Vzorečky - toroidní trafo
Moderátor: Moderátoři
... dostat se na 0,1T je pro mě počtem závitů nereálný
2) Teplotní závislost jsem chtěl řešit od 0°C do 60°C, tam se jakási linearita objevuje (tenkrát jsem to měřil bez zátěže)
3) Pokud někde bude něco lineárního, pořád nevím, jak se projeví změna indukčnosti na změně amplitudy
4) Možná blbost: není zde frekvence jako taková daná časem vzestupné hrany a ne délkou pulzu??
- elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
2. a 3. Výška sekundárních napěťových impulsů je dána převodem N₂/N₁ a velikostí primárního napětí U₁. Indukčnost má vliv na velikost magnetizačního proudu. Při přesycení je magnetizační proud tak velký, že napěťový úbytek na vnitřním odporu napájecích obvodů jím způsobený zapříčiní pokles primárního napětí.
4. Frekvence je počet period za jednotku času (za sekundu). Perioda je v tomto případě součtem doby trvání jednoho impulsu a doby mezi dvěma sousedními impulsy. Není mi jasné, jakou frekvenci vlastně požaduješ. Na začátku vlákna píšeš o 10 kHz, teď tu mluvíš o desíti impulsech za vteřinu.
5. Vzhledem k tomu, že ten šváb ICL7667 je určen ke spínání MOS-FETů, zapojil bych to celé takto:
- Přílohy
-
Zapojení.png- (2.91 KiB) Staženo 82 x
4. Definice frekvence je zde jasná. Každopádně já to budu používat tak, že budu posíat fakt jednotlivé pulzy, třeba jeden za sekundu, sto za sekundu je fakt naprostý maximum. (vždycky budou o délce 1/40 000kHz, hranatej obdélník bych i chtěl dostat na výstupu)
Potom ale babo raď...když dosadím frekvenci 100Hz, tak tam bude tolik závitů, že to do smrti nenamotám...
5. má to fakt minimální spotřebu a funguje to takhle samostatně bez MosFetu...šetřím každej kousíček na desce, jinak bych t neřešil a dal ho tam.
X. přibližný ekvivalentní obvod, který bude připojen na sekundár je zde:
http://www.dl1glh.de/usa2-ma40e8-2-equcir.gif
Edit: to přesycení je jasná věc... ale teď se mi bude těžko rozhodovat, jak to teda udělat, když to vlastně jakože funguje a dělá to to, co má
Spíš bych vycházel ze základního vztahu U=N·S·dB/dt, ze kterého plyne, že
N = U·t1/S/Bmax ;
Požadavka na indukčnost se řeší až potom, hodnotou AL nebo vzduchovou mezerou. Pokud to nechce vycházet, tak se holt musí začít znova s jiným průřezem S.
Existuje literatura pro impulzní transformátory, tam by se dalo poučit.
N = Uef·t1/(S*Bmax)
Uef1=8,5V
Uef2 = 92V
t1 = 1/40 000s
S=0,000013344mm2
Když Bmax = 2,2T:
N1=7, N2 = 78 (takhle mi to "funguje")
Když Bmax = 0,1T:
N1 = 159, N2 = 1722
Diskutabilní je ta konstanta 4 ve vzorci, její odstranění chápu...
Když ve vzorci konstantu nechám, dostanu se na sycení 0,55T , což už by možná šlo...
Otázka je, co se prakticky zlepší, když dodržím menší sycení (fakt na desce nemám vůbec místo potřeboval bych tam tento ferit // o kousek větší velikost nikde nemají
A k té indukčnosti: já pořád nevím, od čeho začít... Kde zjistit, jakou indukčnost vlastně chcu...?
Začal jsem propočítávat všechny možnosti a takhle to dopadlo...
Dostanu se akorát na 0,4T (s tím, že ve vzorci zůstane konstanta 4)
Teplotní závislost budu muset změřit a digitálně kompenzovat.A pokud to někdy bude muset být teplotně nezávislý, tak jedině když to bude daleko větší.
Zajímá mě ale pořád ta indukčnost... když tam namotám několik stovek závitů, tak zas bude obrovská...musí existovat i nějaká maximální hodnota indukčnosti, ne?
pirat077 píše:...X. přibližný ekvivalentní obvod, který bude připojen na sekundár je zde:
http://www.dl1glh.de/usa2-ma40e8-2-equcir.gif
...
Takže na výstupu asi bude nějaký ultrazvukový měnič Murata na 40 kHz. Ten asi těžko snese 120 V. To by v rezonanci musel hřát přes 30 W.