při 0°C indukčnost 5mH a při 30°C 10mH.... a T50-26 má rozdíly při změně teplot minimální, ale potřeboval bych snad desetinásobný počet závitů a tímpádem i větší toroid, který se mi tam nevleze
(Teď dát teda ještě dohromady vzorec pro závislost výstupní amplitudy v závislosti na indukčnosti (a teplotě) ,abych to mohl nějak kompenzovat a dopočítávat)
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Jádro T50-26 (str. 6) je železoprachové s malou konstantou Al = 33 nH/závit². Takové jádro je vhodnější pro konstrukci různých proudově kompenzovaných tlumivek a do podobných aplikací.
Jádro FT50-77 je feritové s Al = 1100 nH/závit², takové jádro je vhodné pro konstrukci impulsních transformátorků.
Jak správně píšeš, abys dosáhl na jádru T50-26 stejné indukčnosti jako na FT50-77, musel bys namotat příslušně více závitů. Mně vychází přibližně 6x větší množství- jedná se o odmocninu z poměru konstant Al. Když budu věřit katalogovým údajům, vychází √(1100/33) = 5,77.
Odkud jsi vzal údaje o změně indukčnosti (resp. permeability) s teplotou? Změna se mi zdá příliš velká. V tabulce udávají teplotní součinitel 0,25%/K v rozsahu od -20 °C do +70 °C. Mírný nárůst permeability s teplotou není škodlivý, protože s růstem permeability roste indukčnost a tím klesá magnetizační proud.
A stále jsi nám neuvedl (nebo jsem to nezaznamenal), z jakého měniče je trafo napájeno. Microlanem udávaný vztah U = 4 f N B S platí pro dvojčinný propustný měnič. V jiných typech měničů nebo při napájení ze zdroje harmonického napětí (což není tvůj případ) je to číslo jiné.
7812 - (10uH, 2x10uF, 1x10nF) ICL7667 (spínáno MCU) - 1uF - 2x antiparalelní 1N5819 - trafo
snad to tak stačí
K obrázku:
Naměřeno vlastním měřením. Namotal jsem cívku dané indukčnosti a poté ji důkladně zahřál horkovzdušnou pájkou a měřil teploty a indukčnost v době ochlazování...stejným způsobem jsem měřil i nízké teploty. Cívku jsem ochladil dusíkem ve spreji a měřil při zahřívání. Proběhlo pět párů měření, ty jsou všechny v jednom grafu.
Mým cílem je teď zjistit závislost výstupní amplitudy na teplotě (to znamená na změně indučnosti)
Edit: Otázka je, jakou indukčnost vlastně potřebuju??
- Přílohy
-
TeplotniZavislostFT.jpg- (49.21 KiB) Staženo 117 x
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00